Borovice lesní
(Pinus sylvestris),

Sosna je jehlicnatý strom s mohutným hluboko jdoucím
hlavním korenem a široce rozestrenou až plochou
korunou. Muže dorust výšky až 40 metru.
Dožívá se stárí 300 až 350 let
Kura dolní cásti kmene je šedohnedá, deskovite rozpukaná,
v horní cásti a u vetví má barvu rezavou, konce vetví jsou pokryty
kurou zelenou. Korenový systém je založen na existenci
mohutného, do hloubky jdoucího hlavního korene. Jehlice dlouhé 4 -
8 cm,vyrustají ve svazeccích po dvou z brachyblastu. Kvete v dubnu
až cervnu (poprvé ve stárí 15 - 20 let). Samcí
šištice jsou sírove žluté a vyrustají na bázi
letorostu, samicí ružove -cervené a lze je nalézt jednotlive
až po trech na koncích vetví pod vrcholovým pupzrávají v 3 -
10 cm dlouhé, kuželovite vejcovité šišky dva
roky.
Zdroj : wikipedia
Na vrších, Kumburk, Nová
Ves nad Popelkou a Syrenov

Borovice lesní se nachází v katastralní úzení Nové Vsi nad
Popelkou
Obec Nová Ves nad Popelkou se nachází v okrese Semily,
kraji Libereckém. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 651
obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369, ale existují
spekulace, že obec byla založena nekdy v první polovine
13. století, ci jak uvádí jiný zdroj již roku 1097, kdy se do
oblasti mely dostat slovanské kmeny. Bohužel presná datace
neexistuje. Kostel svatého Prokopa, který se nachází v obci,
prošel behem let nekolika rekonstrukcemi a jeho soucasná
podoba pochází z roku 1747.
Presné datum založení obce prakticky neexistuje, nekde se
uvádí období 1200-1250, jiný zdroj však uvádí letopocet
drívejší, kolem roku 1097, kdy osadníci slovanského puvodu
dali základ i kostelíku, který zasvetili sv. Prokopu,
nejvetší osobnosti té doby. (Sv. Prokop byl roku 1204
svatorecen) Proto si také letos u príležitosti 4. sjezdu
rodáku a prátel Nové Vsi nad Popelkou pripomínáme 800 let od této
významné historické události. I drívejší název obce se
lišil od dnešní podoby. Nová Ves u Lomnice v Jicínsku
- to bylo oznacení obce až do roku. Puvodní drevený kostelík
byl nekolikrát prestavován, tak jak ho známe dnes, byl postaven
roku 1747, o dva roky pozdeji pribyla vež. Po 1. svetové válce
zustal ve veži jen jeden zvon a "umírácek". V roce 1925 byly
porízeny tri zvony nové, o které však zdejší farnost
také prišla, tentokrát se 2. svetové válce. O nových zvonech
se dlouho hovorilo, ale doba tomu neprála. Sen se splnil až v
roce 1990, kdy ze sbírky mezi verícími, ale ostatními obcany,
rodáky, organizacemi se porídily dva nové zvony z díly v Brodku u
Prerova. Velký zvon o váze 300 kg je zasvecen sv. Prokopu, na malém
zvonu je obraz sv. Anežky. 2. brezna 1991 byly zvony
slavnostne posveceny, za hojné úcasti široké verejnosti, a
9. dubna vyzdviženy a usazeny za pomoci techniky do veže.
Zvony byly porízeny nákladem 150 000 ,-Kc.
Obec Syrenov leží 5Km jihovýchodne od Lomnice nad
Popelkou pri horním toku potoka Cerná v prumerné nadmorské
výšce 448 m.nm.
Puvod názvu Syrenov není doložen, ale podle knihy Dr.Ant.
Profouse a Dr. J. Svobody vznikl po opušteném - osirelém
poplužním dvoru, který stál pod Kumburkem.
K obci Syrenov byla v r. 1937 definitivne pripojena osada
Újezdec a v r. 1960 i obec Ždár u Kumburku, ale jako
samostatné katastrální území. Nejvyššími body
syrenovského území jsou Kumburk 643 m.n.m., Bradlec 557
m.n.m.Cervený vrch 541 m.n.m, Kulatý vrch 516 m.n.m, Jeruzalém 520
m.n.m a ždárského katastrálního území Smita 558 m.n.m.
Rok založení obcí není znám, ale první zmínka o Syrenovu a
Ždáru u Kumburku je z roku 1533, kdy mimo jiné obce i obec
Syrenov se sedmi usedlíky a obec Ždár se 3 usedlíky zdedil
Albrecht z Valtštejna, pán na Bradlci. O šest let
pozdeji v roce 1539 se jeho statky dostaly do držení
Mikoláše Trcky z Lípy a na Kumbu- rku. Od té doby byly
dejiny obce Syrenov spojeny s osudy kumbursko-úlibického
panství.
Po dosažení plnoletosti se stal držitelem panství Jan
Trcka, který neznámo kdy postoupil panství svému strýci Vilému
Trckovi. Po smrti Viléma Trcky dedil Kumburk s Jicínem jeho bratr
Burian Trcka a po nem jeho syn Rudolf Trcka. Ten roku 1607 prodal
panství Zikmundu Smirickému ze Smiric. V tomto roce se objevuje
první zmínka o Újezdci jako osade patrící ke kumburskému panství.
Po smrti Zikmunda Smirického se stává dedicem Albrecht Jan Smirický
a po nem roku 1618 jeho slabomyslný syn Jindrich Smirický. Od roku
1621,po konfiskaci majetku Smirických, se stal držitelem
majetku opet Albrecht z Valdštejna. Ten roku 1627
založil ve valdicích kartuziánský klášter a k nemu
venoval mimo hradu Pecka s mesteckem a 11 vesnicemi i radnický
statek s 12 vesnicemi, mezi než patrril i Ždár u K. a
Újezdec. Tak vzniklo panství Radim-Peckovské. R. 1632 byl Ždár
u K. a Ploucnice slouceny v jednu obec, a tak zustaly až do
roku 1880.
Po albrechtove zavraždení 1636 se postupne stali majiteli
kumburského panství Rudolf z Tiefenbachu, jeho manželka Marie
Eva Alžbeta rozená ze Šternberka a její synovec Jan
Norbert ze Šternberka. R 1714 se stal majite- lem
kumburského panství kníže z Trauttmannsdorfu. Pozrušení
valdického kláštera 1782 byl Újezdec opet pripojen k
Syrenovu a panství Radim-Pecka pricleneno knížetem
Trauttmannsdorfem ke kumburskému panství (Kumburk Radim. Pozemková
reforma na zdejším panství probehla v r. 1924 až 1927.
Asi v polovine 18. století byla postavena silnice z Brodek pres
Syrenov a Újezdec jako spojnice Jilemnice a Jicína. Byla to vlastne
úzká vozová cesta. Pri ní si predr.1770 u lesa nedaleko Syrenova
vystavel Václav Klepal hostinec Klepalku, pozdeji zvaný Klepanda,
který je dnes oblíbeným výletním místem. Do r. 1785 patril Syrenov
k rychte v Belé u Libštátu, pak jej spravoval rychtár z Ústí
u Staré Paky.
Teprve od r. 1849 mela obec svého predstaveného, pozdeji
starostu. Nejstarší písemnosti obce byly zniceny r. 1865 pri
požáru domu cp. 62, kde bydlel predsta- vený obce.
V letech 1850 - 1855 patrila obec Syrenov k Jicínskému okresu, v
létech 1855 - 1868 k soudnimu lomnickému okresu a od r. 1868 k
semilskému politickému okresu.
Obyvatelstvo se živilo zejména zemedelstvím, tkalcovstvím a
prací v lese a v Újezdci i sadarstvím. V 18 století postavil
ústecký mlynár Jirí Hadinec pod dolním koncem Syrenova mlýn, v
nemž se dne 28.6.1805 narodil MUDr. František Cyril
Kampelík, lékar, politik spisovatel, ale predevším
zakladatel venkovských sporitelních spolku - Kampelicek.Jeho
pametní deska na škole byla v obci slavnojstne odhalena dne
27.9.1922. Soucasne byla obci predána Kampelíkova knihovna se 166
svazky. Po výstavbe a pred slavnostním otevrením nové budovy
Kampelicky v Syrenove v r. 1934 byla pametní deska premístena na
novou budovu. Kampelíkuv sporitelní a záložní spolek pro
Syrenov a okolí byl založen dne 20.3.1932 a zrušen
(zaclenen do Státní sporitelny) byl v r. 1952. Telocvicná jednota
Sokol byla zrízena v r. 1921 jako odbocka jednoty v Nové Vsi nad
Popelkou.
Samostatná jednotrídní škola v Syrenove byla zrízena v r.
1789. Do té doby místní deti navrtevovaly školu v Nové Vsi
n. Pop. Jednotrídní školní budova byla v obci vystavena v
r.1804 (pozdeji c.p.38). V r.1833 byla škola
rozšírena na dvojtrídní. Nedostatek místa byl duvodem ke
stavbe nové kamenné dvoutrídní školní budovy (c.p.67) v r.
1894. Do syrenovské školy chodily deti ze Syrenova, Újezdce,
Ždáru u K. a z Krsmole. Nejvetší pocet žáku byl v
letech 1898 až 1913, kdy se pohyboval od 109 (1903) do 122
(1905 a 1910). Pak pocet žáku postu- pne klesal, až v
roce 1974 bylo jen 7 žáku. Proto dne 27.6.1975 byla "základní
devitiletí škola první až pátý postupný rocník" v
Syrenove definitivne zrušena. V letech 1954 až 1956 se
v Syrenove v c.p. S 38 pravidelne týdne promítaly celovecerní
filmy. Dríve se zde hrálo ochotnické divadlo. V roce 1949 se obec
umístila na 2.míste v souteži o nejlépe upravenou obec v rámci
Krajského národního výboru.
Zdroj: stranky obce Syrenov, stranky obce Nová Ves nad
Popelkou a wikipedia
(Výpis z vlastivedného sborníku „Z Ceského ráje a
Podkrkonoší“ c. 10 a z knihy Augusta Sedlácka
„Hrady zámky a tvrze ceské“.) Vypsal kronikár v r.
2003)
