Vnejsi opevneni Prahy
V letech 1936-38 bylo v pohranici vybudovano na tisice pevnustek. A to rukama tech, kteri verili, ze nas tehdy mlady stat ubrani pred narustajici moci nacistickeho nepritele. Byly to pevnosti tezkeho i lehkeho pohranicního opevnení statu. V roce 1934 bylo jasne, ze valecna krize je na spadnuti, proto se v generalnim stabu nasi armady rozhodovalo jestli vydat finance na modernizaci techniky armady, a to znamenalo podporovat vyvoj zejmena tanku a letectva, ci vystavet stale opevnení.
Zvitezil vliv francouzskeho generalniho stabu a po vzoru Maginotovy linie zde bylo vystaveno stale opevneni. S vyjimkou asi 200km spolecnych hranic s Rumunskem byla v celem pohranici naplanovana vystavba opevneni. Od jedineho Rumunska se totiz CSR nemusela obavat nepratelskeho utoku. Vystavba byla rozplanovana do 15 let, vse melo byt dobudovano kolem roku 1950. Avsak vystavba trvala jen od roku 1936 do roku 1938. Pote byla prerusena Mnichovskou zradou.
Opevneni nas melo chranit pred pripadnymi vpady nepratele a dokonalym krytim palebnych prostoru decimovat jeho postup. Avsak v neposledni rade melo chranit i nase hlavni mesto. Proto zde bylo vybudovane Vnejsi opevneni Prahy, jinak take "prazska cara". S VOP bylo pocitano nejen jako s obranou Prahy, ale take jako s ustupovou linii armady v pripade, ze by se vedeni konfliktu vyvijelo nepriznive pro Ceskoslovensko. Takto by ceskoslovenska armada ustoupila az na nynejsi cesko-slovenske hranice a zde by se snazila udrzet pozice do prichodu Rude armady.
Prazska cara zacinala u Melnika a pokracovala pres Velvary, kde bylo pocitano s peti tezkymi objekty (ty se bohuzel nepodarilo vcas vybudovat), dale na Slany, Smecno, Dul Libusin, Doksy, Dolni Bezdekov pres Nizbor na Beroun, Srbsko az na Slapy u Vltavy. Bylo zde vybetonovano 77 lehkych objektu vzor 36 a 755 lehkych objektu vzor 37, tezke objekty zde byly planovany, ale nepodarilo se je vybudovat. Dochovan zustal jeden objekt vzoru 36 a 36 objektu vzoru 37.
Zpusobeno to bylo tam, ze po vyhlaseni Protektoratu se naciste obavali zneuziti pevnustek ceskym obyvatelstvem v pripadnem protinemeckem povstani. Proto vysel rozkaz k likvidaci, ktera probihala odstrelem. Avsak nektere objekty zachranila blizkost obytnych budov, zeleznicni trate, silnice ci vedeni vysokeho napeti. Tyto byly likvidovany nahradnim zpusobem. Byly vyplneny lomovym kamenem, ktery tvoril zahoz bunkru a mezery mezi kamenem prolity ridkym betonem. U nekterych byly i vytrzeny ocelolitinove strilny.
Nektere z takto znehodnocenych objektu si dnes vybiraji nadsenci a ruzne kluby vojenske historie a uvadeji je do stavu, v jakem mely byt za mobilizace ceskoslovenskych vojsk v roce 1938. Jejich prace neni zrovna jednoducha. Vyrubavani kamene z interieru bunkru pripomina spíse praci v kamenolomu. Presto uz na prazske care vyrostlo nekolik peknych skanzenu, ktere stoji za to navstivit.
Kratka multicache vas provede od trosek opevneni LO vz. 37 typ A - 120 k opravenemu a pristupnemu ropiku LO vz.37 typ A - 4 / 17 / A - 180
Bod 1. souradnice: N50°07.120, E014°02.299
Zacatek je u trosek opevneni LO vz.37 typ A - 4 /16 / A - 120.
Zde zjistite kdy bylo opevneni betonovano 1A. 11. 193B
CC zjistite souctem vsech cisel letopoctu odstrelu opevneni (dvojciferne cislo)
Bod 2. souradnice: N50°07.0AB, E014°02.C9C
Jste u zrekonstruovaneho ropiku LO vz.37 typ A - 4 / 17 / A - 180.
Za domaci ukol si zjistete poradove cislo turisticke znamky venovane Pevnostnim muzeim na Prazske care (Muzeum cs. Opevneni Bratronice, Muzeum cs. Opevneni Doksy, Pevnostni muzeum v Sazene, Vojensky skanzen Smecno + muzeum cs. Opevneni Drnov, Areal cs. Opevneni Beroun a Melicharovo vlastivedne muzeum v Unhosti), tim ziskate F
GH je poradove cislo ropiku pred kterym stojite
D = (F-10) / 8
Finalovka Vas zavede ke vstupu do byvale osady KTO (Kamaradi taborovych ohnu), dnes hojne navstevovana dokeskou omladinou:
N50°07.G4H
E014°02.D