|
Prírodní rezervace Podkovák byla zrízena v roce 1975 k ochrane rašelinište vrchovištního typu se zachovalými prirozenými spolecenstvy rostlin a živocichu. Je reprezentativní ukázkou blatkového boru s charakteristickou rašeliništní kvetenou v podrostu. Prírodní rezervace se rozprostírá v plochém sedle na ploše 5,63 ha v nadmorské výšce 705 – 710 m n. m. cca 2,5 km jihozápadne od obce Lesná u Tachova. Vrchovištní rašelinište Podkovák je zprístupneno od ríjna 2009 a je jedním ze dvou vzácných rašeliništ v CHKO Ceský les (druhé se nazývá Farské bažiny s rozlohou 60 ha). Návštevníci se k nemu dostanou po osmdesát metru dlouhém povalovém chodníku, který je zavede k rašeliništním jezírkum s pozorovacím místem uprostred. Stezka je zakoncena zastrešenou plošinou s výhledem na nekolik drobných rašelinných jezírek obklopených typickou vegetací.
Rašelinište jako jedinecný prírodní ekosystém
Rašelinište jsou ukázkou mokradu severského typu. Jedná se o unikátní ekosystém, který je výjimecný postupným hromadením odumrelé biomasy za vzniku rašeliny. Pro tvorbu rašeliny mají velký význam mechy, zejména rašeliníky, jejichž telo je zcela prizpusobeno tomuto zpusobu života. Na rozdíl od ostatních mechu nemají lodyžky rašeliníku korenové vlášení a jejich spodní cásti neustále prirustají. Nezelené bunky rašeliníku (hyalocysty) jsou schopné intenzivne nasávat vodu, tuto vlastnost si zachovávají i po odumrení. Spolecne s vodou nasávají rašeliníky i živiny a zároven uvolnují huminové kyseliny, které zvyšují kyselost prostredí. Ve spodní cásti rašelinište, t.j. v prostoru, kam už nezasahují koreny vyšších rostlin z povrchu, dochází k anaerobnímu rozkladu (bez prístupu kyslíku) složitých organických sloucenin na jednodušší organické a anorganické látky, k odnímání zbytku kyslíku, vzniku methanu a sirovodíku, zároven stoupá množství uhlíku ve slouceninách. Rozkladné procesy navíc brzdí chladné prostredí. Vrstva rašeliny tak narustá v prumeru o 1–2 mm za rok. Podmínkou kontinuity procesu je dostatecné zásobování vodou. Bežná jsou rašelinište s ložisky rašeliny o hloubce 5–6 metru, nejhlubší rašelinište dosahují mocnosti až 10 m. Mocnost rašeliny v sousední prírodní rezervaci Farské bažiny dosahuje až 4 m. Povrch rašelinište není rovnomerný, ale mozaikovite se strídají sušší vyvýšeniny, vlhké sníženiny a trvalé vodní plochy. Na vyvýšených místech se objevují druhy rašeliníku, které snáší i obcasné preschnutí, temto kopecku se ríká „bulty“. Naopak docasne zatopené prohlubne mezi bulty se nazývají „šlenky“.
Lesní rašelinište Ceského lesa
Rašelinište jsou v Ceském lese zastoupena formou roztroušených drobných lokalit, casto v mozaice s jinými biotopy. Presto predstavují jeden z charakteristických biotopu severní cásti CHKO Ceský les. Reprezentativní blatkové bory obklopené prstencem podmácených smrcin se nacházejí v Prírodních rezervacích Farské bažiny, Pavlova Hut a Podkovák. Další fragmenty lesních rašeliništ v mozaice s jinými biotopy lze nalézt napríklad v Národní prírodní památce Na požárech, Prírodních rezervacích Jezírka u Rozvadova a Krížový kámen a na celé rade dalších mikrolokalit.
Ve vrstvách rašeliny zustala díky odolné obalové vrstve zakonzervována pylová zrna rostlin, které v ruzných obdobích rostly na rašeliništi a v jeho okolí. Pylová zrna jednotlivých druhu rostlin se navzájem liší. Tento rozdíl je patrný zejména u drevin. Pomocí pudních sond, lze získat kompletní prurez rašeliništem a následnou pylovou analýzou rekonstruovat postupný vývoj vegetace v okolí od konce doby ledové až po soucasnost.
Zdroje: http://www.ochranaprirody.cz http://www.kudyznudy.cz/
|