Kde mašinky spaly /
Sokolovské depo
Sokolovské nádrazí melo jiz za casu Bustehradské dráhy
místo ve kterém se soustredovaly parní stroje pouzívané k doprave
na jimi provozovaných tratích. Tato místa nazývala se "depa". V
kazdém takovémto depu byla vybudována výtopna, která slouzila k
vytápení parních kotlu lokomotiv pripravovaných do sluzby ci k
ohrevu nekterých osobních vagónku a byla i místa na kontroly a
drobné opravy kolejových vozidel, dále. Jako takové bylo depo plne
v provozu tesne na zacatku 20.století.
V pozdejsích letech po pripojení trate do Kraslic byla
vybudována tocna k otácení lokomotiv tak, aby byla v cele vlakové
soupravy. Po zestátnení Bustehradky výnosem Vlády CR z roku 1923
bylo depo rozsirováno a v sedesátých letech a poté i v v osmedátých
letech tocna prestavena na vetsí (22,6 metru) a zmodernizována -
byla nejvetsí zelektrizovanou tocnou na ceských drahách.
Po roce 1989 prisly na sokolovské depo krusné chvíle, provoz
vcetne pracovních míst se utlumoval. V roce 2002 dopravce na
regionální dráze Sokolov-Kraslice Gr. Viamont a.s. pronajal si
prostory depa, kde zivot s masinkami pokracoval az do srpna 2006.
Tehdy nájemce prostory depa opustil z duvodu zmeny vozového parku a
vyresení oprav vozidel v blízké vlecce Hexion. Tuto v té dobe
provozovala akciová spolecnost Viamont doprava, a.s.
Poslední zachovaná typická stavba Bustehradky- bývalá správní
budova depa (prednosta depa, strojmistr, vozmistr), rondel depa s
tocnou, vodní jeráb slouzící k napájení kotlu parních lokomotiv
Výsledné souradnice získáte zadáním získaných císel z
GC2A2QM:
zemepisná sírka: N 5 0° B B, B G
A´
zemepisná délka: E 0 1 2° F I, G A
A´
Nacházíte se u kolejiste dráhy, dbejte, prosím zvýsené
opatrnosti.
Prameny: Muzeum
kraslické dráhy
