Zastávka Markhausen byla poslední zastávkou trate pred
hranicí se Saskem. Slouzila predevsím ke spojení mezi Nemeckem a
tehdejsím Ceskoslovenskem obyvatelum vesnice Markhausen. První
zmínka o Markhausenu (Hranicné) je z roku 1348. Pozdeji zanikla a v
roce 1715 je uvádena jako nove zalozená. nez se osamostatnila byla
do roku 1890 cástí obce Krásná. Od 2. poloviny 19. století zila
obec cilým spolecenským ruchem, svoji cinnost zde melo 6 spolku,
bylo zde 8 hostincu, kino, velké koupaliste s jednoduchými
atrakcemi, cetnickou stanici, fotbalové druzstvo, ctyrtridní
obecnou skolu, postu a dobrovolné hasice. Krome zemedelství zde
bylo nekolik mensích textilek a malých výroben hudebnich nástroju.
Jinak obyvatelé odcházeli za prací ido nedalekých Kraslic a
blizsího Klingenthalu kde byla i konecná stanice této trate
provozované Bustehradskou dráhou.V obci nacházel se i hrbitov.. v
dobe pred válkou, v roce 1939 scítala 159 domu a 1135 obyvatel -
vesnice byla jak uvádely okolní noviny "zábavným místem Krusnohorí
(Erzgebirge)". Samotná obec mela na svém uzemí i dve zeleznicní
zastávky - Markhausen-skola a Markhausen. Po skoncení
2. svetové války byli Nemci odsunuti a zacátkem padesátých let bylo
rozhodnuto státem o srovnání se zemí z duvodu vytvorení
neobydleného prihranicního uzemí s tehdejsím Nemeckem.
Markhausen zastávka vznikla jiz v dobe 1. republiky jako
jednoduchá stavba na kilometrické poloze 27.257. Pod tratí byl
podchod spojující hlavní ulici vedoucí do Klingenthalu a do Kraslic
se soubeznou cestou vedoucí podel trate k zastávce. Nástupiste
trate nacházelo se na levé strane kolejí smerem do Klingenthalu a
merilo 25 metru, coz dostacovalo pro motorové vozy rady M 130 tzv.
"vezaky" které zajistovaly dopravu mezi Kraslicemi Horní nádrazí a
Klingenthal. V dobách Ceskoslovenska a v dobe 2. sv. války byla
tato zastávka provozována. Poslední vlaky touto zastávkou projely
17. kvetna 1952. Definitivní konec této zastávky byl rok 1954.
Dnes zustal z této zastávky jen bývalý podchod, schody
vedoucí vlevo k ceste za tratí byly na konci 20. století strzeny
pri stavební uprave podchodu na propustek, po telese nástupiste
navazujícího na bývalý podchod není jiz ani stopy. Jen citlivé oko
uvidí náznaky bývalé cesty která za bývalou zastávkou prekracovala
prejezdem trat smerem k hlavní ulici vedoucí ke státní
hranici.
Výsledné souradnice získáte zadáním získaných císel z
GC2A2QM:
zemepisná sírka: N 5 0° H B, B D
D´
zemepisná délka: E 0 1 2° H I, H J
B´
Prameny: Muzeum
kraslické dráhy
prílezitostný tisk: Dráha údolím Svatavy
Pavel Paluch: Kraslicko na starých pohlednicích (Baron,
2008)
