Rzeczkowitz
Krátká procházka po nejzajímavejších místech této mestské cásti Brna.
Reckovice (nemecky Rzeczkowitz ci Retschkowitz, lidove Recky) jsou bývalá obec, dnes (v mírne odlišných hranicích) mestská ctvrt a katastrální území o rozloze 668,45 ha, rozkládající se na severu statutárního mesta Brna, která od 24. listopadu 1990 tvorí nejduležitejší a nejvetší ze dvou cástí moderní samosprávné mestské cásti Brno-Reckovice a Mokrá Hora.
První písemná zmínka o Reckovicích pochází z roku 1277, kdy Premysl Otakar II. daroval dvur svatojánské kaple Špilberku. Jádro Reckovic se rozkládá v okolí dnešního Palackého námestí východne od dnešní ulice Terezy Novákové. V roce 1422 byly Reckovice husity vypáleny. Reckovice velice utrpely pri obléhání Brna Švédy. V dusledku tohoto obléhání Brna pak Reckovice až do 18. století stagnovaly a nedocházelo k rozširování zástavby.
Teprve od 90. letech 19. století zacíná novodobý rozvoj Reckovic, na nemž se podílelo predevším nezemedelské obyvatelstvo, jako napríklad delníci z brnenských a královopolských továren. Pred rokem 1918 se zacínás reckovická zástavba rozširovat smerem k Mokré Hore, ale i západním a jižním smerem podél tzv. císarské silnice v linii dnešních ulic Banskobystrické a Terezy Novákové.
Na území reckovického katastru se v minulosti nacházelo i nekolik ruzne velkých rybníku, z nichž nejvetší, zvaný Dolní, se rozkládal na jihovýchode
katastru Reckovic na míste nezastavených ploch v lokalite Podhájí. Další rybník se nacházel na Palackého námestí v jižním sousedství zdejšího kostela sv. Vavrince.
...to bylo je tak na okraj, opravdu rozsáhlou analýzu historie Reckovic naleznete zde
Jak se dostat k finálce?
Na úvodních souradnicích naleznete pametní desku Sokola Reckovice. Vaším úkolem je zjistit:
Pocet symbolu Sokola na pametní desce = A
Druhý a tretí rádek patrí citátu. Soucet všech slov = B
V predposledním rádku je uvedeno císlo. Jeho poslední císlice = C
Na posledním rádku je slovne zmínen mesíc. Jeho poradí v roce = D
A opet na posledním rádku. První císlice v rádku = E
Keš hledej na souradnicích (závorky se nenásobí):
N 49° 15.(E)(B-E)(A)
E 016° 35.(C)(D-E)(D+A)
Keš je dostupná 24/7. Není nutné chodit "vnitřkem".
Po cestě na finálku, pravděpodobně půjdete kolem těchto významností:
Sokol Reckovice
N49 14.922 E16 34.890
Je nejstarším a nejdéle pusobícím sportovním spolkem v Reckovicích. V roce 1897 založilo 26 reckovických mužu samostatný sokolský odbor pi Telocvicné jednote Sokol Královo Pole. Dnem 29. cervence 1900 zahajuje samostatnou cinnost Telocvicná jednota SOKOL Reckovice se znacným vlivem na místní spolecenský život.
SOKOL je otevreným, nezávislým obcanským sdružením, které prostrednictvím své telocvicné, sportovní a kulturne spolecenské cinnosti prispívá k demokratickému zpusobu života obcanu a zejména jejich detí. V soucasné dobe má na 550 clenu.
Kostel sv. Vavrince
N49 15.079 E16 34.906
Kostel stojí na Palackého námestí a nedaleko od nej je reckovická farnost. Pocátky kostela sahají pravdepodobne do 14. století, odkdy o nem pochází první dochovaná zmínka.
Za dobu své existence byl však mnohokrát vydrancován a nekdy i docela vážne poškozen. Jedna z nejvetších oprav kostela se konala po druhé svetové válce, ve které byl kostel znicen takrka úplne.
Ke cti jezuitu budiž vyzdviženo, že tento rád, oznacovaný za údernou pest katolické církve, na svém vlastním panství postupoval mírne a s pochopením a proces rekatolizace byl oprošten od nejkriklavejšího násilí. Z tohoto období pochází rovnež nádherné pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého, dnes umístené pri severní strane zdejšího kostela. Je pravdepodobné, že v té dobe již byl na návsi zbudován rybník, protože sochy sv. Jana Nepomuckého byly vetšinou staveny, v souladu v mucednickou smrtí svetce, v blízkosti vodních toku nebo nádrží. Postupne byly Reckovice za panství jezuitu pozvednuty hospodársky i kulturne. Zámek jako správní sídlo panství získával v oné dobe postupne podobu blížící se svému soucasnému vzhledu, obnovou prošel i kostel sv. Vavrince a pri zámku byl zrízen pivovar.
Reckovický zámek
N49 15.128 E16 34.918
Puvodne stredoveká tvrz prestavená pozdeji na barokní zámek, je v soucasnosti sdlem radnice mestské ctvrti Brno-Reckovice a Mokrá Hora. Zámek se nachází ve stredu obce na Palackého námestí vedle kostela sv. Vavrince.
V roce 1905 odkoupil zámek s velkostatkem Alois kn. Schönburg - Hartenstein, rytír Zlatého rouna, který se jako generálplkovník proslavil za I. svetové války a stal se komadérem rádu Marie Terezie. V Reckovicích však nesídlil a zámek se zmenil na pouhé správní centrum velkostatku. V držení knížete zustal zámek až do roku 1919.
Krátce po skoncení války odkoupili reckovický zámek i s velkostatkem manželé Krivánkovi. Ti jej však drželi jen velmi krátce a již v roce 1923 jej odprodali rajhradskému podnikateli Arnoldu Skutezkymu, který si v reckovickém zámku zrídil sídlo, ale zejména dustojné prostredí pro svoje bohaté umelecké sbírky
Památník obetem 1. a 2. svetové války
N49 15.060 E16 34.900
Pomník z šedé žuly s šikmo položenými deskami. Jedna vetší šedá deska, a osm desek menších, obsahující jména obetí obou svetových válek.
První svetová válka težce postihla celou monarchii, a tak i mnoho z reckovických obcanu položilo své životy na jejich bojištích. Vetšina z tech, kdo padli do zajetí, vstoupila v prubehu války do csl. legií, a tak z puvodních rakousko-uherských vojáku se vrátilo 10 jako legionári, všichni z ruské fronty. Presto po válce žilo u nás 63 príslušníku legií (pristehovali se po návratu z front).
Válecný hrob vojáku Rudé a Královské rumunské armády
N49 15.144 E16 34.938
Památník ve tvaru jehlanu pripomíná hrdinství pri osvobozování Reckovic v kvetnu roku 1945. V okolí je i nekolik menších pametních desek oznacující válecné hroby.
Na jednom z nich stojí: "V tomto spolecném hrobe je pohrbeno 106 vojínu Rudé armády, padlých v bojích s nemecko – fašistickými vetrelci."
Mnichovská dohoda a po ní následující vznik Protektorátu Cechy a Morava byl pro radu mladých mužu signálem k odchodu do zahranicního odboje, nebo aktivního zapojení se do odboje domácího. Ze zdejších obcanu bojovalo v západním i východním zahranicním odboji 9 vojáku, z nichž 4 padli.
Za odbojovou cinnost zaplatilo životem 36 mužu a žen, válecné události pripravily o život dalších 39 obyvatel, 64 osob prežilo hruzy nacistických veznic a vrátilo se domu.
Reckovice a Mokrá Hora byly definitivne osvobozeny sovetskými a rumunskými vojsky až na samém konci války 9. kvetna, ojedinelý nemecký odpor byl ve zdejších lesích zdoláván ješte v dalších nekolika dnech. Naši svobodu vykoupilo svými životy 64 rudoarmejcu padlých na katastru Reckovic, pocty u nás padlých rumunských bojovníku nejsou známy. Nemeckých vojáku bylo po skoncení boju pohrbeno zejména v okolních lesích více než sto.
Úspěšný lov! >)
Poslední změny:
26.08.2012 - upraveno html formátování.
Zdroje:
reckovice.brno.cz
vets.cz
cs.wikipedia.org
fotky: mapy.cz, DonFotos, SPVPM o.s.