Karel Klapalek se narodil 26.5. 1893 v Novem Meste nad Metuji do zeleznicarske rodiny. Kratce pote byl jeho otec prelozen do Kralup nad Vltavou a mlady Karel navstevoval ceske realne gymnasium v Praze, coz stalo matku po otcove brzke smrti mnoho usili, protoze se musela postarat o pet deti. Klapalek maturoval v roce 1911 a dalsi ctyri roky pracoval jako ucetni u firmy Jaros. V roce 1915 byl povolan do zemebraneckeho pluku a poslan na halicskou frontu. V Rusku se nechal zajmout a vstoupil do Ceskoslovenskych legii v Rusku, kde slouzil jako strelec zalozni roty v Kyjeve. V roce 1917 absolvoval dustojnickou skolu 3. ceskoslovenskeho pluku a pote se zucastnil bitvy u Zborova. Kratce na to byl povysen na dustojnika a v letech 1918 az 1920 byl velitelem plukovni poddustojnicke skoly. Prodelal tzv. sibirskou anabazi, behem niz velel praporu a byl povysen na kapitana.
Po navratu do Ceskoslovenska v roce 1920 se rozhodl v armade zustat. V roce 1923 byl povysen do hodnosti stabniho kapitana, v roce 1928 pak na majora. Od roku 1932 do roku 1937 pusobil na Vojenske akademii v Hranicich na Morave. Jako podplukovnik pote az do roku 1938 slouzil v ruznych velitelskych funkcich v Plzni a Uzhorode. Behem mobilizace se stal velitelem pesiho 51. pluku v Ceskych Budejovicich a po obsazeni Ceskoslovenska nacisty byl z armady propusten. V civilu se zivil jako reditel Zivnostenskeho uradu v Ceskych Budejovicich, kde take vedl tamni pobocku odbojove organizace Obrana Naroda. Po jejim rozbiti a snahach Nemcu Klapalka zadrzet, kdy mu hrozil uvezneni a poprava, odesel v kvetnu 1940 pres Slovensko, Madarsko, Jugoslavii a Turecko do Francouzske Syrie. Po kapitulaci Francie presel, se skupinou asi 200 dalsich Cechoslovaku cekajicich na transport do Francie, do Palestiny.
V cervnu 1940 vstoupil do ceskoslovenskeho zahranicniho vojska a byl prirazen k 4. Cs. pesimu pluku - Vychodnimu v Palestine jako zastupce velitele plukovnika J. Korese. Do brezna 1942 pusobil jako velitel I. praporu a pote 11. cs. pesiho praporu - Vychodniho, se kterym se zucastnil boju v Libanonu a Syrii proti Vichistickym Francouzum a severni Africe proti Italum, kde se zucastnil oblehani Tobruku a pote i jeho obrany. 27.3. 1942 se s praporem presunul do Egypta a 7.4. zpet do Palestiny, kde byl pluk preorganizovan na 200. Cs. lehky protiletadlovy pluk - Vychodni a Klapalek povysen na plukovnika. Behem roku 1943 Klapalek vedl pluk pri presunu do Britanie, kde byl sloucen s Cs. samostatne obrnene brigady a Klapalek byl v zari 1943 jmenovan zastupcem jejiho velitele. Na zacatku roku 1944 byl povysen do hodnosti brigadniho generala a od brezna zastaval funkci prednosty I. odboru MNO v Londyne. V srpnu t.r. pak byl prevelen k ceskoslovenskym vojskum v SSSR.
V SSSR Klapalka v zari 1944 general Svoboda ustanovil velitelem 3. cs. samostatne brigady v SSSR, v jejimz cele se zucastnil karpatsko-dukelske operace, osvobozovani Slovenska a Moravy. Behem techto operaci byl dvakrat ranen. V breznu 1945 Klapalkovi predal Svoboda veleni na 1. cs. armadnim sborem v SSSR, v jehoz cele setrval az do konce valky.
Po navratu do vlasti pusobil jako zastupce velitele vojenske oblasti 1 v Praze. Prezident Benes Klapalka neuspesne navrhoval do funkce nacelnika generalniho stabu. 1.6. 1945 byl povysen na divizniho generala a od rijna 1945 se stal velitelem vojenske oblasti 1, jiz velel i behem odsunu Nemcu z ceskeho pohranici, ktere pod tuto oblast spadalo. 1.4. 1946 byl povysen na armadniho generala.
Klapalek nechtel, aby byla do politiky zatahovana armada a skryte kritizoval zavedeni osvetovych slozek, ale nakonec je zacal sam podporovat, cemuz nejspise vyrazne prispela i dovolena v SSSR spojena se setkanim se sovetskym velenim. Behem unora 1948 vyzval spolu s Bockem a Svobodou prezidenta Benese, aby zmenil rozhodnuti o abdikaci, s generalem Svobodou ustavili Ustredni akcni vybor NF a neutralizovali armadu, cimz podporili komunisticky puc. Do KSC vstoupil v cervnu 1948. Behem procesu se zapadnimi vojaky se snazil ochranit sve byvale podrizene. V breznu 1949 dostal anonymni dopis varujici, ze ho sleduji a doporucujici emigraci, ale Klapalek ho povazoval za provokaci. 1.2. 1951 byl jako politicky nespolehlivy poslan do penze, po procesu s R. Slanskym 20.11. 1952 zatcen a prevezen do veznice ve Valdicich. V letech 1953-54 byl Klapalek vyloucen z KSC, degradovan a v listopadu 1954 odsouzen za sabotaz Kosickeho vladniho programu v armade k 6letemu vezeni, propadnuti majetku a ztrate obcanskych prav na 5 let. V roce 1956 byl vsak diky primluve Chruscova, Zukova a Koneva z vezeni propusten, plne rehabilitovan a ziskal zpet majetek i hodnost. Jeho zena, spisovatelka Olga Klapalkova-Kosutova, sepsala manzelovu valecnou pout v knize Vojak vypravuje. V roce 1968 Klapalek vydal sve pameti Ozveny boju a tehoz roku mu prezident, k jiz ziskanym Radu rude hvezdy a Radu 25. unora, udelil titul Hrdina CSSR. Posledni vyznamenani, Rad rude zastavy, obdrzel v roce 1984. Karel Klapalek zemrel 18.11. 1984 v Praze, hrob generala je na Olsanskych hrbitovech.
Informace o vzpominkovych pietnich akcich naleznete napr. v clancich Padli, abychom my zili! anebo Pietni vzpominani na Olsanech. Dalsi zajimave informace o zivote generala pak naleznete napriklad v tomto clanku PhDr. Zdenka Valise.
Zdroj informací: http://www.vojsko.net/index.php?clanek=osobnosti/klapalek
Informace o cache
Na uvedenych souradnicich cache nehledejte, zavedou vas do ulice Klapalkova, ktera byla generalovi v roce 1986 venovana.
Souradnice samotne cache je nezbytne nejprve "vylustit". Pomuze vam k tomu nasledujici "obrazek" a vyse uvedene informace v listingu. Cache vracejte prosim presne zpet na sve misto tak, aby "dobre drzela". Pro odlov neni potreba zadne specialni vybaveni, nikam nemusite lezt nebo se nekam skrabat do terenu. Cache vzhledem ke sve velikosti neni urcena pro vymenu TB nebo GC. Pri vraceni cache zpatky na sve misto se prosim ujistete, ze "drzi" tak, jak ma.
Pozor!! 6.4.2013: Nove umisteni!! Az budete na vylustenych souradnicich, podivejte se, po cem by se dalo nekolik metru vystoupat vzhuru a nahore hledejte cache.
Dekuji a preji prijemny odlov!
Cache se nachazi na souradnicich:
N 50 02.??? E 14 29.???
