Bájná
Atlantida
DRIVE IN
CACHE
Nekde daleko za Héraklovými
sloupy, tedy za Gibraltarem, ležela prý ve staroveku zeme s
neobycejne vyspelou kulturou. Mela dumyslné státní zrízení,
velkolepé stavby a nesmírné bohatství. Behem jedné jediné noci se
však zeme propadla do more, snad následkem zemetresení,
sopecné erupce ci jiné katastrofy.
Zkrátka zmizela. O Atlantide se dozvídáme v dílech Platónových,
která zaznamenávají vyprávení drívejšího reckého filosofa
Solóna. A ten se zase o této tajemné zemi doslechl na svých cestách
od egyptských kneží. Osud legendární zeme od pradávna
vzrušoval a zneklidnoval nejen filosofy, básníky a umelce,
ale také vedce, kterí toužili najít dukaz o její existenci. A
tak stále pribývalo hypotéz a domnenek, od tech seriózních a
vedecky podložených, až po úplné nesmysly. Bájná Atlantis
již byla umístena doprostred Atlantského oceánu, vedci ji
hledali v Mexiku, severní Africe a dokonce i na Krymu.
Podle jiné teorie ležela Atlantida na stredomorském ostrove
Théra, který byl ve staroveku znicen mohutným sopecným výbuchem.
Existovala nebo ne? Proc tak náhle zmizela? Zachránil se nekdo z
jejích obyvatel? A kde se vubec vzala tak vyspelá kultura v
pocátcích civilizace? Je možné najít nejaký dukaz o její
existenci? Atlantida se stala záhadou, studnicí otázek, na které
už sotva kdo najde odpoved. A práve to ji delá tolik
pritažlivou, proto se k ní neustále obrací naše
pozornost. Lidská mysl potrebuje bádat, premítat, hledat
rešení, ale také žasnout a obcas i strnout údivem. A
pátrání po tajemstvích Atlantidy se pro mnohé stalo cestou, která
tuto lidskou touhu naplnuje. Jedním z tech, komu tato záhada nedala
spát, je akademický sochar Miroslav Machala. Tento dobrodruh se
intenzivne zajímá o geologii a archeologii, zvlášte ve
spojení se starovekými kulturami Evropy, Afriky a Ameriky.
Odpovedi na dávná tajemství hledá v nejstarších dochovaných
dokladech, literárních památkách a mytologiích, predevším
však v samotné realite. Castým výsledkem je obraz, který jde
mimo stereotypní výklady historických skutecností. Atlantida, toto
vecné téma vyvolává u nekterých z nás úsmev, ale u jiných touhu po
objevování. Vyvstává zde však otázka, zda opravdu
existovala. Machala má svuj vlastní výklad -- podle jeho slov
Atlantida skutecne existovala. Zatím nejverohodnejší odkaz
na Atlantidu zanechal podle jeho slov slavný filozof a mudrc
Platon. Ovšem další ze sedmi mudrcu, Solón,
ješte 300 let pred Platonem byl v Egypte na studiích u
kneží, kterí ho zasvetili do tajemna, neznámého jak pro Reky,
tak pro mnoho Egyptanu. Tato zpráva o Atlantide se uchovala u
Solóna. Teprve pozdeji se predávala pres mnohá pokolení až k
Platonovi. Ten teprve po tak dlouhé dobe napsal dialogy Timaios a
Kritia, ve kterých podrobne popisuje celou záležitost o
Atlantide.
Dalsim pramenem informací je Herodotos. Sice nemluví prímo o
Atlantide, ale presto se o Atlantanech (název od pohorí Atlas)
zminuje už 100 let pred Platonem. Proc by to nemohli být práve
tito Atlantané, o nichž hovorí pozdeji i Platon? Podle
Herodota obývali Atlantané celé území severozápadní Afriky.
Atlantida je casto vykreslena jako zeme, který oplývá velkým
bohatstvím (kovy, faunou, flórou).
Ale zanikla pred 11 500 lety, což bylo období neolitu, období,
kdy lidé používali k výrobe zdraní a nástroju kameny a kosti.
V cem tedy spocívalo její bohatství? Všechny barevné kovy v
tu dobu už existovaly, ale byly považovány za syrové
kovy, to znamená, že napríklad zlato, stríbro nebo med byly v
ryzí podobe. Med byla mekká, a proto se užívala k výrobe
šperku a predmetu, které sloužily k jiným potrebám. Pro
výrobu zbraní se používal kámen. Atlantida oplývala tímto
bohatstvím, nejvíce rud se však nacházelo v jejím centru, a
to v dnešní Mauretánii. Ale prozradme si ješte
další zajímavost: Centrum Atlantidy bylo mesto kruhového
pudorysu. Ve stredu mesta byl vrcholek, který byl jako pevnost
obklopen strídave nekolika kruhy vody a souše. Tak to
alespon popisuje Platon. Je ovšem nutné dodat, že celá
tato myšlenka o Atlantide a hledání tohoto místa je pouze
hypotézou. Sám Machala se dostával k temto informacím postupne po
nekolikaletém studiu. Výsledkem jeho hledání bylo najít toto místo
a v dalším kroku na míste si overit, jedná-li se o útvar,
který odpovídá Platonovu popisu. Z mapy, kterou následne získal,
stále nebylo zrejmé, zda místo odpovídá Platonovu popisu, a z
tohoto duvodu bude ješte nutná návšteva zkoumané
lokality prímo na míste.
Vše snad jednou odhalí cas, ale jisté je, že velkým
práním nejen Machaly, ale i dalších vedcu a badatelu z
celého sveta je proniknout do oblasti predpokládané Atlantidy a
vymazat otazník, který nad ní už celá staletí visí.
PROVEDENA ZMENA SOURADNIC
!!!
Nyni se krabicka nachazi
na docela rusnem miste
!
Proto budte hodne opatrni pri odlovu a vraceni kesky na sve
misto .
Zde muzete tuto kes ohodnotit