Co priroda vykouzlila, aneb jesterka nad Ohri Mystery Cache

Ješterka nad Ohrí
když jsem se jednou poohlížel po okolí Loun, co ješte nemám odloveno, náhodou jsem si na mape všiml útvaru který mi pripomínal ješterku, kterou mám nalepenou na víku notebooku a mnozí z vás ji vozí na aute ci jinde .

Ješterka obecná

Ješterka obecná je jedním z nejrozšírenejších druhu ješterky v Ceské republice. Patrí mezi ohrožené druhy a je proto chránena jako silne ohrožený druh, je tedy mimo jiné zakázán i její odchyt a chov v zajetí.

Popis
Celková délka ješterky obecné ciní kolem 20-25 cm. Na krátkých koncetinách je 5 prstu, jež jsou zakonceny drápky, které umožnují dobrý pohyb po kamenech a ruznorodých materiálech. Ocas umožnuje lepší dynamiku pohybu a slouží také pri úteku pred nepráteli, casto se od tela pri napadení oddeluje, ale znovu se regeneruje a dorustá.
Samci se od samicek liší zeleným pruhem na boku tela. Samicky jsou hnedavé a obe pohlaví mají na tele ruzne veliké skvrny. Celková škála barev je velmi rozmanitá.Obcas se kuže odloupne a nahrazuje ji nová.

Výskyt
Presto, že je u nás druhem chráneným, patrí do druhu ješterek u nás nejrozšírenejších. Je rozšírená na vetšine území strední a východní Evropy, v Asii až po západ Cíny, ale její pocetnost silne poklesla, díky ztráte stanovišt. Obývá predevším suchá a slunná místa a to stráne, i okraje lesu. Vetšinou pobývá do výšky 2500 m n. m. Pri vetších výkyvech teplot radeji zalézá do úkrytu. Každý jedinec má svoje území, kde loví, klade vejce.

Potrava
V jídelnícku ješterky obecné mužeme najít menší hmyz (mouchy, brouky), také pavouky, cervy, plže a pozemní korýše (svinky). Menší korist rovnou polyká. Ješterka loví predevším ve slunných dnech a korist dokáže ulovít i za letu.

Rozmnožování
Ješterky se rozmnožují v letních mesících - kvetnu, cervnu. Samice naklade do vyhloubené jamky v písku, mechu, hlíne ci suché tráve 3-15 kožovitých mekkých vajícek o velikosti cca 15x8 mm. Kolem pulky mesíce cervence (vetšinou po 56 dnech) se vylíhnou mládata, jež dosahují délky kolem 5-6 cm. Již od vylíhnutí jsou odkázána pouze na sebe a potravu si musí shánet sama. Dospelosti dosahují v 1,5-2 letech.

Aktivita
Ješterka je nejaktivnejší v ranních a podvecerních hodinách. V zimním období upadá do zimního spánku. Vetšinou zalézá do nor opuštených savcu (napr. hraboši), pod koreny stromu a ruzných skulinek. V dubnu se probouzí ze zimního spánku.

Prirození neprátelé
Má ve svém okolí mnoho neprátel, mezi ne patrí napríklad lišky, volavky, cápi a další predátori. Pri poškození ocasu se v cásti, kde má svaly nejtencí poruší a ocas se oddelí.