Trapisté
Řád cisterciáků přísné observance (Ordo Cisterciensis Strictioris Observantiae, O.C.S.O.), zkrácené nazývaný trapisté, vznikl ve Francii v klášteře La Grande Trappe, v obci Soligny-la-Trappe. Tento řád vznikl roku 1664. Jakožto reformní hnutí reagoval na uvolnění postupu v mnoha cisterciáckých klášterech a požadoval opětovné zavedení některých dřívějších pravidel. Jednalo se zejména o zákaz používání masa v klášterním jídelníčku, dodržování stálého mlčení (mniši spolu hovoří, jen pokud to vyžadují okolnosti, např. při práci), nebo návratu mnichů k ručním pracem. Toto reformní hnutí vedl opat Armand Jean le Bouthilier de Rance. V roce 1892 se díky souhlasu papeže trapisté odtrhli od cisterciáckého řádu a vytvořili tak nezávislý mnišský řád s hlavním sídlem v Sept-Fons. Trapistický řád ma jak mužskou, tak i ženskou vetev. V současné době existuje přibližně 170 trapistických klášterů po celém světě, ve kterých žije přibližně 2100 mnichů a 1800 jeptišek.
Výrobky
Mniši žijící v řeholi sv. Benedikta dodržují spoustu pravidel náboženského života. Z tech „zajímavějších“ lze uvéest již zmiňovanou umírněnost v použití řeči. Není však nařízeno přísné mlčení, pouze se důrazně nedoporučuje povídat si jen tak, zkrátka si pokecat. Dalšími zákazy je zákaz soukromého vlastnictví čehokoliv bez dovolení opata, nebo zákaz používání masa v jídelníčku. Výjimky jsou uděleny pouze nemocným a slabým. Tyto náboženská pravidla take udávaji, ze by klášter měl být soběstačný a vyhnout se styku s vnějším světem. Důraz je kladen take na každodenní manuální práci, vhodnou pro schopnosti mnicha.
V návaznosti na pravidlo sv. Benedikta „Ora et labora“ (Modli se a pracuj) začala většina trapistických klášterů vyrábět a prodávat různé produkty podle schopností mnichů a možností kláštera - potraviny jako například chléb, sýry, čokolády, marmelády, sušenky, nebo oblečení, kosmetiku, čisticí prostředky, svíčky atd. Vzhledem k tomu, že tento řád nevyžaduje zdrženlivost vůči alkoholu, jsou ve světě trapistické kláštery známé hlavně výrobou piva.
Trapistická piva
Trapistická piva jsou vyráběná za přísných podmínek. Pivo musí být uvařeno uvnitř opatství mnichy, nebo pod jejich dohledem. Pivo musi být původní kvality, ze stoprocentně přírodních surovin, pod neustálou kontrolou. Poslední podmínkou je, že zisk je věnován na dobročinné účely. Jelikož někteří výrobci začali těžit z věhlasnosti trapistických piv, došlo ke sloučení celkem 14 opatství cisterciáckého řádu přísné observace (trapistů) a k založení mezinárodního trapistického sdružení (International Trappist Association) a k vytvoření ochranné známky Authentic Trappist Product. Pod touto značkou vyrábí pivo pouze 7 trapistických klášterů, nizozemský klášter La Trappe a 6 belgických.
Trapistická piva jsou svrchně kvašená s obsahem alkoholu 5 – 11 %. Svrchní kvašení probíhá dva až tři měsíce. Následně je pivo přelito do lahví, kde probíhá dokvašování. Tato piva se svým charakterem blíží belgickým pivům typu Ale, nebo take ječným vínům. Poptávka po trapistickém pivu je větší, než jakou můžou kláštery zajistit. Přesto je vyráběno v omezeném mnozstvi, neboť výroba piva je pouze doplňkovou činností. Např. westmalleské opatství vyrobí za rok asi 12 milionů litrů piva. Pro srovnání Česko za rok vyrobí téměř 20 milionů hektolitrů piva. Do okolních statů je vyváženo asi 20% produkce. Mezi největší odběratele patří Francie, Nizozemí a některé další evropské státy. V malém množství je pivo vyváženo třeba i do USA.
Podle obsahu alkoholu lze trapistická piva rozdělit na tři druhy. Světlé pivo s nižším obsahem alkoholu je označováno jako Enkel. Druhý typ označovaný Dubbel má okolo sedmi procent alkoholu. Pivu s obsahem okolo osmi procent alkoholu mniši říkají Tripel. Posledním, nejsilnějším pivem je takzvaný Quadrupel, s obsahem deseti az jedenácti procent alkoholu. Označení piv většinou také označuje počet kvašení (dubbel 2x, tripel 3x).
Klášter Panny Marie v Novém Dvoře
V roce 1991 přišli první Češi do opatství Sept-Fons ve Francii, kde žili až do roku 1998. V létě tohoto roku přichází myšlenka založit klášter v Česku. Vytipováno bylo zhruba 50 lokalit po celé republice. Po důkladném zvažování všech faktorů byl nakonec vybrán nevyužívaný hospodářský dvůr premonstrátského kláštera v Teplé. Od konce 2. světové války se v tomto barokním statku nacházelo JZD, které se na stavu celého objektu značně podepsalo a za svých 50 let provozu celý dvůr téměř zničilo. Opravy celého objektu započaly v roce 2000 a na plánech spolupracovali architekti John Pawson (Londýn) a Jan Soukup (Plzeň). Jako základ pro celý klášter posloužil čtyřkřídlý dvůr o rozměrech 75x75 metrů, který se v cisterciáckých klášterech často objevuje. Okolní budovy byly zrekonstruovány a přestavěny. Zcela nově bylo vystavěno východní křídlo, kde se nacházejí nejvýznamnější prostory kláštera: kapitulní síň, sakristie a pracovna mnichů, takzvané skriptorium. Na severní straně byl vybudován klášterní kostel, jehož základní kámen byl položen 21.března 2001. V západním a jižním křídle byly zpevněny a doplněny klenby. Náklady na rekonstrukci, poskytnuté francouzským opatstvím Sept-Fons a získané jako dary od francouzských i českých občanů, jsou odhadovány na 300 miliónů.
2. září 2004 byl klášterní kostel Matky Boží slavnostně vysvěcen. Obřadu trvajícího 4 hodiny se zúčastnilo téměř 2000 lidí. Není se čemu divit, poslední klášter byl v Česku vystavěn naposledy v 17. století. Do kostela se však vešlo jen malý zlomek těchto hostů. Zbytek návštěvníků sledoval obřad na velkoplošných obrazovkách. Celá rekonstrukce získala mnoho ocenění - Cena klubu za starou Prahu 2005, Stavba Karlovarského kraje 2005, Wienerberger Brick Award 2006, Ecola Award 2008, nebo ocenění Frate Sole 2008 za výjimečnou církevní stavbu, které je udělováno jednou za čtyři roky. Dům pro hosty se objevil v 10. ročníku soutěže o Stavbu Karlovarského kraje roku 2010, ve které v hlasování laické veřejnosti získal 3.místo. V roce 2019 probíhá stavba samostatné kaple určené pro ty, kteří budou ubytováni v domě pro hosty, případně pro návštěvníky či větší skupiny.
8.12.2011 A.D. bylo převorství povýšeno na opatství.
5. srpna 2008 byl položen základní kámen kláštera sester trapistek v Poličanech na Benešovsku https://www.trappistevitorchiano.it/storia-fondazioni-nasi-pani-cz.asp.
Život v klášteře
Pokud si chcete vyzkoušet život v trapistickém klášteře, nařiďte si budík na 3:00. Ve 3:15 totiž začíná první modlitba, takzvané noční chvály. V průběhu dne se pak nadále pravidelně střídá modlitba, práce a osobní volno. V 19:30 začíná závěrečná modlitba, kolem 20:00 uděluje převor kláštera všem bratřím své požehnání, nastává velké mlčení a čas spánku. Práce je tedy nedílnou součástí každého dne. V závislosti na ročním období se počet hodin práce liší. Nikdy však není kratší než pět hodin denně. Mniši se v těchto hodinách věnují například úklidu, údržbě okolí kláštera, přípravě dřeva na zimu, obhospodařují pole, nebo se starají o dobytek.
Mniši v klášteře v Novém Dvoře chovají ovce, obhospodařují lesy, nebo vyrábějí produkty, jejichž prodejem financují provoz kláštera. V klášteře je vybudována výrobní hala, ve které mniši vyrábějí kosmetické krémy a hořčici. Hořčici vyrábějí podle původní trapistické receptury. Hořčice je příbuzná druhu francouzské hořčice nazývané Moutarde a l'ancienne, což se dá přeložit jako Hořčice postaru.
Bližší informace o životě v Novém Dvoře jsou na webu kláštera http://www.novydvur.cz/cz/day.html
Keš
Keš naleznete v javorové aleji vedoucí podél plotu kláštera. Nachází se v dostatečné vzdálenosti od kláštera, ale i přesto se zde chovejte tiše a nenápadně. Ačkoliv je v klášteře vítán každý, mniši nemají příliš rádi turistický ruch. Proto byl také klášter vystavěn na takto odlehlém místě.