Chrástovský dub
Chrastovsky dub je priblizne 300 let stary Dub letni (Quercus
robur), rostouci uprostred louky nad dvorem Chrastov pri silnici z
Besin do Nemilkova, severozapadne od Velhartic. Dub se nachazi se v
nadmorske vysce 600 m. Obvod jeho kmene v roce 2000 meril 580 cm a
koruna stromu dosahovala do vysky 23 metru. Chranen je od 26.5.1978
pro svuj vzrust a jako krajinna dominanta.
Priblizne 400 metru od toho stromu naleznete druhy pamatny dub
letni, oznacovany jako Nemilkovsky dub. Roste na louce v tesne
blizkosti lesa, v nadmorske vysce 550 metru. Strom je vysoky 26
metru a obvod jeho kmene byl 536 cm. Chranen je taktez od 26.5.1978
pro svuj vzrust a jako krajinna dominanta.
Dub letni
Mezi nejznamejsi duby rostouci na uzemi ceske republiky patri dub
letni a dub zimni. Znamo je vsak asi 600 druhu, nachazejicich se po
cele planete. Nejlepe se dubum dari v Severni Americe a ve vychodni
Asii.
Dub letni, obcas nazyvany dub kremelak dorusta do vysky 30-40
metru, ma silny kmen a korunu nepravidelneho tvaru. Kura mladych
doubku je nejprve cervenohneda, pozdeji prechazi do tmave sede
barvy. Kura starsich stromu ma sedohnedou barvu, s podelnymi
hlubokymi vrasky. Dubum se dari hlavne v nizsich polohach na
svetlych a teplych mistech. Rostou ve vlhkych az mokrych pudach s
dostatkem zivin. Dub letni je vyznamnou parkovou a sadovou
drevinou, pestuje se v nekolika kultivarech lisicich se tvarem
koruny nebo tvarem ci barvou listu. Duby se mohou udajne dozit az
1500 let.
Lecitelstvi
Kura mladych stromu se vyuziva k leceni ruznych koznich onemocneni
a vyrazek. casteji je vsak k tomuto ucelu vyuzivan Dub zimni, ktery
ma vice ucinnych latek. Kura starsich stromu, nebo kura skladovana
delsi dobu je pro lecitelstvi bezcenna. Mlada, hladka kura se na
jare sloupava ze slabych vetvi, nejlepe pred vyrasenim listu. Pote
se susi pri teplote do 50 °C. Z nasusene kury se vari ruzne
odvary.
Drevo
Dubove drevo patri diky sve tvrdosti, pevnosti a stalosti k
nejzadanejsim domacim uslechtilym drevum. Diky sve tvrdosti a
snadne stipatelnosti melo a stale ma dubove drevo siroke vyuziti.
Stredoveke archeologicke nalezy na uzemi dnesni CR dokazuji
pouzivani duboveho dreva na vyrobu xylolitu (lode vydlabane z
jednoho kusu kmene). V soucasne dobe vyuzivaji dubove drevo hlavne
stolari, tesari, rezbari i vyrobci lodi. V minulosti byl Dub letni
hojne vyuzivan na vyrobu sudu, nabytku, tramu nebo parket. Rika se,
ze nejlepsi schody jsou z duboveho dreva. Diky jeho odolnosti proti
hnilobe je vhodny na vodni i pozemni stavby. Pobytem duboveho dreva
ve vode se jeho vlastnosti spise zlepsuji. Hladka kura tenkych
vetvi se drive vyuzivala v kozeluzstvi. Z duboveho dreva se vyrabi
take drevene uhli.
Mystika
Od nepameti byl dub symbolem sily, tvrdosti, vytrvalosti, vernosti
a kralem lesnich stromu. Proto jsou take listy a zaludy dodnes
odznakem lesniku. Pro vetsinu kultur byl dub posvatnym stromem. Dub
byl zasvecen Tórovi, Perunovi a uctivali jej i keltsti druidove.
Pro Kelty duby predstavovaly spojeni mezi Zemi a nebeskymi bohy.
Posvatnym shromazdistem Druidu byl dubovy haj, kam meli povolen
vstup pouze tito knezi. Uz slovo "druid" je spjato s keltskym
vyrazem pro dub (druis). Posvatnemu haji se pravdepodobne rikalo
drunemeton (kombinace vyrazu pro "dub" a "svatyni" - nemeton).
Plinius pise, ze z dubu druidove snimali jmeli
"zlatymi srpy a verili, ze jmeli podane v napoji je protijedem na
vsechny jedy". Jeste dnes v nekterych castech Skotska ci Irska byva
strom urceny k porazeni drevari nejdrive ucten smeknutim klobouku,
pak je pokrten a pozadan za odpusteni, ze musi byt pokacen . Teprve
po teto ceremonii je podriznut.
Baje o severskem bohu Odinovi pravi, ze aby ziskal moudrost, nechal
se oslepit a za nohu zavesit na vetev dubu. Diky utrpeni a slepote
fyzickeho zraku k nemu prislo cire poznani a Odin se stal
nejmoudrejsim z Bohu.
U Slovanu i Germanu byl zasvecen tem nejvyssim bohum. V Anticke
mytologii byl dub spojovan s Diem (Jovem). Dub mel vysadni
postaveni i mezi krestany, casto byl propojen s marianskym kultem.
Dlouhovekost dubu byla obdivovana, cimz se duby dostaly do mnoho
baji, povesti, nebo lidovych pisni. Listi, kura i plody se
vyuzivaji k vyrobe nejruznejsich masti. Drevo se pouziva k vyrobe
amuletu. Stare duby byly hojne navstevovany carodeji a
carodejnicemi, pod duby se vestilo, tancilo, kouzlilo i modlilo.
Podle "stromokruhu" je dub stromem lidi narozenych v den jarni
rovnodennosti (21.3.). Dub je narodnim stromem Nemecka, Velke
Britanie i Spojenych statu.