Úzkorozchodná dráha hrabete Viktora Chorinského

Úvod:
  Autor listingu cache si bere za cíl pozvat místní i prespolní kacery na krátkou vycházku po dosud v terénu patrném náspu bývalé technické zajímavosti. Výstavba puvodne ryze úcelové úzkorozchodné trati je prímo svázána s výstavbou budovy cukrovaru v Bzenci-Písku kolonii, proto je nutné se o ní ve zkratce zmínit také. Budovu chátrajícího cukrovaru pak vidíte na úvodních souradnicích.

Popis:
  Trocha historie: K nejstarším prumyslovým podniku Bzenecka se radí cukrovar v Bzenci. Tento cukrovar puvodním názvem "Bisenzer-Runkel-Zuckerfabriks-Campaignie Friedrich Kurzweil Co." byl postaven v roce 1847 ctyrmi spolecníky okolo brnenského lékárníka Fridricha Kurzweila. Zpocátku cukrovar pracoval jako smíšený závod, pozdeji byla rafinérie zrušena a v provozu zustala pouze surovárna. Podnik zamestnával 40 stálých zamestnancu a dokázal za hodinu zpracovat 900 metráku repy.
Již v roce 1876 však celý areál cukrovaru kupuje majitel veselského panství hrabe Viktor Chorinský za 66 000 zlatých. Cukrovar pak zásobují cukrovou repou jednotlivé dvory na Chorinského velkostatku, mimo jiné i dvur v Moravském Písku a hrabetem pronajatý Vilémuv dvur v Bzenci.
  Provozní náklady jsou však veliké, proto se v roce 1879 hrabe uchyluje k výstavbe konské úzkorozchodné trati v délce šesti kilometru spojující hospodárský dvur na Veselském predmestí (dnes areál Kovosteel) a vlastní cukrovar. Trat mela rozchod 800mm, max. sklon 16 promile, minimální polomer oblouku 30 metru a vedla problematickým, casto podmoceným terénem, proto bylo nutno zbudovat masivnejší náspy - hate (konstrukce z otepí a proutí a menších vetví stažené houžvemi na zpevnení cesty v blátivém a podmoceném terénu) . Touto cestou se do cukrovaru po kolejích privážela cca 1/4 celkové produkce repy, zbytek byl dále dovážen povozy. Z cukrovaru se pak po dráze vyvážely zpet repné rízky a saturacní kaly. V roce 1881 pak šlechtic pristupuje k modernizaci trati, z konky na parní.Též byla zbudována odbocka trati do oblasti veselského šterkopísku pro dopravu hutnícího materiálu. "Malá mašinka" byla však velmi oblíbená, proto byla vybudována malá nástupní slepá kolej u Veselskému zámku a z níž vyjíždely male honosne vybavené osobní vlaky s cestovními vagony (jak je videt na dobových fotografiích) , jimiž panstvo prijíždelo na nádraží v Bzenci-Písku, kde prestupovalo na rychlíky do Vídne po severní dráze císare Ferdinanda - KFBN (dnešní koridor c. II). Šlechtic byl na svou malodráhu náležite pyšný a porádal pro blízké nedelní výletní jízdy. Záhy však hr. Viktor Chorinský své podnikání cukrovarnického prumyslníka koncí a v roce 1881 odprodává cukrovar i s úzkorozchodnou tratí cukrovarnické firme Rudolf Auspitz a spol. se sídlem v Rohatci.

  Nový majitel pak zmenil název na firmy na "Rohatecko-bzenecké cukrovary Rudolf Auspitz" a soucasne pronajal k cukrovaru dvur Veselí-Radošov a prodloužil pronájem Vilémova dvora v Bzenci. V bzeneckém cukrovaru byla také zpracovávaná repa z oblasti kolem Hroznové Lhoty a z dvora Bassov, který mela firma Auspitz & Co. v nájmu od knížete Lichtensteina. Od nejbližší železnicní stanice ve Veselí nad Moravou byla tato oblast vzdálena 8 resp. 12 km a proto pro ulehcení odvozu repy z tohoto kraje postavila firma v roce 1918 z Tasova pres Radošov do Veselí malodráhu s konským potahem v délce 8,6 km, pripojenou ve Veselí na stávající úzkokolejnou dráhu do cukrovaru v Bzenci.
  Pocet zamestnancu vzrostl na 250 a hodinový výkon pak na 2000 metráku zpracované cukrové repy. V období první svetové války se nedarí díky nedostatku repy dodržovat výrobu, cukrovar je mimo provoz a je zrízena výrobna marmelády. Až v roce 1919-1920 je rozhodnuto o znovuobnovení repné kampane a zpracování nyní už pod hlavickou sdružené cukrovarnické firmy ASPC Hodonín. Na této dráze sloužily 3 tendrové lokomotivy a 73 nákladních vozu. Jedna velmi malá, typ Krauss München a dve vetší lokomotivy typu Wesseli. V roce 1922 a 1923 byla bzenecká továrna znovu rozšírena a zpracování repy se zvýšilo na 14 000 q denne.
  V letech 1948/49 došlo v objektu bzeneckého cukrovaru k vážné technické závade a dnem 1. ledna 1949 byl proto provoz cukrovaru trvale zastaven a pristoupilo se k jeho likvidaci, dokoncené v roce 1951. Velmi zajímavá úzkorozchodná trat tímto zaniká, koleje jsou vytrhány a strážní domky pozbývají ucelnosti. Objekt cukrovaru je pak predán firme Fruta aby jej o rok pozdeji prevzal n.p. Dehtoma na výrobu lepenky a v cásti cukrovaru své provozy pak zrizuje národní podnik Obnova Gottwaldov na výrobu technické pryže a sklad ojetých pneumatik. Cukrovar však pomalu chátrá a objekt prebírá v roce 1971 n.p. Rempo.
  Z dnešního pohledu na stále zchátralý areál více než 150 let starých budov cukrovaru je pozorovateli jasné, že nikdo z "po-únorových" vlastníku se zvlášte nestaral o modernizaci a rekonstrukci budov, vcetne dnešního majitele v podobe firmy Paradiso Czech, s.r.o.. a proto areál vypadá tak jak vypadá.
  Chorinského "štrecka" si též zahrála v ceském filmu Tonka Šibenice, kde se natácelo v prímo na této trati, též pak v Kolonii a ve Veselí nad Moravou.

  Dnes: Z úzkorozchodné dráhy se toho v terénu do dnešních moc nedochovalo, tj zhutnené náspy, propustky a 3 obslužné domky, podjezd pod tratí koridoru, 1 oblouk mostu francouzského typu (na odbocce), depot pro opravu vagonu, dnes využívaný jako sklad sena, zbytky hájenky - zastávky a nekolik dalších zarízení, o kterých si nejsem zcela jist, zda mají z úzkorozchodnou tratí co do cinení. Na leteckých snímcích z 60. let je stále dobre patrný nezalesnený val po kterém trat vedla. Na tématické mape z prelomu 19. a 20. století je pak dobre videt, odbocka kolem kafilerie smerem na Veselský šterk a soubeh dráhy a hatecké cesty smerem na Moravský Písek. V míste krížení s Novou Moravou je v soucasnosti brod, zrejme tu byl dle roztroušeného materiálu postaven pro dráhu drevený most. Ve veselském parku je též k videní mohutný násep, v zámecké cásti pak s pekným cihlovým propustkem, trat vedla od sídlište Lány smerem k zámku, dnes využívaný jako hlavní cesta - cyklostezka parkem. Most spojující obe cásti parku, je dle data na štítku puvodní, kombinující železnicní i peší prechod.
  Bohužel se nedochoval unikátní zdvižný most úzkokolejné dráhy na Batove kanále, vybudovaný v roce 1937 byl brzy znicen ustupujícími nemeckými vojsky v roce 1945. Samotný most se zvedal o cca 2.5 metru tak, aby mohly po Batove kanále mohly projíždet nákladní cluny s lignitem. Z obou stran mostu bývala návestidla zabranující prujezdu vlaku v okamžiku, kdy byl most zvednut. Jeho zmenšený model, byl vystaven v infocentru železnicní stanice ve Veselí.

  Detaily: Celou trasu úzkokolejky jsem zakreslil do ortofoto mapy ZDE, soubor s waypointy pozustatku a prubehem trasy ZDE, a to co zbylo fotograficky zdokumentoval ZDE, ergo na "dve tatranky" (tímto zdravím weselku) :) jsem trat prošel pešky z Veselí nad Moravou do Písku a zpet (i s brodením pres odlehcovací rameno Nové Moravy). Dobrodružneji ladeným jedincum doporucuji, projít si celou cestu trati, a zpet treba dojet vlakem, ovšem pouze v dobe vegetacního klidu, v léte je trasa neprostupná. Zklamalo me nenalezení 3 cihlových obloukových mostku, jejich poloha je v gpx v terénu je však asi potreba kopat. Francouzský cihlový mostek pres bývalé moravní rameno "Buková" o délce 25 metru je pravdepodobne též znicen a rozebrán. V budoucnosti se predpokládá vedení znacené turistické trasy ve stope trati a pokud si clovek projde celou trasu sezná, že lepší místo na vybudování cyklostezky Bzenec- Veselí asi najít nelze. Trochu potom uniká smysl vybudování stezky stávající.
  Pokud máte jakékoliv doplnující informace a chteli byste se se mnou podelit, kontaktujte me prosím a já je uvedu do listingu.
 

Použitá literatura: Josef Hanák : Pameti mesta Bzence; Dr. Zemek, Štarba, Skutil, Kuchar: Kapitoly z dejin mesta Bzence; Veselsko (vlastiveda moravská - kolektiv autoru); historické fotografie z publikace Veselí nad Moravou na pohlednicích a fotografiích 1890-2002

  O cache: Predem upozornuji všechny "navštívenodíkare", že mi tentokrát šlo spíše o zpracování tématu o zapomenuté úzkokolejce a cache samotná je tu tak nejak navíc, vznikla pri pruzkumu trate. Puvodne jsem chtel zvolit složitejší a o hodne delší variantu s brodící vložkou, ale terén úzkokolejky je skutecne velmi špatne prostupný jak od Veselí tak od Moravského Písku v zime, a v léte je to "mission impossible a "šestkový" terén". Z toho duvodu byla zvolena jednoduchá offsetová multicache, pokud by byl terén nejak upraven, výhledove by se dala cache zmenit také. Úvodní souradnice odkazují na budovu cukrovaru, váš prípadný geovuz si mužete odstavit nekde poblíž. Zde v tomto objektu úzkokolejka koncila u budovy surovárny. Smerem na jih pak vidíte rekonstruovaný obloukový podjezd "štrecky" pod tratí na jehož celech pak jednoduše najdete ctyrciferné datum a oznacte si jej ABCD.

Vzorec pro výpocet finálních souradnic:

N48°58.(D:2) (D-A) (B-C)
E17°19.(B-C) (D) (C-D-A)

Finálka není daleko, netreba jezdit autem a je lépe dát prednost pobytu na cerstvém vzduchu, což urcite ocení i majitelé strážního domku (dnes znacne moderne rekonstruovaného), který vidéte hned za podjezdem.

Dne 26.10.2020 tuto keš adoptoval kačer BorecXXL

Děkuji tímto Úderníkům za předání keše