25 Let Tri Sester Traditional Geocache

25 let Trí Sester

Tri sestry vznikly na pocátku roku 1985 v prubehu jedné z pravidelných pitek v hostinci Na staré kovárne v Praze 4 – Bráníku.
Zakládající clenové spolu hráli v punkových skupinách lokálního významu Spálená tlumivka nebo Fallen Angel, hlavní stycnou plochu ale tvorila puda dnes už neexistujícího hostince, proslaveného nekolika písnemi Trí sester.
Z úplne první sestavy dnes prežil pouze ing. Magor, baskytarista a vudce souboru. Krome nej ji tvorili ješte bubeník Jirí „Hadr“ Brábník, harmonikár Tomáš Karásek alias Sup a Petr Dachau Jírovec, kytarista Spálené tlumivky. K nim se v prubehu léta 1985 pripojili dva zpeváci a zpevacka. Jedním z nových clenu byl i Jírovcuv spoluhrác ze Spálené tlumivky Lou Fanánek Hagen, ze kterého se stala druhá klícová postava Trí sester (tím druhým byl Petr Bombur Kratochvíl, dnes spisovatel Václav Kahuda).
V první fázi existence souboru Tri sestry hrávaly ve vysokoškolských klubech a undergroundových koncertech na hranici legality. Tato etapa skoncila výjimecne špatným koncertem v Praze-Litochlebích (cerven 1987): po nem následovaly cistky, které prežil jen Fanánek a perkusista Jakub Cistecký, který se k Sestrám vetrel krátce po jejich vzniku. Rekonstruované Sestry utužilo turné po chmelových brigádách v zárí 1987. Z této doby také pocházejí nekteré písnicky, které se na repertoáru udržely dodnes (napr. Nechci do ústavu). V zárí 1987 se jako druhý kytarista objevil Ludek Pallat alias Nikotýn, který mel u Sester zustat – s krátkou pauzou – až do roku 1994.
Další etapa pusobení Trí sester je poznamenána personálními zmenami zpusobenými nuceným odchodem nekterých clenu na vojnu, v prípade Jírovce do emigrace. ing. Magora vystrídal budoucí basista Orlíku Jakub Malecek, poprvé se v radách skupiny objevil její vecný satelit František Sahula, Fanánkuv spoluhrác ze Spálené tlumivky. Toto velmi chaotické období je v análech Trí sester oznaceno jako „Frantovládí“ (Fanánek na vojnu nemusel). Zároven se však Tri sestry tou dobou poprvé predstavily na širším fóru (festival Rockfest, duben 1988) a objevily se o nich první zmínky v oficiálním tisku. Z té doby pochází i první dochovaná nahrávka skupiny (demo z ledna 1988, vydané o sedm let pozdeji na albu Rarity) a první obrazové záznamy (ctvrthodinový dokument Petra Orozovice).
Situace se stabilizovala na podzim 1989, kdy byli - až na Hadra - všichni válecníci doma. Práve vcas, aby Tri sestry absolvovaly památný koncert na pražském koncertu Punkeden (v recenzi v mesícníku Melodie byly pak oznaceny za „pražskou punkovou legendu“). Zde také došlo k prvním kontaktum s jejich budoucím vydavatelem, firmou Monitor.
Sestava, která se utvorila na jare 1990 (Fanánek, ing. Magor, Hadr, Sup, Nikotýn) patrí k nejduležitejším a nejtrvanlivejším. Nahrála totiž tri písnicky na prelomový sampler Monitoru Rebelie Punk'n'Oi a také veleúspešný debut Na kovárne, to je nárez, který vyšel v listopadu 1990. Tyto dve alba Tri sestry v „roce zázraku“ rázem katapultovaly mezi nejpopulárnejší skupiny v republice.
V jednadevadesátém Tri sestry prešly k firme Reflex Records, kde v listopadu vydaly své druhé album Alkác je nejlepší kocour aneb nekolik písní o lásce. Fanánek si zároven udržoval kontakt s Monitorem, u kterého vydal dve alba svého sólového projektu Hagen Baden (kveten 1992 a listopad 1993): pak se k Monitoru vrátily i Tri sestry a zustaly u nej doposud. Jejich popularita nepolevovala, uvnitr však narustaly tenze, které vedly na jare 1993 – po vydání tretího LP Švédská trojka a minialba 25:01 – k Supovu odchodu. Na dva roky jej vystrídal Miloš Berka alias Sup II. O rok pozdeji definitivne zmizel Nikotýn.
Aktivity Trí sester tou dobou poklesly na minimum. Clenové skupiny se venovali predevším svým individuálním zájmum: Fanánek poprvé nahlédl do sveta reklamy, Hadr si otevrel autobazar a ing. Magor zacal budovat své výcepní impérium.
K oživení došlo na podzim ctyriadevadesátého. Náhrada na postu kytaristy byla dvojnásobná: krome Fanánkova spoluhráce z Hagen Badenu Ronalda Seitla alias Kapitána Korkorána se na scéne znovu objevil démonický Franta Sahula. Následovalo štastné období, zvané v letopisech souboru jako „nekonecné léto“ nebo „rok vecírku“. Dokladem urovnaných pomeru v kapele je album Hudba z Marsu (jaro 1995) a stejnojmenný dokument.
Rok vecírku koncí Hadrovou tragickou smrtí 15. ledna 1996. Otresená skupina angažovala Fanánkova známého z hostince na Pekarce Petra Lukeše, postupem casu ovenceného mnoha prezdívkami od Bubence po Frantu Vránu. Ten je poprvé zaznamenán na podzimním albu Zlatí hoši, které se zároven stalo derniérou Supa II. a Františka Sahuly. První z nich odešel ješte pred jeho vydáním: vystrídala ho Veronika Borovková alias Supice, ze které se záhy stal jeden z pilíru souboru. Sahula vydržel do cervna 1997: po konfliktním odchodu jej vystrídal kytarista spríznené kapely Lety mimo Mirek Cvancígr alias Cvanc.
Cvancovým príchodem se sestava Trí sester na dlouho ustálila: složení Fanánek – ing. Magor – Ronald Seitl – Supice – Bubenec - Cvanc, s dlouholetým stálým hostem, houslistou Františkem Kacafírkem, je dodnes tou nejstabilnejší. První dílem, které vzniklo v tomto složení, je CD Pruša se vrací, „monotématické album“ o živote Františka Sahuly z ledna 1998. Sahulu tehdy vedlo k pohružkám soudním procesem, období vzájemných animozit ovšem netrvalo dlouho a vecný satelit se pak ješte nekolik let kolem Trí sester pohyboval. V roce 2004 ale z okruhu skupiny mizí.
Tou dobou se težište pusobení Trí sester presouvá ke stále cetnejším koncertum, doprovázených divými vecírky. S intenzivnejším koncertováním roste i popularita skupiny, která sice nikdy nemela problémy vyprodat kluby, ale práve na prelomu tisíciletí se z ní stává jeden z opravdu velkých koncertních a festivalových taháku v zemi.
Aktivita Trí sester kulminuje v letech 1999-2000. V zárí devetadevadesátého vychází album Soubor kreténu a v následujícím roce dochází na oslavy patnáctého výrocí existence skupiny. Triumfální výrocní koncert 10. 6. 2000 na pražské Štvanici (zaznamenaný na albu Hlavne, že je vecírek – 15 let Souboru kreténu), založil tradici stále mohutnejších akcí, které se po nekolika letech za rostoucích návštev presunuly do areálu koupalište Džbán. Oslavy patnáctého výrocí vyvrcholily na podzim 2000 vydáním dvojalba 15 let jsem Na kovárne na plech.
Tou dobou vznikly nekteré skladby, které se o rok a pul pozdeji objevily na albu Do Evropy nechceme! V sestave Trí sester se v dobe jeho vydání nacas mihla Hana Lundiaková z kapely Rudovous, která zaskocila za Supici po dobu její materské dovolené. K duležitejší zmene došlo na jare 2003: Cvanc se rozhodl nadále pusobit pouze u Letu mimo, a na jeho místo prišel kytarista Plexisu Zdenek Petr. První album, na kterém se podílel, se jmenovalo Lihová škola umení aneb Válka s loky. Pokrteno bylo v prosinci 2003 v rámci Prušových kovárenských Vánoc, akce s ješte delší tradicí než výrocní koncerty (první probehly v roce 1994 (?) v dnes již zaniklém klubu Bunkr).
A pokud se zdálo, že na „Evrope“ si skupina vybrala slabší chvíli, úspech Lihové školy umení prekonal všechna ocekávání. Ohlas alba, za které Tri Sestry pul roku po vydání braly Zlatou desku, se opet podepsal na poctu návštevníku koncertu a skupina se toho casu dostala mezi nejpritažlivejší akvizice domácích pódií.
V léte 2004 Tri sestry poprvé hrály ve Spojených státech: na koncerty pro tamní krajany o dva roky pozdeji navázal podobný výpad do Anglie.
Rok 2005 byl ve znamení oslav dvacátého výrocí. Na sklonku jara vyšlo album Na eXX, které navázalo na úspech Lihové školy umení: následující letní turné prineslo do ruzných koutu Cech a Moravy létající cirkus, složený z Trí sester a sprátelených teles, s hospodou na pódiu, v tuzemských pomerech dosud nevídaným jevištním prvkem. Výrocní koncert na Džbáne byl zaznamenán na druhém živém CD a predevším prvním DVD v historii kapely. V té dobe se její pevnou soucástí stává Jaroslav Roušar alias Jaroušek, saxofonista a klarinetista puvodem ze skupiny Nahoru po schodišti dolu band.
Predposledním albem Trí sester jsou Mydlovary, kolekce písní vynalezených v prestávkách mezi koncerty roku 2007. Pokrteno bylo ve stejnojmenné obci nedaleko Ceských Budejovic za asistence ošteparky Barbory Špotákové dne 11. 11. 2007.
Posledním pocinem jest nedávno vydané album, nesoucí název Láznicky, v nemž kapela dává vzpomenout na ty chutnejší kousky své tvorby.

DISKOGRAFIE

1990 Na Kovárne to je nárez
1991 Alkác je nejvetší kocour, aneb nekolik písní o lásce
1993 Švédská trojka
1993 25:01
1995 Hudba z marsu
1995 Rarity
1996 Zlatí hoši
1998 Pruša se vrací
1998 Pruša se vrací + 3x bonus
1999 Soubor kreténu
2000 Hlavne že je vecírek — 15 let Souboru kreténu
2000 15 let jsem Na Kovárne na plech
2002 Do Evropy nechceme — Tri sestry a Krakonoš
2003 Lihová škola umení, aneb válka s loky
2005 Na eXX
2006 20 let naživu
2007 Platinum Collection
2007 Rocková nadílka od Trí sester a Divokýho Billa
2007 Mydlovary
2009 Beatová sín slávy (spolecne s kapelou Visací zámek)
2010 Láznicky

Informace pocházejí z oficiálního webu Trí Sester

O keši

Puvodne jsem zamýšlel vypustit tuto kešuli jako mystery, ale nakonec jsem se rozhodl nezatežovat nefanoušky tohoto seskupení poslechem hudby, jenž je stejne nikterak neoslovuje.
Chovejte se prosím k okolí, jako by patrilo Vám, budte obezretní pred mudly a schránku vracejte minimálne tak dukladne, jako byla pred Vaší návštevou.

Ac se tak z pocatku nezdalo, toto misto je se Tremi Sestrami spjato vice, nez bylo doposud verejne znamo. Za prvni republiky, kdyz byly tri sestry jeste male, chodily se koupat do zdejsiho rybnicku. Vodila je sem kazde utery, v lete, v zime, jejich teticka Ema Destinova. Z drevene roury vytekal potucek, ktery zasoboval tohle rozkosne jezirko, nebylo smrdute jak dnes, tenkrat tu byla voda pruzracna a sladka a mozna take kouzelna, teta Ema ji vzdycky nabrala do cutory a davala ji pit trikrat denne vsem trem malym sestram. Ta nejstarsi a taky nejvetsi sestra - co vypadala uz skoro jako dospely chlap, jmenovala se Lou, si vzdycky poradne lokla, jen se zalykala. Teta, dobre znalá kouzel starych americkych indianu, pobyvala v emerice dlouha leta, pri tom mumlala tajemna slova, znelo to neco jako " prusa je uchyl, strasnej uchyl, proc me porad obchmatava, pruda jeden". No a diky teto zazracne vode! se z malych trech sester casem staly velke Tri sestry, pravda, jejich puberta byla tezka a nekterym ani prsa nenarostly, zpivat vsak sestry umely diky carovne teticce, nejlip to slo samozrejme Lou - bud to bylo tou vodou nebo tim chlastem v puberte, na kytáru taky holky hraly obstojne, jen do Metropolitni opery v Novem Yorku se jako teticka nikdy nedostaly, zbyly na ne same hospodske saly a vesnicke tancovacky. ...za tyto informace dekuji kolegovi Krkovickovi :)))