Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Goethe a Vlci hora
Jedna z uchvatnych vyhlidek na Vlci hore nese na pocest slavneho nemeckeho basnika jmeno Goethova. V textu cache Goethuv pahorek, umistene na vyhlidce, se doctete:
Az navstivite toto misto, pochopite, proc si VLCI HORU vybral ke svym meditacnim vyletum slavny nemecky basnik Johann Wolfgang von GOETHE, pri svych navstevach Marianskych Lazni.
Pekne, ze? Muzete stat na stejnem miste, kde pred mnoha a mnoha lety stal velikan svetove literatury. Muzete premyslet, jak se vyhled za ta staleti zmenil ci nad cim basnik rozjimal. Obyvatele nedalekeho Cernosina si Goethovy navstevy vzdy vazili a u vyhlidky kdysi umistili pametni tabulku. Ale vsechen odlesk Goethovy slavy ma podstatnou trhlinu: J. W. von Goethe Vlci horu nikdy nenavstivil!
J. W. Goethe
Ac starsi literatura mluvi o Goethove navsteve, dobova kronika tehdejsi obce Cernosin pobyty Goetha na Vlci hore popira. V letech 1821–1823 pobyval Goethe v Marianskych Laznich, kdyz mu bylo 72 az 74 roku. Jeho vek a neprilis dobry zdravotni stav mu nedovolily vydat se na Vlci horu osobne, byt jej velmi zajimala.
Presto nechybelo mnoho a k navsteve Vlci hory v roce 1821 malem doslo. Goethe byl pozvan svym pritelem, nadsenym geologem a paleontologem hrabetem Kasparem Sternberkem na navstevu zamku v Brezine u Radnic. Hrabe chtel Goetha provest stolou a ukazat mu tzv. mrtvy les, tj. fosilni otisky stromu a rostlin v cernem uhli. Ac se Goethe na tuto zajimavost tesil, leto bylo toho roku obzvlaste destive a tak k ceste vedouci pres Cernosin nedoslo. Nicmene Goethe stal o mineraly z Vlci hory i nadale a v unoru 1823 o ne pozadal dopisem Karla Breinla von Wallerstern, plzenskeho krajskeho hejtmana.
V cervenci tehoz roku, pri posledni Goethove navsteve Marianskych Lazni, jej navstivil J. S. Zauper a predal mu krystaly augitu a amfibolu, ktere na Vlci hore nasbirali jeho zaci. Goethe z nich jeste tehoz leta sestavil samostatnou sbirku s 24 exemplari. O ziskani mineralu si do sveho deniku poznamenal: Prof. Zauper prinesl zajimave mineraly, zvlaste z Vlci hory a z krajiny Plzenske. O tri dny pozdeji se z Vlci hory vratil Goethuv sluha Stadelmann a prinesl dalsi vzorky, aby v nasledujicich tydnech zamiril na Vlci horu jeste nekolikrat.
Goethe se tenkrat s J. S. Zauperem nesetkal poprve. Tehdejsi profesor jedineho plzenskeho gymnazia byl uz nejaky Goethovym pritelem i obdivovatelem jeho dila. Slovo profesor vsak ani v nejmensim nestaci pro predstavu Zauperovych zajmech temer renesancni sire. Ale zacneme od zacatku.
Josef Stanislav Zauper
J. S. Zauper se narodil 18. brezna 1784 v severoceskem Duchcove jako jediny syn do rodiny uznavaneho nemeckeho malire a restauratora Josefa Zaupera. Otec vzbudil ve svem synovi zajem o vytvarne umeni, ale zasadni vliv na formovani osobnosti Josefa Zaupera mel jeho stryc Josef Pressler, zpovednik saske princezny Marie Augusty. Diky jeho kontaktum poznal Zauper v Drazdanech jiz jako mlady celou radu umelcu a vedcu. Sam zacal psat nemecky a latinsky oslavne basne.
J. S. Zauper
Stryc Pressler ovlivnil i profesni smerovani mladeho Josefa. Po uspesnem absolvovani piaristickeho gymnazia v Mostu se rozhodl stat se duchovnim, touzil vstoupit do tepelskeho klastera. Pravdepodobne na strycovu primluvu byl prijat ke studiu bohoslovectvi v Praze, ktere absolvoval. Na rozdil od dnesnich zvyklosti slozil navic zkousky z matematiky a fyziky. Do premonstratskeho klastera v Teple byl prijat pod radovym jmenem Stanislav. V roce 1809 nastoupil jako profesor na plzenske gymnazium, kde pusobil az do sve smrti. Vyucoval rectinu a reckou literaturu vcetne historickych souvislosti, nicmene byl znaly tez malirstvi, svetove literatury, hudby, mineralogie, meteorologie ci optiky.
V roce 1832 se po J. B. Steinhauserovi stal prefektem gymnazia (od roku 1848 byla tato funkce prejmenovana na reditele). Sprava skoly jej plne vytezovala a musel proto prestat vyucovat. Nicmene pod jeho vedenim bylo plzenske premonstratske gymnazium oznacovano za nejlepsi v zemi, pusobili na nem prvotridni ucitele a vlastenci jako Josef Vojtech Sedlacek, Hanus J. Karlik ci Josef Frantisek Smetana. Sam Josef Zauper byl v roce 1835 vyznamenan Velkou zlatou medaili se stuhou, o ctyri roky pozdeji ziskal titul arcibiskupskeho notare a v roce 1849 pak titul c. k. skolniho rady. Hudebni skladatel Bedrich Smetana, synovec zmineneho J. F. Smetany, v te dobe na gymnaziu casto nezdarne studoval a na sveho ucitele Zaupera vzpominal slovy: "Pred muzem tim jsme meli naramny respekt."
V roce 1847 zacal Zauper s prateli usilovat o vznik mestskeho muzea v Plzni. Fond uvazovaneho muzea mel vzniknout ze sbirek gymnazia a samotneho mesta, ale nakonec muzeum vzniklo az za dlouhych tricet let, davno po Zauperove smrti. I Zapadoceska galerie v Plzni, ktera vznikla az v roce 1954, povazuje rok 1847 za pocatek vzniku casti sveho sbirkoveho fondu.
J. S. Zauper zemrel 30. prosince 1850 a byl pochovan na plzenskem mikulasskem hrbitove, jako cestny mestan nakladem mesta. Nahrobek byl litinovy, zhotoveny v Metternichovske huti v Plasich, ale dnes byste jej asi jen tezko hledali.
Zauper a Goethe
Zauperuv zajem o dilo vymarskeho basnika nebyl odveky, vzbudilo jej az vydani Goethovych spisu od roku 1816. Na jejich zaklade se stal tak vasnivym obdivovatelem Goetha, ze na nej utocili kritikove Goetha. Na jare 1821 vydal Zauper ve Vidni knizku "Grundzuge zu einer deutschen theoretisch-praktischen Poetik aus Goethes Werken entwickelt", ktera se venovala celemu dilu J. W. Goetha. Kdyz byla kniha kladne prijata v Drazdanech a Vidni, osmelil se Zauper a jeden vytisk knihy zaslal s dopisem do Vymaru. Goethova reakce Zaupera pravdepodobne prekvapila, neb byla prizniva a basnik se tesil na osobni setkani pri sve navsteve Cech. O mesic pozdeji Goethe zaslal Zauperovi knihu s venovanim. Tak zacalo pratelstvi a vytrvala korespondence dvojice muzu, ktere delil sice vekovy rozdil 35 let, ale meli spolecne zajmy.
Poprve se spolecne setkali 6. sprna 1821 v Marianskych Laznich, kde se Goethe lecil. Temer celodenni schuzka, ktere se ucastnil take tehdejsi prefekt gymnazia Steinhauser a inspektor Gradl, se tocila okolo skolstvi, ceske literatury, poezie, estetiky, etiky i politiky. Zauper byl setkanim nadsen a nasledne prakticky zuzuje sve dalsi prace na jedine tema – Goetha. Zauper se take stava urcitym obrancem myslenek Goetha.
Druhe setkani se odehralo 30. cervna nasledujiciho roku na temze miste. Pri setkani bylo domluveno, ze Zauper bude informovat Goetha o kulturnim deni v Cechach. Goethe prekvapive Zaupera nabada, aby zpravy byly psany cesky.
V roce 1823 se setkali v M. Laznich potreti a naposled. Tematem obou srdecnych schuzek 19. a 20. cervence byla literatura i meteorologie, mineralogie ci optika. Pri teto schuzce predal Zauper Goethovi mineraly augitu a amfibolu z Vlci hory.
Nasledne se styky obou muzu omezily jen na korespondenci. Zauper sice opakovane zval Goetha na navstevu Plzne, ale nejspis pro jeho vek k navsteve nikdy nedoslo. Goethe se zajimal napriklad o Zauperovy preklady Homerovych eposu Ilias (1826) a Odysseia (1827) do nemciny. Ac byla korespondence velmi cila, pro Goethovo stari postupne slabla a pozdeji ji za Goetha vyrizoval J. P. Eckermann. Posledni Zauperuv dopis uz nezastihl Mistra nazivu, dopis dorazil do Vymaru 3 dny po Goethove smrti. Korespondence je uchovana v archivu tepelskeho klastera spolu se sbirkou mineralu, kterou klasteru venoval Goethe.
Jeden doklad Zauperova pratelstvi s J. W. Goethem existuje v Plzni dosud. Kdyz bylo roku 1869 postaveno nemecke divadlo, vznikla s nim i zcela nova ulice. Nemecka mensina navrhla ulici pojmenovat Nemecka, coz ale bylo Cechy odmitnuto stejne jako dalsi navrh. Nakonec byla nova ulice pojmenovana kompromisne jmenem Goethova, pricemz vyber jmena byl oduvodnen prave pratelstvim Goetha se Zauperem i Goethovym vytrvalym zajmem o mesto Plzen.
Zauperova vyhlidka
Ac neni jiste, zda J. S. Zauper navstivil Vlci horu osobne ci na sber mineralu vyslal jen studenty samotne, dovoluji si na pocest tohoto plzenskeho mestana pojmenovat jednu z vyhlidek na Vlci hore jeho jmenem.
Zauperova vyhlidka nabizi vyhled vymezeny na jihozapade Primdou a na severozapade Slavkovskym lesem. Nejvyraznejsim prvkem je udoli Kosoveho potoka, ktery proteka po zapadnim upati Vlci hory, a vesnicka Trebel, v pozadi je mozne videt Cesky les.
Kudy ke krabicce
Na samotnou Vlci horu se dostanete po silnici II/230 vedouci ze Stribra do Plane. Odbocka je oznacena waypointem T1, ale jiz rok je hned na zacatku zakaz vjezdu motorovych vozidel. Bezprostredne za znackou lze na strane cesty bezpecne zastavit auto, ale stale je to za znackou zakazu.
Od odbocky vede siroka cesta, snadno sjizdna i pro cyklisty, az k rozcestniku u velkeho topolu (waypoint T2). Vlevo pokracuje kamenita cesta vedouci na vyse polozene louky k waypointu T3. Odsud se muzete vydat jak na hradni zriceninu Volfstejna (cache GC1KBEV), tak podel lesa na vrchol Vlci hory i na obe vyhlidky.
Pesi turiste se mohou vydat po zlute znacene turisticke trase z Cernosina nebo z opacneho smeru od Trebele. Z rozcesti Pod Vlci Horou lze odbocit na waypoint P2 nebo se vydat primo na vrchol.
Milujete-li adrenalin cesty primo za sipkou cestou necestou, muzete na waypointu T2 odbocit vpravo a pokracovat po ceste primo pod vyhlidku (waypoint T3). Kratsi cesta bude vyvazena prudkym stoupanim.
Goethuv pahorek a Zauperova vyhlidka jsou vzdaleny od sebe jen nekolik stovek metru, ale pravdepodobne mezi nimi nevede zadna prima cesta. Naopak jsou obe vyhlidky oddeleny hustejsim smrkovym lesem, kterym lze ale proklickovat. Vydate-li se nejdriv na vrcholovou plosinku Vlci hory, vede z ni pohodlna pesina az na Zauperovu vyhlidku.
Na cestach i pri prochazeni lesem na severnim svahu budte ostraziti: na mnoha mistech jsou na zemi zbytky rezaveho drateneho pletiva, o ktere snadno zakopnete ci si poskrabete nohy.
Pri priprave textu byl neocenitelnym zdrojem informaci vlastivedny web Hamelika, ktery se zameruje na historii Marianskolazenska.