Jsem rad, ze jsem to byl ja a ne vy. Mystery Cache

Pozdeji prisel mlady Cermak do Chicaga a pracoval jako brzdar na zeleznici. V roce 1892 zalozil vlastni podnik pro rozvazeni vseho mozneho v Chicagu. Zprvu tahal voziky, pak byl jako koci, prijal prvni spolupracovniky. Vozil na vozicich uhli, drivi, kameni a vsechno mozne. V Chicagu si vyslouzil prezdivku “Pushcart Tony“(Tahac voziku Tony). Cermak se stal okresnim pracovnikem demokraticke strany, organizoval sdruzeni spolecnosti pro lokalni samospravy a v roce 1915 se stal zakonnym vydavatelem soucasnych pravidel.

Antonin CERMAK byl zakladatelem a zaroven presidentem ceskeho podpurneho spolku, ktery vznikl jako nasledek ztroskotani na Vychode. Vybor shromazdoval poplatky pro pozustale rodiny obeti a vetsinou jim pomahal v nouzi. Pouzival pozdeji znalosti zisku v krajine, aby vytvoril jmeni tim, ze spekuloval v nemovitostech a ziskal z toho pres sedm milionu dolaru. V roce 1928 financoval Cermak neuspesnou kampan jako demokraticky prislusnik na kandidaturu do senatu za stat Illinois.

Ale 24.unora 1931 vyhral demokraticke primarni volby, kdyz porazil Johna De Voneye. Potom 7.dubna 1931 vyhral volby starostovske a byl zvolen 35. starostou milionoveho mesta Chicago. Kandidoval za demokratickou stranu a porazil o 200 000 hlasu dosavadniho sefa uradu republikana Williama Hale Thompsona. Do uradu starosty nastoupil 9.dubna 1931. Byl prvnim zdejsim starostou, ktery nebyl rodakem v USA.

15.unor 1933

Toho dne, nove zvoleny prezident Spojenych statu americkych Franklin Delano Roosevelt, prednasi rec v Bayfront Park v centru Miami. Po skonceni projevu si Roosevelt vsimne, ze na tribune stoji rovnez Anton Cermak (jak mu v americe rikaji), starosta Chicaga. Zamava mu na pozdrav a posunkem mu dava najevo, aby sel k nemu. Cermak prikyvne a blizi se k prezidentovi s natazenou pravici k pozdravu. Chce teto vzacne prilezitosti vyuzit a Rooseveltovi jednak blahoprat k nastupu do funkce a zaroven chce pozadat o prispevek z federalni pokladny pro chicagske skoly.

K prezidentovi ale uz nedojde. Jeho cestu prerusi tresk nekolika vystrelu. Lide jsou zdeseni a masa tel se da do pohybu. Ti slabsi se ocitaji na zemi, ti silnejsi po nich slapou. Jen cerstve zvoleny prezident Roosevelt sedi dal. Nezranen. Kulky jej mijeji. Nikdo z pritomnych nepochybuje, ze jsou urceny prave jemu. I presto se k zemi kaci starosta Chicaga Cermak! V okamziku, kdy sanitni sluzba pred vchodem do nemocnicniho pavilonu uklada Cermaka na nositka, mu prezident Roosevelt srdecne stiskne ruku a povzbudive se na neho usmeje. Cermak mu chce zrejme neco rict, ale vse, na co se jeho ochable telo v teto chvili zmuze, je pouze chaby pokus o usmev. Chopi se prezidentovy paze a tise pronese slova, ktera pak budou dojimat k slzam sirokou verejnost: "Jsem rad, ze jsem to byl ja a ne vy, pane prezidente." Tato veta pak obleti celou Ameriku a stane se vyrazem Cermakova hrdinstvi. Neni divu, ze ji vytesaji i na Cermakuv pomnik5 v Miami a ze je i na Cermakove pametni desce na Kladne, na miste, kde staval jeho rodiny dum.

Jakmile Roosevelt doveze Cermaka do nemocnice, zahajuji tamni lekari dramaticky zapas o jeho zivot. Po prvnim vysetreni se lekari shodnou na tom, ze Cermakovy nadeje jsou padesat na padesat. Lekari se nejdrive domnivaji, ze nejvetsim problemem bude kulka, ktera mu pronikla pravou plici a zustala trcet v obratli. Brzy se ale dostavuji dalsi komplikace. Zejmena priznaky septickeho zanetu plic a gangrena srdecniho svalu dela lekarum tezkou hlavu. Po sesti dnech, tedy 21. unora0, lekari oznacuji Cermakuv stav za kriticky.

Starosta se i v teto kriticke dobe zajima o sve mesto a o deni v cele Americe. Kdyz ho napriklad hned druhy den po atentatu navstevuje Roosevelt, tak pritomni lekari pozdeji popisuji dojemnou scenu, kdy se starosta chopi prezidentovy paze a s veskerou nalehavosti sveho vzacneho navstevnika znovu pozada o pomoc ve prospech chicagskych ucitelu! Musi to byt pro Roosevelta8 zrejme velmi silny citovy zazitek, protoze se pak pred novinari o poranenem muzi vyjadruje s nesmirnou uctou a neskryvanym dojetim. "Vite, damy a panove, takovych setkani s tak statecnym clovekem v zivote asi prilis mnoho nezazijete," prohlasi Roosevelt pri naslednem interview s novinari. "Zda se, ze jedinou veci, ktera ho znepokojuje, je Chicago. Ackoliv byl nesmirne zeslably, presto mi opetovne popisoval situaci tamnich ucitelu a dalsich mestskych zamestnancu, kteri maji zadrzeny plat."

Tesne pred pulnoci v nedeli 5. brezna 1933 Antonin Cermak upada do bezvedomi, ze ktereho se jiz neprobere. Bezprostredni pricinou Cermakova skonu je zanet pobrisnice z ulcerozni kolitidy. Kulka ovsem take prispeje, nikoliv vsak primo, nybrz jen castecne, k cele rade komplikaci - od kolapsu plice az po castecne selhani srdce, ktere lekari vzhledem k tehdejsi urovni mediciny nejsou schopni prekonat. Vlastni rana zpusobena strelnou zbrani se pritom ciste a uplne zahoji. Nasledna pitva prokaze, ze Cermakovo srdce je v dobrem stavu a ze jeste mohlo spolehlive slouzit nejmene dalsich 10 let.

Za atentatnika je oznacen 33lety Giuseppe Zangara (1900 - 1933), puvodem z italske Kalabrie. Emigruje do Ameriky v roce 1923. Nejdrive zije ve state New Jersey, ale pak se odstehuje na Floridu, nebot doufa, ze tamnejsi klima prospeje jeho nemocnemu zaludku. Je to zrejme i tato chronicka bolest, ktera se velkou merou podili na jeho zarputile povaze hranicici az s chorobnou nenavisti k lidem, zejmena vuci vsem "nahore" , kteri podle neho mohou nejen za jeho fyzicke utrpeni, ale i za chudobu, v jake musi zit. Tento byvaly celedin7 u sedlaka v Italii a pak cihlarsky delnik nenavidi predevsi krale, prezidenty a guvernery. Jako udajne psychicky vysinuty clovek se netaji tim, ze chce odstranit vsechny statni predstavitele. Kdyz se mu nepodari zabit italskeho krale Viktora Emanuela III. (1869 - 1947), tak odpluje s tisici jinymi Siciliany do Ameriky, aby zabil Roosevelta. Kdyz se v novinach docte, ze Roosevelt bude v Miami, kupuje si pistoli raze 0.32. Takova je i jeho vypoved.

Pochybnosti vyplouvaji na povrch

Po atentatu je Zangara ihned odsouzen - nejdrive k 80 letum vezeni za strelbu na pet osob - ale jakmile Cermak zemre, je souzen i za vrazdu. 20.brezna 1933 je popraven na elektrickem kresle2. Nicmene pripad neni zcela vyjasnen. Presneji receno, zacinaji se objevovat pochybnosti. A pretrvavaji az do soucasnosti! Napriklad americky expert Robert J.Schoenberg ve sve knize Mr.Capone z roku 1992 tvrdi, ze sili tvrzeni tech, kteri reviduji Cermakuv pripad a zastavaji nazor, ze "Zangara byl vyslan Nittim z Al Caponova gangu s cilem zastrelit Cermaka." Jini jako Alex Gottfried z chicagske univerzity, zase propaguji tezi, ze Zangara6 sam vubec nepatri k zadnemu gangu ale muze byt zneuzit al Caponovymi lidmi, a to zcela planovite, nebot se zavcas dozvidaji o jeho chorobnych umyslech. Jeho strelba tedy ma zakryt skutecne vrahy, kteri jsou v pozadi a chteji se Cermakovi pomstit za to, ze vede dusledny boj proti Al Caponovi. Ten je na konec odsouzen k dlouholetemu vezeni.

S dalsi verzi prichazi i Roger Touhy (1898-1959), obchodnik s alkoholem irskeho puvodu, jenz je v roce 1934 pricinenim konkurencniho Al Caponova gangu odsouzen k souhrnemu trestu ve vysi 99 let. Po rade odvolani se nakonec prokaze justicni omyl. Touhy je po 25 letech stravenych v illinoiske statni kaznici prohlasen za nevinneho a v listopadu 1959 propusten. Vzapeti po prichodu na svobodu ucini vpravde senzacni prohlaseni. Cermak je pry sveho casu v tajne udrzovanem spojeni s konkurencnimi gangy, s jejichz pomoci zasazuje udery jejich hlavnimu nepriteli - tedy Al Caponovym skupinam! Roger Touhy ve svem prohlaseni uvadi, ze vrahem starosty pry neni Zangara, ale nedaleko neho cihajici strelec z Caponova gangu. Ceka na sanci a tu mu prinese Zangarova palba na Roosevelta. Vyuzije jeji zvukove bariery i zmatku , ktery kolem nastane, a vystreli jednu jedinou, dobre mirenou ranu - nikoliv na Roosevelta, ale zcela programove na Cermaka. Aby vsem zahadam nebyl ucinen konec ani po tolika letech, sam Roger Touhy je asi pul roku pote nalezen zavrazden.

Existuje jeste jedno vysvetleni, ktere je mene bombasticke, ale o to pravdepodobnejsi. Jde o pripad jiz shora zminovaneho Al Caponova muze cislo jedna - Franka Nittiho. Kdyz je velky sef zatcen a odsouzen, stane se prave Nitti jeho nastupcem. jak to stoji cerne na bilem ve vydani listu Chcago Tribune z 1.ledna 1933, je to osobne Cermak, kdo policistum jiz nekdy pocatkem prosince 1932 poradi, aby pri najezdu do gangsterskych doupat " strileli jako prvni a aby to byla strelba efektivni." Tato jeho vyzva, jak oznami uvedeny chicagsky denik, "se rozeznela jako hlas zvonu po celem chicagskem policejnim sboru". A tak se stane, ze detektivove Harry Lang a Harry Miller z Cermakova specialniho policejniho utvaru vpadnou 19. prosince 1932 do "stabu" Al Caponova gangsterskeho imperia, kde zastihnou zmineneho Nittiho. Detektiv Lang, v duchu Cermakova pokynu, do neho bez jedineho slova vpali tri rany.

Ale Nitti tento utok kupodivu prezije. a co se nestane? Caponovi pravnici Langa zazaluji. Lang je nakonec odsouzen k pokute 100 dolaru za zneuziti pravomoci verejneho cinitele. I kdyz je soudem shledan vinnym a musi od policie odejit, presto neni odsouzen. V teto souvislosti se objevuje tvrzeni, ktere ani policejni zpravy nevyvraceji, a sice, ze Lang je ve spojeni s Tedem Newberrym, vudcem gangu, ktery se nachazi s Al Caponem ve valecnem stavu. Newberry, jenz ma byt udajne pratelsky naklonen Cermakovi, nabizi 15 000dolaru za Nittiho smrt a zaroven prohlasuje, ze Caponuv gang vymete z mesta. Sam vsak dopadne spatne - 7. ledna 1933 ho naleznou zastreleneho v prikopu u jedne silnice ve state Indiana.

Pametni deska na Kladne na vychozich souradnicich