Na uvedenych souradnicich cache nehledejte, naleznete zde vsak klic, ktery je potrebny k urceni finalnich souradnic.
Pri pohledu na podrobnou turistickou mapu zjistite, ze se v prostoru mezi Vyskovem, Racicemi, Krtinami, Jedovnicemi, Rozstanim, Studnicemi a Radslavicemi nachazelo nekolik vsi, ktere jiz z ruznych dovodu zanikly.
Prvni ze zaniklych vsi se jmenovala Lipina. Nachazela se mezi Lhotou a Opatovicemi a prvni zminky o ni pochazeji z roku 1379. V miste, kde ves stala, byly nalezeny strepy stredoveke keramiky. Ves zanikla z neznamych pricin zrejme koncem 15. nebo zacatkem 16. stoleti.
Dalsi vsi byly Budonice, ktere lezely v dnesnim katastru Drnovic. O vzniku a zaniku teto vsi neexistuji zadne archivni zaznamy, pouze povest. Ves se zrejme nachazela v severozapadni casti Budonicke louky na soutoku tri potucku, o cemz svedci nalez keramickych zlomku. Jedna se vsak o jedine stopy po teto vsi.
Ves Ovcinec lezela mezi Studnicemi a Rychtarovem. K lokalizaci vsi doslo az v roce 1967. Jedina zminka o teto vsi pochazi z roku 1526, avsak v te dobe byla jiz zpustla. Podle dochovanych stop se jednalo o dvouradou ves, ktera se rozkladala v prostoru 250 x 100 m a mela 14 staveni. Obec mela pravdepodobne relativne malou vymeru orne pudy, takze se jeji obyvatele zrejme venovali i chovu dobytka, vcetne ovci, jak lze usuzovat z jejiho nazvu.
Ves Mechlov se nachazela mezi Krasenskem a Studnicemi. Prvni a posledni zminka o Mechlove pochazi z roku 1342. K zaniku vsi doslo patrne na prelomu 14. a 15. stoleti z dosud neznamych pricin. Zajimavosti je, ze presna poloha vsi byla zjistena nahodne v roce 1990 pri prohlizeni pudy rozryte divokymi prasaty.
Nedaleko se nad pravym brehem ricky Hane nachazela ves Schreynern. Prvni zminka o teto vsi pochazi z roku 1348. Pricina zaniku neni znama. Mozna jej zpusobil cerny mor v roce 1351, mozna sbehnuti ci presidleni obyvatel z duvodu neurodnosti pudy. V miste, kde se ves nachazela, bylo nalezeno velke mnozstvi strepu z keramiky. Na zaklade provedeneho vyzkumu a ruznych nalezu se predpoklada, ze Schreynern byl dlouhy asi 300 m a jednalo se o ves s navsi.
Ves Sokoli se nachazela v dnesnim katastru obce Racice v udoli potoka Rakovec (nedaleko od vychozich souradnic teto cache). Podle povesti smetla ves povoden nebo voda z rybnika pote, co se protrhla jeho hraz. Prvni zminka o Sokoli pochazi z roku 1376. V dobe dalsi zminky z roku 1463 byla jiz ves zpustla. K lokalizaci obce doslo na zaklade nalezu pri odvodnovacich pracich na loukach kolem Rakovce, kdy byly nalezeny zaklady 6 staveb. Pri pozdejsich pruzkumech byly nalezeny i keramicke strepy. Predpoklada se, ze Sokoli melo 10 az 15 staveb usporadanych do dvou rad.
Ves Vilemov se nachazela mezi Ruprechtovem a Bukovinkou. Prvni zminka o vsi pochazi z roku 1563. Pri provadenych pruzkumech bylo zjisteno, ze ves byla dlouha zhruba 210 m, mela zrejme 22 usedlosti, protahlou trojuhelnikovou naves a patrila k ni zemedelska puda o vymere cca 209 ha. V arealu vsi byly napriklad nalezeny i stopy po 9 studnach. Ke zpustnuti Vilemova doslo zrejme kolem poloviny 15. stoleti a pricinou byl pravdepodobne odchod obyvatel nebo jejich vymreni.
Ves Hamlikov se nachazela nedaleko Ruprechtova a zalozili ji zrejme panove z Holstejna. Prvni zminka o Hamlikovu pochazi z roku 1353. V roce 1493 je jiz ves zminovana jako pusta. Mezi lety 1550 az 1567 byla znovu osidlena, ale pred koncem 16. stoleti definitivne zanikla, zrejme v dusledku hladomoru. Pri pruzkumech byly objeveny pozustatky 10 staveni, delka vsi byla zhruba 165 m.
Ves Bystrec lezela v dnesnim katastru Jedovnic. Prvni zminka o ni pochazi z roku 1349, podle dalsi zminky z roku 1464 vsak jiz byla zpustla. Bystrec zrejme zalozil Bohus nebo Hartman z Ceblovic koncem poloviny 13. stoleti a k zaniku vsi doslo pravdepodobne mezi lety 1420 a 1431. Ves obsahovala 41 budov usporadanych ve dvou radach kolem potoka Rakovce, byla dlouha 430 m a siroka od 30 do 102 m.
V katastru Jedovnic se nedaleko dnesniho rybnika Budkovan nachazela take ves Budkovany, kterou rovnez zrejme zalozil Bohus nebo Hartman z Ceblovic, a to v 2. polovine 13. stoleti. K zaniku vsi doslo mezi lety 1437 a 1464, kdy ji Vok z Holstejna prodal jiz jako zpustlou. Pricinou zaniku byl podle provedeneho pruzkumu patrne pozar. Podle odhadu patrila ke vsi zemedelska puda o vymere cca 230 ha. Dochovaly se pozustatky 5 staveb na dvou koncich, mezi nimiz je po staleti obdelavane oraniste, takze dnes jiz nelze urcit pudorys Budkovan ani skutecny pocet staveb.
Ves Dvorce lezela nedaleko Kotvrdovic, ale jeji presna poloha neni dodnes znama. Prvni zaznam o Dvorcich pochazi z roku 1437, ale zminuje se pouze o dvoru, ktery se mel nachazet v blizkosti dnes jiz neexistujiciho rybnika Jakub. V roce 1464 byly Dvorce Vokem z Holstejna prodany uz jako zpustle.
(zdroj informaci: E. Cerny, Vysledky vyzkumu zaniklych stredovekych osad, Muzejni a vlastivedna spolecnost v Brne, 1992)
Urceni souradnic kese:
A jak urcite souradnice kese? Nejprve je potrebne spravne vyplnit nize uvedenou tabulku a pote nalezt a pouzit klic. V predchazejicim textu je zmineno jedenact zaniklych vsi. Sest z nich zapiste do nize uvedene tabulky tak, aby byly splneny nasledujici podminky:
1) Vsi musi byt serazene podle abecedy
2) V tabulce bude pouze jedna ves s nazvem obsahujicim 8 a vice pismen
3) Nazvy kazdych dvou po sobe nasledujicich vsi musi mit odlisny pocet pismen
4) Pouze v jednom nazvu vsi bude pismeno CH
5) Pokud zacina vice vsi na stejne pismeno, bude v tabulce pro kazde takove pismeno uvedena prave jedna ves
6) Pouze dve vsi budou koncit na samohlasku
Pismeno CH se zapisuje do jednoho policka. Nazvy se vyplnuji vzdy od sloupce A, takze na konci radku zustanou nektera policka prazdna.
Souradnice vlastni kese jsou:
N 49° 17, C1 E2 B3
E 016° 51, A4 D5 B6
Ciselne hodnoty C1, E2, B3, A4, D5 a B6 urcite na zaklade klice, ktery naleznete na stage 1.
Stage 1 i vlastni cache se nachazeji blizko cest.