Strhanec
Strhanec je umely kanal- mlynsky nahon, ktery za dobu sve existence jiz ziskal prirode blizky charakter. Prvni zminka o mlynskem nahonu pochazi z roku 1481. Strhanec je vyveden na pravem brehu z reky Becvy nad jezem v Oseku nad Becvou, pokracuje samostatnym korytem smerem na Prosenice a dale proteka Zebrackou do Prerova, kde se u dnesního vystaviste deli na dve ramena.Jedno pohanelo tzv. Maly mlyn a posleze se vlevalo zpet do Becvy pod dnesni Sokolovnou. Druhe rameno náhonu tece dal na zapad, kde privadelo vody do obecniho rybnika zrizeneho v roce 1519 z kusu pastviska zvaneho Kacicno (celkem v prostoru mezi Predmostim a Dluhonicemi byly rybniky ctyri). V mistech nynejsiho elektrarenskeho zarizeni v Dluhonicich se toto rameno vleva zpet do Becvy.Vzhledem k vhodnym podminkam byla jiz v minulosti snaha o vyuziti energetickeho potencialu Strhance. Nekdy pred rokem 1900 bylo podle tehdejsiho moravskeho zemskeho zakona c. 65 z roku 1870 o pouzivani a provadeni vod a obrane proti nim zrizeno druzstvo nazvane: Sdruzeni majitelu vodnich prav na mlynske strouze Strhanec. Cleny tohoto sdruzeni byl Valcovy mlyn a elektrarna v Podolsi, Rolnicky akciovy cukrovar v Malych Prosenicich, Jindrich Peterka se svým mlynem, elektrarnou a pilou v Malych Prosenicich, Mesto Prerov, které vlastnilo hydrocentralu v Lyskach, dale firma Heger – mlyn v Prerove, Rajmund Jelinek – mlyn v Prerove a Tovarna umelych hnojiv v Prerove. Jezte ve 30. letech 20. stoleti vyuzivalo vodni silu Strhance po cele jeho delce sedmnacti kilometru sedm prumyslovych podniku. V soucasne dobe predstavuje tento puvodne umely vodni tok, a to nejen v NPR Zebracka, dulezite stanoviste nekolika druhu vzacnych vodnich zivocichu vyzadujicich vysokou kvalitu vody. Zajimavy je vyskyt vodnich mlzu velevruba tupeho (Unio crassus) a hrachovky ricni (Pisidium amnicum).Na uzemi rezervace vodni hladina ve Strhanci v dusledku zanaseni koryta splavenymi sedimenty rok od roku vzrusta, a dochazi tak k zamokrovani bezprostredniho okoli. Pri zvysenych prutocich pri jarnim tani a letnich bourkach voda ze Strhance zavodnuje sít odstavenych ricnich ramen tzv. smuh, coz jsou terenni deprese siroke ve dne 1,5–5 m a hluboke 1,5–3,5 m. V nich, po obou stranach Strhance, nalezneme vzacne porosty zebratky bahenni (Hottonia palustris). Tento rozvetveny system smuh je castecne zazemnen naplaveninami a misty, bohuzel, zavezen odpady. Mnozstvi vody ve Strhanci se s ohledem na jeho prumyslove vyuziti ridi manipulacnim radem jezu v Oseku nad Becvou.
Keska
Stage1 Nemam rad dlouhe pocitani, tak jsem tam ty souradnice proste napsal. Staci se podivat z mostu pro pesi.
Stage2 Provizorní umístění !!!!
Stage3 Pro odlov teto stage budete potrebovat pumpu na tzv. auto ventilek!!!
Final To už bude pohodicka
Prosim o setrne zachazeni, hlavne u stage3
