Namest na Hane Multi-cache

Prvni pisemna zminka o obci pochazi z roku 1141, kdy se uvadi na zname listine biskupa Zdika. Obec byla az do 16. stoleti prevazne biskupskym zbozim, ale jeji cast se dostala do svetskych rukou. Po Namesti se psal roku 1276 Vsebor, syn Idika ze Svabenic, ktery zde zalozil hrad. Ten roku 1371 ziskal Puta z Holstejna a na pocatku 15. stoleti vladykove z Obory. Hrad zanikl v cesko-uherskych valkach a nahradila ho tvrz na miste dnesniho Dolniho zamku. Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status mestyse.

V roce 1726 koupil namestske panstvi Alois Tomas Raimund hrabe z Harrachu (1669-1743). Harrachove patrili ve sve dobe k nejvyznamnejsim rodum v risi a casto pusobili ve vysokych diplomatickych a vojenskych funkcich Habsburku. Alois Tomas Raimund hrabe Harrach dokonce v roce 1697 obdrzel Rad zlateho rouna a o rok pozdeji hodnost cisarskeho tajneho rady. Jeste za sveho zivota, v dubnu 1740, postoupil Alois Tomas Raimund hrabe Harrach namestske panstvi jednomu ze svych 15 deti, a to Ferdinandu Bonaventurovi hrabeti Harrachovi. Take Ferdinand Bonaventura hrabe Harrach (1708-1778) absolvoval politickou karieru. Mimo jine byl, stejne jako jeho otec, cisarskym tajnym radou a rytirem Zlateho rouna. Jeho tehdejsim sidlem byl tzv. Dolni zamek. Ten uz vsak nevyhovoval dobovym narokum na bydleni. A proto se hrabe rozhodl, ze si necha postavit nove sidlo. Po skonceni sedmilete valky (presne 1. brezna 1766) zacal tedy Ferdinand Bonaventura se stavbou noveho zamku. Zamek nechal postavit tzv. na zelenem drnu a jako misto stavby vybral uzemi na kopci nad mesteckem, pobliz zriceniny stredovekeho hradu. Toto nove letni sidlo je postaveno v rane klasicistnim slohu se zretelnou inspiraci francouzskymi vzory. Soucasne vznikl take kruhovy park kolem zamku. Kolem parku vede cesta, ze ktere se rozbihaji do ctyr svetovych stran lipove aleje. Pro novy zamek se vzilo oznaceni Horni zamek a stary zamek se nazyva Dolni zamek. V roce 1778, po smrti hrabete z Harrachu, zdedila Namest jeho jedina zijíci dcera Marie Ruzena hrabenka Harrachova (1758–1814), od roku 1777 provdana za Josefa hrabete Kinskeho. Tim zamek presel do vlastnictvi rodu Kinskych. Kinsti byli stejne jako Harrachove jednou z nejprednejsich rodin v risi. Josef hrabe Kinsky (1751-1798) se dokonce po smrti sveho otce stal v roce 1792 knizetem a hlavou cele rozvetvene rodiny. Nikdy predtim, ale ani potom jiz Namest jako svou vrchnost nemela cloveka s knizecim titulem, nebot jeho nastupce v Namesti, druhorozeny syn Frantisek Josef Kinsky, byl jen hrabetem. Knizeci linie rodu totiz sla dal po prvorozenem synovi – Ferdinandovi Kinskem. Po smrti Marie Ruzeny knezny Kinske zdedil polovinu panstvi Frantisek Josef hrabe Kinsky (1784–1823) a druhou polovinu vykoupil od ostatních tri dedicu. Frantisek Josef hrabe Kinsky zemrel v mladem veku v Uhrach. Jeho manzelka Terezie hrabenka Kinska (1789–1874), rozena hrabenka z Vrbna, se musela postarat o pet potomku. Namestske panstvi zdedil po otci nezletily Dominik hrabe Kinsky (1810–1875), za nej vsak ridila chod panstvi jeho matka Terezie hrabenka Kinska. Tato mezi lidmi oblibena hrabenka nechala v roce 1834 opravit zameckou kapli. Dominik hrabe Kinsky se stal svym netypickym chovánim znam po celem okoli do te miry, ze vesel do lidoveho vypraveni. Stal se podivinem udajne z duvodu nestastne lasky k dceri krakovskeho sladka, s niz se nemohl ozenit. A proto neustale bloudil po lesich a hledal klid pro svou bolavou dusi. Pri svych toulkach se seznamil s jinym pozoruhodnym clovekem – malirem Josefem Manesem, ktery byl castym hostem hrabat Silva-Tarouca z Cech pod Kosirem. Hrabata Kinsti k Namesti prilnuli, o cemz svedci skutecnost, ze si v roce 1871 nechali vystavet na mistnim hrbitove rodinnou hrobku. Dnes v ni odpociva sedm clenu hrabeci rodiny, vcetne znameho Dominika Kinskeho. Poslednim slechtickym majitelem namestskeho velkostatku byl Evzen II. hrabe Kinsky. Ten v roce 1916 prodal velkostatek velkoobchodnikovi se zelezem Frantisku Ottahalovi z Olomouce za 2 600 000 korun. Hrabe Evzen II. zemrel bezdetny roku 1939 ve Vidni a nim vymrela i namestská vetev hrabat Kinskych. Frantisek Ottahal (1863–1943), ktery mel vysadni zastoupeni u Vitkovickych zelezaren pro prodej zbozi na cele Morave, se snazil koupi velkostatku a Horniho zamku ukazat svuj majetkovy vzestup. Manzele Ottahalovi si zamek nechali zmodernizovat – byla zde zavedena elektrina a voda a take instalovano ustredni vytapeni. Z teto doby pochazi take uprava zameckeho parku – park byl obehnan zidkou, byla postavena kolonada, jezirko a bazen. V roce 1943 Frantisek Ottahal zemrel a jeho rozsahly majetek byl rozdelen mezi jeho zenu a deti. Zamek a k nemu nalezejici velkostatek vlastnila z 1/2 manzelka Anna, 1/4 syn Otto a 1/4 dcera Helena. 17. cervna 1945 byl majetek rodine podle tzv. Benesovych dekretu zkonfiskovan a Ottahalovi byli prohlaseni za Nemce. Byla to jedna z prvnich konfiskaci v Ceskoslovensku. Do konce roku 1999 zamek spravovalo Vlastivedne muzeum v Olomouci, od 1. ledna 2000 do 30. cervna 2000 se o zamek starala SSHZZSM (Sprava statnich hradu, zamku a zahrad Severni Moravy). Od 1. cervence 2000 je zamek majetkem mestyse Namest na Hane.