NA UVODNICH SOURADNICICH CACHE NEHLEDEJTE

VIT KUDLICKA

Prezdivka tohoto jihoceskeho „Ikara“ vznikla tak, ze vymyslel zvlastni zaviraci nuz lidove zvanou „kudlu“, ze ktere se po stisknuti stal, v dnesni dobe takzvany multifunkcni nuz. Vysunovalo se nekolik dalsich nastroju a mensich cepeli. Narodil se v roce 1719. Od roku 1756 byl zamestan jako hajny a po ctyrech letech (1760) se odstehoval na samotu Klus, pobliz Strpskeho rybnika za vsi Strpi, situovane vedle zeleznicni trati Strakonice – Ceske Velenice. Zde v letech 1760 – 1765 konal sve prvni pokusy s prvnim letajicim strojem v Cechach a pokud ne v celych Cechach, tak v jiznich urcite. Tento stroj mel mit proutena, mozna podle jinych informaci plechova nebo z husich brku tvorena kridla, potazena latkou, ktera byla posita mechyri naplnenych bahennim plynem, ktery se v okoli hojne vyskytoval. Kridla snad mel uvadet v pohyb mavanim rukama. Pravdepodobne s timto strojem mel vykonat tri a možna, jak je uvadeno i ctyri cesty do Vodnan a jednu, tak zvane dalkovou do Selibova u Pisku. V letech 1778 – 1780 mel podle vypraveni pametniku sestavit a zkouset letat s druhou verzi sveho letajiciho stroje. Ten mel mit jiz v te dobe modernejsi delena kridla netopyriho tvaru.

A tak jak bylo v te dobe pomerne bezne, byl v roce 1780 spolu s prateli predvolan k soudu a obvinen z kacirstvi. To ho vsak neodradilo od dalsiho, tentokrat posledniho pokusu z let 1791 – 1795. Tento stroj mel pevne prubezne kridlo s lehkym potahem. Podle popisu vzhledu to byl vlastne predchudce dnesniho vetrone. Nas prvni prukopnik bezmotoroveho letani zemrel 29. ríjna 1804 ve veku 85 let, byl pohrben v Bile Hurce u Zablati.

Zajem o Vita Fucika vsak neutuchal ani v pozdejsich letech. Nekteré casti kridel letajiciho stroje mely snad pry lezet na pude samoty Klus do roku 1860, kdy si je odvezl jakysi neznamy clovek, pry snad z Prahy. V roce 1866 byl postaven Kaderavkuv samolet, a ten pry mel v sobe shodne prvky, jako prvni stroj Vita Fucika. Samolet mel napodobovat let ptaku. Novodoby Ikaros mel na rukach a nohach jakasi kridla, se kterymi imitoval pohyby, které provadi ptak pri letu s kridly. Kolem roku 1925 se o Vita Fucika zajimala zvlastni vojenska komise, která vsechny zpravy a zdroje shromazdila, zrejme analyzovala v nadeji, ze budou pouzitelne k vojenskym ucelum. Pravdepodobne mohli uvazovat o pripadne aviatizaci ceskoslovenskych cyklistickych oddilu, ale tato informace je jen odvaznou a absolutne nedolozenou domnenkou. Je tu take dalsi zajimavost, ktera by mohla zajimat priznivce trempinku a skautu. O Vitu Fucikovi je zminka i ve Foglarove Zahade hlavolamu. Je to kapitola cislo 44, Vymena tajemstvi, konkretne vety: „...Jsou sice dochovany zpravy o tom, ze jiz kdysi, snad pred sto – snad pred dvema sty roky letal jakysi muz na vyrocni trhy do Vodnan na podivnem kole vlastni vyroby. Vzhled kola a jeho sestrojeni se nedochovalo...“. To znamena, ze v ceskych dejinach je opomenuto vyznacneho cloveka a to Vita Fucika, prvniho letce u nas, který pry opravdu letal pomoci kridel a balonu plnenych bahennim plynem. A letal, podle pametniku, až do Vodnan a Pisku. Takze zadny Kaspar ale Fucik!

Spisovatel M. Vesely napsal o Fucikovi velmi zajimavou povidku „Ptaci muz”, ktera se podle ustnich podani predavanych z nekolika generaci zaklada na pravde. Kratky, ale velmi vystizny uryvek z ni nam muze dat urcity obrazek o samych pocatcich letani Vita Fucika – cituji: „Az jednou si privazal ty mechyre (mely byt z prasat), ktere naplnil plynem z okolnich rybniku (plyn bahenni – CH₄), kolem tela, navlekl se do obleku s kridly a presne proti zapadnimu vetru, smerem k Vodnanum, skocil z vikyre domku do vzduchu. Silnymi, vypracovanymi remeslnickymi pazemi maval jako ptak. Docela uspesne preletel blizky Strpsky rybnik. Za cas se pustil do Vodnan, pristal na zdi zidovske synagogy, pak dokonce chtel doletet do Pisku na trh, ale vydrzel jen do Selibova. Po ctvrtem letu do Vodnan spadl na hraz Cernohaje. Polamal si zebra".

Jaka byla skutecnost, zda to nebylo jinak, asi se jiz nikdy nedozvime, pokud se ovsem neprihlási dalsi a lepe informovany kronikar. Ponechme si proto alespon romantickou predstavu, ze sikovny remeslnik – truhlar, rezbar – s dobrou povesti po celem vodnanskem kraji, letaval pred tim, nez vzdusne vysiny dobyli slavní bratri Montgolfierove.

LEGENDA O PTACIM MUZI
Text nejstarsi, zatím zjištene tiskove zpravy o Vitu Fucikovi. Muj otec, Vaclav Spatny, 85 let star, v Skocicich u Vodnan bydlici, mne vypravoval,ze zil pred mnoha lety na samote „Klus”, od blizkeho lesa Klus tak nazvane, na byvalem panstvi Libejickem clovek, jmenem Vit Fucik, ktereho okolni lid „Kudlickou” jmenoval. Sam od sebe se naucil truhlarstvi a rezbarstvi, a ponevadz se jiz co mlady pasak ustavicne rezanim kudlickou na pastve zaobiral, byl nazvan „Kudlickou”. Byv již asi 50 let star, zhotovil si kridla, privazal je na sebe a vylezl na strechu sve chalupy. Pak roztahnul kridla, pustil se do povetri, lital a kdyz letel pres rybnik, nemohl jiz vydrzeti dychati, musel se tehdy nad okrajkem rybnika na zem spustiti, aby se v rybnice neutopil. Pohrben jest na Bile Hurce v okresu Budejovickem.

Porad z cyklu „Zahady Toma Wizarda” o Vitu Kudlickovi
SHLEDNETE ZDE

Nyní k samotnemu hledani cache.Vase cesta muze zacit na cyklostezce 1080 z Vodnan do Dubence a naopak. Cestou se „kochej“ a zaroven neprehledni modrou informativní smerovou dopravni znacku, kde neco konci a z druhe strany zacina. Nyni je treba spocitat azimut a vzdálenost k dalsim informacim.

A = pocet pismen R na znackach
B = pocet pismen E na znackach
C = pocet pismen Z na znackach

Azimut i vzdálenost ABC není zcela presne, ale jiste pochopis cil. Zde pouzij první letopocet k vypoctu finalnich souradnic.Tvar letopoctu DEFG. Finalní souradnice pak ziskas dosazenim cifer za pismena, pripadne jednoduchym vypoctem (soucet nebo rozdil).

N 49°07.(E)(F+D)(G– D)
E 014°14.(E- D)(F)(F-E-D)