TFTC #43 KLASTER V KLASTERNI SKALICI Traditional Geocache

Triactyricáta díkyzabodovka vás privede ke stavbe, ze které již bohužel skoro nic nezbylo.
Nejmladší cisterciácký klášter ve strední Evrope založil v roce 1357 príbuzný pánu z Pardubic, biskup Mindenský (mesto v Prusku, dnes Nemecko), probošt vyšehradský a kanclér císare Karla IV., Detrich (Theodorik) z Portic. Klášter byl nazván At Graciam beatae Virginis a položení základního kamene se dne 13. ríjna 1357 osobne zúcastnil císar Karel IV. a olomoucký biskup Jan Ocko z Vlašimi, což poukazuje na velkolepé plány s tímto klášterem. Jeho fundaci krome císare a tehdejšího pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic potvrdil i papež Inocenc IV. Prvních 12 reholníku, vedených opatem Mikulášem, prišlo do Skalice ze sedleckého kláštera a jejich pocet se mel postupne rozrust na 50. Detrich z Portic soucasne založil i klášterní  hrad Šember. Nadejný rozkvet kláštera, který církevní hodnostári i panovníci obdarili mnoha privilegii, nenarušila ani príhoda z roku 1366, kdy tu byl prepaden a zardoušen opat Martin. Zvýšený stavební ruch prinesl na prelomu 14. a 15. století do Skalice opat Matej, který pro klášter získal další velkou financní podporu od krále Václava IV., což dokládá listina z 8. listopadu 1400. Díky ní se mohl predevším rozšírit konvent, aby se v nem mohlo usadit onech padesát mnichu, pro jejichž uživení Václav IV. zvýšil královské nadání o tri sta kop grošu rocne. Neimpozantnejší stavbou kláštera byl chrám Milostné Panny Marie, na jehož stavbe se úcastnila hut Matyáše z Arrasu, uvolnená z budování chrámu sv. Víta na Pražském hrade po príchodu Petra Parlére.
Dne 18. dubna 1421 byl celý areál kláštera znicen husity a jeho majetek zapsal císar Zikmund mestu Kourim. Král Jirí z Podebrad pak zastavil zborený klášter Janu z Vojslavic. V roce 1481 nechal Vilém Zub z Landštejna klášter obnovit a opat Jan, dosazený opet ze Sedlce, prebírá zpet puvodní klášterní majetek. V roce 1487 byl opatem Jakub, klášter však mel nadále hospodárské težkosti a tak podruhé zaniká v roce 1533; budovy i chrám jsou ponechány svému osudu. V roce 1690 byl klášter z iniciativy sedleckého opata Jindricha Snopka podruhé obnoven. Puvodní klášterní budovy však byly již zcela zpustlé a proto byl vystaven ze zbytku východního krídla klausury a prilehlé prostory (sakristie ?) severního krídla prostý dvoukrídlý konvent, na který navázala pri jižním rameni transpetu bývalého chrámu barokní kaple Zvestování P. Marie, sklenutá kríži do pásu a vyzdobená ornamentální malbou. Kaple byla vystavena v cásti bývalého chrámu s využitím puvodních zdí presbytáre. Existence kláštera však opet nemela dlouhého trvání, za josefínských reforem byl klášter v roce 1783 definitivne zrušen. Nevyužívané budovy koupil v roce 1819 meštan Jirí Dörfel, který konvent upravil na zámek, bývalá klášterní kaple se stala kaplí zámeckou a její prucelí bylo pseudogoticky upraveno. Tímto zásahem byl stavební vývoj areálu ukoncen.
Vzhledem k tomu, že v prubehu staletí byl klášter neustále devastován, nelze dnes puvodní podobu bezpecne rekonstruovat. Lze odvodit, že jádro kláštera tvorila rozlehlá ctyrkrídlá dispozice, obklopující ústrední rajský dvur. Severní cást objektu zaujímal obrovský konventní chrám, který mel nebývale velkolepé proporce; jednalo se o sínové trojlodí (strední lod o výšce nejméne 30 metru) s presbytárem a obvodovými kaplemi a s prícnou lodí dlouhou 40 metru. Vyloucit ani nelze hypotézu, že trojlodí melo katedrální dispozici s vysokým sínovým chórem, který obíhal ochoz s bocními kaplemi.
Zríceniny chrámu (podle Parízkovy kresby z roku 1807) existovaly až do roku 1840. Z chrámu se dodnes dochovalo pouze deset metru vysoké torzo mohutného, bohate profilovaného gotického pilíre z cerveného pískovce, prokazatelne dílo huti Matyáše z Arrasu (v 19. století jich stálo ješte 12) a fragmenty západní zdi prícné lodi s výbehy arkád chóru. Z konventu se v budove zámku dochovala vysoká gotická místnost s žebrovou klenbou (vedle barokní kaple, puvodne spojovací prostor mezi chrámem a konventem) a zazdené veliké gotické okno s výbehy žeber klenby na budove stodoly (snad puvodní kapitulní sín). 
V kourimském muzeu je uložen opukový svorník (výška 42 cm, prumer 47 cm, vyobrazení andela, zbytky puvodní polychromie), který pochází z nedochované chrámové klenby; jedná se o vynikající kamenickou práci z roku 1410. 

Je zde také vystaven model kláštera ve 14. stol.

Skalický cisterciácký klášter je považován za nejvýznamnejší pocin ceské architektury lucemburského období ve venkovském prostredí.

ZDE najdete dalsi kese ze serie
nezapomente si opsat seriové císlo, bude se vám hodit