Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.
Severne od Skapcu se jen pomalu zvedaji lany, aby vystoupaly az na plochy vrchol Sibenicniho vrchu. Kdyz budete stat na jeho vrcholu, ktery je zrejmy jen diky trigonometrickemu bodu, jen tezko jej budete povazovat za regulerni kopec. Presto je Sibenicni vrch se svoji nadmorskou vyskou 539 metru nejvyssim bodem Stankovske pahorkatiny, geomorfologickeho okresku ve Stribrske pahorkatine.
Sedmihori a Cesky les
Vlci hora
Nazev kopce naznacuje zajimavou historii snad spojenou s nedalekym benediktinskym klasterem v Kladrubech. Dnes po ni neni ani stopy a na kopci samotnem tak neni temer nic k videni. Priznivce ceskoslovenskeho prvorepublikoveho lehkeho opevneni snad potesi nekolik tzv. ropiku rozesetych po polich na zapad od vrcholu (viz waypointy R1 az R9). Letci z mapy vyctou informace o travnate nouzove pristavaci plose Zhor u Stribra (ULZHOR), aby pak na miste nasli jen standardne zorane a osete pole.
Za jasneho pocasi vsak kopec nabidne naprosty poklad: nadherny vyhled predevsim do jizni casti Plzenskeho kraje. Dohlednete na Vrabinu u Chotesova na jihovychode, v dalce se budou zvedat hrebeny Sumavy s dominantnim Ostrym, o kus dale hreben Cerchova, na ktery navazuji dalsi vrcholy Ceskeho lesa, nedaleko vykukuje z krajiny shluk kopecku Sedmihori a na zapade se tyci Primda se zubem nejstarsiho hradu v Cechach. Pokud si popojdete smerem k nejblizsimu bunkru, objevi se na severozapadnim horizontu i Vlci hora u Cernosina. Zkuste si na horizontu sami najit kopce, ktere v techto oblastech znate, a naopak urcit jmena co nejvice ostatnich kopcu. Chcete-li se pri rozhlizeni jeste trochu povznest k nebesum, nedaleky posed ma prakticky ochoz.
Mate-li cestu okolo vecer a jste v paru, zastavte se, zapad slunce nedaleko Primdy ma romanticke kouzlo stejne jako nasledujici cervanky. Vydate-li se vsak pro tuto kesku pri oparu, mlze, desti, v noci nebo ve vanici, pak si tise priznejte, ze si jdete jen pro bod.