Svet bunky: cervené kocky a zelení cuníci
Lidské telo se skládá z milionu bunek. Co se v techto bunkách skrývá a jak zhruba fungují, je ale doposud z velké cásti neznámo.
Jedním z nástroju, který nám na ceste k poznání muže pomoci, je technika fluorescencní mikroskopie. Touto technikou dokážeme o kterémkoli proteinu zjištovat, v jaké cásti bunky se nalézá.
Princip je jednoduchý. Budto vyrábíme v bunkách ci prímo v celém zvíreti protein s fluorescencním “ocáskem“ nebo tento protein v bunce zviditelníme pomocí fluorescencní protilátky. Nekteré proteiny, které se nacházejí napr. v mitochondrii pak využíváme ke studiu dynamiky rustu techto organel. Vedci mužou kupríkladu pozorovat, že se jedná o velmi nestálé struktury, které se delí a opet fúzují dle potreb bunky.
Zde je na ukázku fotka bunek, v kterých je žlute znacený protein tubulin, který v bunce vytvárí obrovskou sít. Po této síti se v bunce dopravují mezi organelami tam a zpet ruzné vácky s proteiny a dalšími látkami. Dokonce ji využívají k pohybu i samotné organely. Na snímku dále vidíte zelenomodre zbarvená jádra a bíle znacená vlákna aktinu, což je protein, který se dá funkcne pripodobnit bunecným svalum. Na dalších snímcích jsou myšky a cuníci, v jejichž telech se vyrábí svítící protein. Pod UV svetlem tyto zvírata tedy svítí. To je velmi užitecné napr. pri studiu vývoje orgánu. Na dalším snímku svítí pouze svaly v embryu banánové mušky.
Deje v bunkách se dají sledovat i “zaživa“. Vy se o tom mužete presvedcit na následujícím videu, kde je zachycena delící se bunka.
http://www.youtube.com/watch?v=P7m3WfzgZdI 
JAK NA KEŠ
Jiste vás ted ale zajímá jak na keš. Na úvodních souradnicích není, ale v noci s UV baterkou tu treba nekdy zahlídnete utecivší zelenou myšku z nedalekého UMG (Ústav molekulární genetiky Akademie ved).
Pro nalezení budete muset správne priradit struktury na jednotlivých fotkách.
Keš pak naleznete na souradnicích N 50° 02.ABC E 014° 27.DEF
A- Tubulin (anglicky tubulin) – protein, který v bunce vytvárí opernou a zároven rozvodnou sít, po které se rozrustají mitochondrie a napr. endoplasmatické retikulum. Dal by se prirovnat k lanum které vedou od jednoho bunecného oddílu k jinému a “behají“ po nem ruzné dopravní vácky s všemožným obsahem.
B- Aktin (actin) – protein, který tvorí svaly bunky. Bunka pomocí neho dokáže stáhnout ci protáhnout nekteré své cásti a to v podstate umožnuje její pohyb po podkladu.
C- Mitochondrie (mitochondrion) – Organely, které v bunkách zajištují dýchání. Jedná se o proces velmi efektivního získávání energie z cukru a tuku. Energie v bunkách se poté spotrebovává na všechny další pochody, jako je napr. transport a adresování proteinu, jejich sestavování, na pohyb bunecných svalu apod. Když hovoríme o smrti udušením, týká se to predevším vysoko energeticky nárocných bunek v mozku, které již po pár minutách bez kyslíku odumírají.
D- Peroxisómy (peroxisome) – Jsou to drobné a pocetné organely. Slouží k biosyntéze ruzných molekul a podílejí se na nekterých energetických drahách. Také slouží k rozkladu toxických látek. Významne se úcastní napr. pri odbourávání vypitého alkoholu.
E- Jádro (nucleus) – Je v centru bunky, je v nem obsažena genetická informace (DNA), která po rozkódování obsahuje návod pro tvorbu proteinu (lidská DNA kóduje okolo 30 000 ruzných proteinu). Z ekonomických duvodu je pak na jádro napojena tubulinová sít, mitochondrie, i napr. endoplasmatické retikulum, aby to nove vzniklé proteiny nemely do cílových bunecných oddílu daleko.
F- Tesné bunecné spoje (tight junction) – Je to zvláštní zpusob spojení mnoha bunek, který se týká výhradne tzv. bunek epitelových. Obycejné neepitelové bunky (svalové, mozkové atd.) jsou v podstate rozprostrené v prostoru a mezi nimi je prostupná mezibunecná hmota. Naproti tomu epitelové bunky (bunky kuže a napr. streva a žaludku) jsou k sobe pevne semknuté a tvorí souvislou neprostupnou plochu. Tímto zpusobem nás chrání pred okolním prostredím.
ZELENÁ 1 ŽLUTÁ 5, MODRÁ 8
ZELENÁ 2 CERVENÁ 2
CERVENÁ 7
Keš se nachází pres kilometr daleko úvodních souradnic, je snadno nalezitelná. V zádném pripade se pri hledani nepriblizujte kolejim. Doporucuji jit ke kesi ze severu, z mista zhruba 30 metru severne od vylustenych souradnic. V podvecerních hodinách nezapomente baterku. Za silnych nekolika-dennich destu a jeste par dnu po nich muze byt cesta ke kesi zaplavena, proto zvazte navstevu jindy ci se vybavte holinkami.
Bohuzel to ted v okoli vypada dost nevabne, omlouvam se za to. V dobe zakladani kese tomu tak nebylo. Proto brzy dam kes archivovat.
Další keše ze série Svet bunky: GC230YP Svet bunky - DNA