Domov socialnich sluzeb Slatinany

Domov sociálních služeb Slatinany je zarízením, které zajištuje sociální služby pro osoby s mentálním postižením a pro osoby s mentálním postižením v kombinaci s postižením telesným nebo smyslovým. Je rovnež zarízením pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy detí a mládeže s mentálním postižením. Posláním DSS Slatinany je vytváret podmínky pro dustojnou existenci, pocit zázemí, jistoty, bezpecí a duvery svým uživatelum tím, že jim poskytuje v závislosti na jejich individuálních potrebách a práních dostatecnou míru podpory, pomoci a péce s cílem, aby žili v co možná nejvyšší možné míre bežným zpusobem života.

Historie

Domov sociálních služeb Slatinany (DSS) vznikl v roce 1926 a byl po ústavu pro „slabomyslné“ deti v Oparanech u Tábora jediným zarízením tohoto typu v Cechách. Domov vznikl z iniciativy Kongregace Školských sester OSF, která mela ve Slatinanech materskou, obecnou i meštanskou školu a která vyhovela žádosti Zemského úradu v Praze, aby prijala do své péce i deti mentálne postižené. Sestry této žádosti vyhovely a budovu, která do té doby sloužila školským a výchovným úcelum, pro tento úkol stavebne upravily. Již v roce 1926 bylo prijato z ústavu v Oparanech prvních 50 detí.

Sestry ovšem nejdríve absolvovaly speciální kurz pro výchovu detí s mentálním postižením a odborný výcvik na detském oddelení Nemocnice v Pardubicích. Domov byl zrízen Zemským úradem podle smlouvy vypracované spolu s Kongregací. Odborný dohled a vedení mel MUDr. Karel Herfort z Prahy, který do zarízení pravidelne, jednou za mesíc, prijíždel. Zemský úrad si vyhradil prímý dohled nad ošetrováním, lécbou i stravováním sverených detí, dosazoval i honoroval ústavního lékare. Do zarízení byly prijímány nejdríve jen deti do 10 let veku, pozdeji i starší. V roce 1936 byl domov stavebne rozšíren a pocet uživatelu stoupl na 240. V dostatecné vzdálenosti od budovy byl postaven infekcní pavilon pro deti s infekcními chorobami. V roce 1949 došlo k podstatným zmenám v rízení domova. Budova i veškeré zarízení prešlo do majetku státu. Vedení zarízení prevzal stát nejprve prostrednictvím Ceské katolické Charity. Pracovní síly byly doplneny kvalifikovanými sestrami, které ze své školské cinnosti prinesly mnoho nových impulsu. V roce 1955 v DSS byla zrízena Pedagogická komise, která vydávala tématické plány pro jednotlivé stupne mentálního postižení detí. V roce 1960 domov prešel, stejne jako ostatní sociální ústavy, pod jednotnou správu Státního úradu sociálního zabezpecení a po stránce organizacní i výchovné byl rízen z tohoto ústredí. Hospodárskou správu prevzal odbor sociálního zabezpecení ONV Chrudim. Z dalšího vývoje domova je treba se zmínit o zaclenení zarízení do Okresního ústavu sociálních služeb v Chrudimi, který sdružoval pod jednou správou všechna sociální zarízení v okrese. V roce 1986 byl dán do provozu nový pavilon, aby se rozvolnily preplnené místnosti puvodní budovy a byl dostatek prostoru pro výchovnou práci se sverenými detmi i pro správní úsek. Po roce 1990 se zacaly v puvodní budove stavebne upravovat tzv. rodinné bunky, aby každé oddelení uživatelu mohlo žít jako samostatná bytová jednotka. V návaznosti na stavební úpravy došlo v roce 1992 k podstatné zmene v usporádání života uživatelu domova. Klasická ústavní zdravotní („horší uživatelé“) a výchovná oddelení („lepší uživatelé“) byla zrušena a nahrazena „rodinami“ ubytovanými v již zmínených rodinných bunkách. V každé rodinné bunce spolu žijí uživatelé ruzného veku a ruzného stupne postižení. Pocit „rodiny“ umocnuje i skutecnost, že o každou z nich pecuje stálý pecovatelský personál. Uživatelé mají za povinnost, stejne jako clenové bežné rodiny, pomáhat si navzájem, pomoci mladším a více postiženým, pomoci personálu. Podobne jako v bežné rodine, tak i v rodinné bunce DSS odcházejí její clenové do školy (trídy základní školy speciální), do výchovných a pracovních aktivit (výchovné, pracovne výchovné a pracovní skupiny), jiní do práce (chránené dílny, zácviková pracovište, pracovní uplatnení na volném trhu práce). V rodinné bunce zustávají jen uživatelé s nejtežším postižením, ti, kterí vyžadují nejvyšší míru podpory a pomoci personálu. Odpoledne se zase všichni vracejí „domu“ - do svých rodinných bunek. V témže roce, po zrušení OÚSS Chrudim, získává DSS právní subjektivitu.

Dalším významným mezníkem v živote domova bylo otevrení tzv. Slunecního domu v roce 1996. Zde je realizován projekt chráneného bydlení a pracovního uplatnení uživatelu DSS v chránených dílnách. Pozoruhodný je tento projekt i po stránce technické - Slunecní dum je celorocne vytápen slunecní energií vcetne ohrevu teplé užitkové vody a je zde instalována i malá fotovoltaická elektrárna.

V roce 2003 se stává zrizovatelem domova Pardubický kraj. K rozšírení a tím i ke zkvalitnení ubytovacích možností prispelo v roce 2004 otevrení dalšího objektu v areálu Slunecního domu. V rekonstruované budove bývalého hospodárského stavení vznikly nové skladové prostory chránených dílen a 3 byty, které slouží pro ubytování 14 uživatelu. Pro vytápení a ohrev užitkové vody byl v tomto prípade realizován další ekologický projekt - spalování biomasy.

Ani hlavní areál DSS není bez technických zajímavostí - celý objekt je zásobován vodou z vlastního zdroje a DSS si dále vyrábí 65 % vlastní elektriny v kogeneracních jednotkách.

Proces transformace poskytovaných sociálních služeb pokracoval v DSS v roce 2006, kdy byl slavnostne otevren nový areál 4 dvoupodlažních domku rodinného typu s bezbariérovým prízemím. V každém domku bydlí 9 uživatelu v jednolužkových nebo dvoulužkových pokojích. Domy jsou koncipovány tak, aby po stavebne technické stránce plne respektovaly nejenom platné standardy kvality poskytovaných sociálních služeb, ale i další nároky kladené na moderní bydlení.

Výrazným krokem k integraci obyvatel domova do života ve meste bylo v prosinci 2006 otevrení plavecko-rehabilitacního vyhrívaného bazénu, dobudovaného za výrazné financní pomoci EU, který využívají krome uživatelu domova i žáci materské školy ve Slatinanech.

Soucasnost a budoucnost

V nynejší dobe je DSS Slatinany jedním ze 4 zarízení v CR, které byly zarazeny do predpilotní (nulté) fáze projektu transformace pobytových sociálních služeb. Transformace sociálních služeb v CR predstavuje proces zmeny rízení, financování, vzdelávání, místa a formy poskytování sociálních služeb tak, aby výsledným stavem byla péce v bežných životních podmínkách. Jinak receno, jedná se o prechod od institucionální péce ke komunitní. Základním cílem transformace DSS Slatinany v letech 2009 - 2014 je prestehování celkem 144 uživatelu, kterí jsou v soucasné dobe ubytováni v hlavním areálu domova, do nových objektu, odpovídajících kritériím transformace. Predevším jde o uživatele ubytované v budove c.p. 153 v Nádražní ulici (stará budova DSS) ve Slatinanech. Tento objekt je již nevhodný k poskytování moderne koncipovaných sociálních služeb. Nekterí klienti obývají 8 - 10 lužkové pokoje. Budova neposkytuje dostatek soukromí, není v ní dostatek WC a koupelen. Zlepšit tento nežádoucí stav je ze stavebního hlediska nemožné.

Dvanáct nových dvojdomku bude postaveno v Pardubicích, Chrudimi, Slatinanech, prípadne v dalších lokalitách okresu Pardubice a Chrudim. V jednotlivých dvojdomcích budou umísteny 2 domácnosti s vysokou mírou podpory. Jedna domácnost bude cítat 4 - 6 uživatelu. Pokoje zde budou 1 - 2 lužkové. Objekty budou koncipovány jako bezbariérové. Vnitrní usporádání místností (pocet jednolužkových a dvoulužkových pokoju apod.) bude zohlednovat specifické potreby uživatelu (napr. autismus, poruchy chování aj.).

Informace a historická fotografie prevzaty z www.dss.cz