Kakov Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na úvodních souradnicích keš nehledejte, mužete zde však zaparkovat.
Keš je ukryta v prírode, ale nikde prosím nehrabejte, stací se rozhlédnout a najdete ji. Jedná se o krabicku vysokou 11 cm o prumeru 5 cm.
Jednoduchá multinka Vás zve k návšteve dalšího z krkonošských vodních mlýnu. Pocítejte s procházkou cca 1,5 km ke keši, s návratem zpet na parkovište tedy se 3 km. Terén je nenárocný, trasa vede pouze na zacátku do prudkého kopce, vetšina cesty však stoupá jen pozvolna. Pocet hvezdicek znací celkovou nárocnost terénu vc. odlovu keše.
Keš by mela být odlovitelná i v zime, ale první stage se nachází uprostred sjezdovky - dostupnost záleží tedy na snehových podmínkách a provozu sjezdovky. Rozhodne by nebylo vhodné riskovat a vstupovat mezi lyžare.
Není asi nutno dodávat, že pri zimním odlovu jsou bežky ci snežnice povinnou výbavou.
Tato keš je desátou ze série RAK (Roubená architektura Krkonoš). Indicie P pro bonusovou keš bude doplněna do ověřovače, protože rozcestník u Kákova zničil zub času.
1. stage: N 50° 39.658 E 015° 28.674 Památná planá hrušen na sjezdovce nad ponikelským koupalištem
Na ceduli "Památný strom" hledejte plechový štítek s indiciemi A a B pro výpocet dalších stagí.
Od hrušne se vratte kousek dolu po sjezdovce - na kraji lesa najdete pohodlnou cestu ke smrku.
vzorec pro výpocet 2. stage: (závorky se mezi sebou nenásobí)
N 50°39. (A+B-1)(B-1)(A-5)
E 015°29.(B)(A-2)(B)
2. stage: Torzo Danehlova smrku
Nacházíte se u torza Danehlova smrku, až do 17.8.2009 nejvetšího smrku v Krkonoších. Na torzu najdete mosaznou cedulku s nápisem. Původní vysoký les okolo smrku nahradily náletové dřeviny a nově vysázené smrčky. Přístupová cesta je velmi špatná,. proto jsme 14. 7. 2018 a pak znovu 22. 10. 2022 udělali úzký průsek v maliní a ostružiní, abyste se k torzu lépe dostali.
Pocet samohlásek - indicie C, pocet souhlásek = indicie D.
Pokud budete pridávat k logu foto torza, nesmí být nápis na kmeni z fotky citelný!
Vzorec pro výpocet finálních souradnic:
N 50°40.(B-C)(C+1)(D-1)
E 015°29.(D-4)(B-C)(B+1)
Původní úkryt zničil zub času, nahradil ho nový, menší. Prosíme, abyste ho po zalogování opět dobře zamaskovali. Původní úkryt měl čtyřkový terén, nový spíš 2,5, ale ponecháváme v listingu terén č. 4, protože je nyní horší přístup k Danehlovu smrku.
A ted pár slov o tom, co na své procházce uvidíte.
Kákovský mlýn leží v malebném údolí na dvou potocích, Roudnickém a Jestrabském. Kdysi se tu ríkávalo "V zátiší" nebo "Na Jestrábku". Dnes najdete na mapách trochu zvláštní jméno Kákov. Vzniklo díky úsmevné historce, když si tu kdysi pres hostinský stul podávali nemluvnácka a detátko si práve v tento okamžik "káklo". V té dobe byl ve mlýne hostinec a hosté, prítomní v šenku, si veselou historku nenechali pro sebe, a tak se místu žertem zacalo ríkat Kákov. Název se vžil a místu zustal dodnes.
Mlýn byl dostaven v roce 1836, což potvrzuje záklopové prkno ve štítu nad mlýnicí, nákladem mincíre a verkmistra Josefa Rehorka.
"Dne 24. zárí 1895 manželé Jan a Božena Nechanický vydražili za trhovou cenu 2.767,- zlatých mlýn c.p. 59 v Roudnici patrící Theofilu Fišerovi…" Toto se ríká v úvodu kupní smlouvy, sepsané úhledným rukopisem notáre na dnes již zažloutlém dvojlistu papíru. Následuje soupis parcelních císel polností i lesa, patrících ke mlýnu, a závazku spojených s držením budovy. Letos je tomu 115 let, kdy se kákovský mlýn stal majetkem rodiny Nechanických.
Mlýnský rybnícek byl puvodne napájen pouze vodou z bližšího Roudnického potoka. Jenže v léte se asi vody nedostávalo, a tak byl vybudován stavebne pomerne nárocný a dlouhý náhon z vodnatejšího Jestrabského potoka (zašlá deska ve skále nad náhonem má letopocet 1877). Na posledním úseku musela být voda vedena dreveným korytem, napríc preklenujícím zárez potoka Roudnického.
V dobách, kdy se zde mlelo, se tu jako v každém správném mlýne pekl chléb i pecivo, které se ve mlýne i prodávalo. Za dob mládí pana Nechanického se pekly pred svátky koláce a pred vánocemi vánocky v tzv. "zadní peci", která je v kuchyni pod kamny. Predtápela se dlouhými polínky a obsluhovala dlouhými lopatami a pohrabáci. Pec je dodnes funkcní, ale nikdo už nemá potrebu v tak velkém množství péci.
Naposledy mlýn klapal v roce 1900, pak se jeho kola zastavila a mlynárskému remeslu byl konec. Ve mlýne byl zrízen hostinec, pozdeji i trafika.
Zbytky vodního kola byly rozebrány pred nekolika desetiletími, v drevené mlýnské cásti budovy však zustaly zachovány dodnes ruzné násypníky, rozvody, síta a další mlýnské vybavení a nástroje. Místo mlýnské chasy a krajánku dnes mlýnici a pudu obývají kuny skalacky, velkooké myšice a jednou tu vyvedl mladé i puštík.
Mlynarina nebyla pro kákovské nikdy tím nejduležitejším zamestnáním. Hlavní obživu prinášela práce v zemedelství - dve krávy a polícka s brambory, ovsem, pšenicí a jericí na strmých stráních.
Dnes najdete kolem mlýna les, ale kdysi tu stávaly chaloupky, všude okolo byla na strmých stráních obdelaná pole a posekané louky. Pan Nechanický dodnes vzpomíná, jak do kopce vyvážel kolecka s hnojem a jak pri hrozící bource maminka popadla hrábe a bežela na Kobylu shrabat seno do kupek. Pri pohledu na mapu tomu možná ani nebudete verit.
Nejhur bylo ve mlýne v padesátých letech, kdy byly zavedeny povinné dodávky. Když se neurodilo, museli kákovští koupit obilí na dodávky od cizích, aby nemeli opletacky s úrady.
V zime delala maminka Nechanická sklenené ozdubky na vánocní stromky pro faktory v Poniklé a syn samozrejme pomáhal.
Hostinec s orchestrionem fungoval v dome do roku 1941, kdy byl z moci úrední uzavren, a pozdeji ješte v letech 1945 - 48, kdy byl opet uzavren na príkaz úradu. Horalé si sem obcas zašli koupit cigarety, pravidelne se tu však zastavovali myslivci a velká návštevnost byla o svátcích, to se sedelo i za potokem na mezi. Na konci války, kdy se nikde nesmelo hrát, se sem do zapadlého kouta chodilo tancovat, to bylo plno.
Jako kluk se pan Nechanický natrápil s pivem… V pátek prišel ze školy, vzal trakar a jel do Poniklýho pro dve "ctvrtky". Do nejvetšího kopce tahal soudky po jednom a musel se vracet. V nedeli prišli Ponikeláci, všechno vypili a musel jet znovu. Limonády vozil na vozejku pres Krížlice až ze Štepanic…
Za války chodili do hospody chlapi hrát karty a sedeli tu dlouho do noci.
Do obecné školy se z Kákova chodilo "na Jestrábu", jak kákovští dodnes ríkají Jestrabí. Pan Josef Nechanický navštevoval školu v letech II. svetové války, kdy oblast sice patrila do Sudet, ale na celém Jestrabí žili jen dva Nemci a ani paní ucitelka neumela porádne nemecky. V zime se do školy muselo jezdit na lyžích. Cím se stoupalo výš ke škole, tím snehu pribývalo.
Do "meštanky" chodil pan Nechanický do Poniklé a na gymnázium do Jilemnice. Šest kilometru pešky k vlaku ráno a šest odpoledne zpátky. A hned po návratu do práce na poli nebo kolem domu, protože maminka byla na všechno sama. Pan Nechanický vlastne ani nechtel jít studovat, líbila se mu zednicina, jenže to by musel (jak bylo v 50. letech povinné) jít na internát. Ale on musel pomáhat v hospodárství, a tak radeji zvolil gymnázium, kam se mohlo dojíždet.
Pan Nechanický žil ve mlýne s matkou (o mnoho starší otec zemrel brzy po válce) do roku 1958, kdy odešel studovat do Prahy Vysokou školu železnicní, maminka tu sama prebývala do roku 1973.
Dodnes se kákovští do mlýna casto vracejí a není divu. Tento kout Krkonoš mezi Roudnicí, Jestrabím a Poniklou patrí k nejzachovalejším, nejklidnejším a nejkrásnejším místum zdejšího kraje.
Podte i Vy do dalšího místa "na konci sveta", kde clovek muže naslouchat zpevu ptáku, privonet k lucním kvetinám, zaposlouchat se do zurcení potucku…
Cestou Vás zavedeme ješte k torzu Danehlova smrku, který padl stárím 17.8. 2009.
Mohutný smrk rostl na svežím náplavu typu štavelové smrciny v nadmorské výšce 560 m v romantickém Kákovském údolí, pred kterým se ztrácí - poniká (odtud zrejme název obce Poniklá) - voda do hlubin krasových prostor a jezírka Ponikelské jeskyne.
Zakorenení smrku bylo odhadem datováno do období konce vlády Marie Terezie, kolem roku 1780. Pravdepodobne zacal rust z náletu materského porostu puvodního krkonošského smrku v soukromém Tomíckove lese. Byl nazván Danehluv podle pekare Daniela Tomícka z Poniklé.
Dne 17.8.2009 se mezi 19. a 21. hodinou prohnal západem Krkonoš nárazový vítr, který "shodil" kus lesa poblíž nádraží v Jablonci nad Jizerou a také nejvetší krkonošský smrk v Kákovském údolí. Strom byl již rok predtím mírne naklonený a k jeho "skonu" prispelo to, že kmen byl u zeme silne vyhnilý, proto se strom nevyvrátil s koreny, ale zlomil se.
Smrk byl meren v roce 2005: obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí - 430 cm, objem byl spocítán na 23,5 m3 a výška zmerená lesnickým výškomerem byla 52 m. Presnost výpoctu se potvrdila premerením ležícího stromu - smrk mel opravdu presne onech 52 m!
První živá vetev rostla ve výšce 15,5 m, souvislé zavetvení zacínalo od 18m výšky. Za posledních pet let strom prirostl o pouhé 23 centimetry. Letokruhy prozradily, že stárí smrku bude asi 155 let, tedy méne, než se odhadovalo. Za rychlý rust do mohutných rozmeru smrk vdecil ideálním stanovištním podmínkám - chránené poloze na dne údolí a na brehu potoka.
Dne 11.9.2009 byl strom težarskou firmou Strombuch za prítomnosti trí televizních štábu (Nova, Prima a CT24) odvetven a porezán. Drevo bylo na vetší cásti délky postiženo hnilobou, proto byl strom rozrezán na pet dvoumetrových špalku, které budou rozštípány na palivo, a nekolik delších klád. Kubatura byla spocítána na 18 m3, spolu s klestem se objem stromu blížil 20 m3. Rozdíl oproti puvodnímu výpoctu vyplynul z vetší sbíhavosti kmene.
Parez a spodní nejvíce prohnilá cást kmene v délce 2,2 m byly ponechány na míste jako památka na velikána, na kmeni je informacní tabulka. V Krkonošském muzeu ve Vrchlabí budou uloženy a dendrologickému výzkumu podrobeny kruhové výrezy (koláce) z nejspodnejšího špalku, který majitel lesa venoval Správe KRNAP. V bezprostrední blízkosti padlého velikána dorustají jeho nástupci - v tomtéž porostu se nachází dalších dvanáct smrku s obvodem vetším než tri metry.
(Informace byly cerpány z casopisu Krkonoše/Jizerské hory, internetu a vyprávení pana Josefa Nechanického.)
Doufáme, že se Vám v tomto nádherném údolí bude líbit stejne jako nám a prejeme všem príjemný lov. Láda a Jitka, tj. Sovinka.
Additional Hints
(Decrypt)
ivfv an fzexh h wnibebilpu qibwpng