Skip to content

Velka cinska zed Mystery Cache

This cache has been archived.

sadmanwholikesblues: Z osobnich duvodu archivovano...

More
Hidden : 4/12/2010
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Na uvod jeste mala poznamka - ANO, toto je mestska cache. ANO, je mezi domy. Takze pokud se jako Luka$ (viz logy nize) radeji vydavate do lesu, pak NE - tuto cache radeji nelovte. Za ten bod vam to nestoji.


POZOR! K 25. 9. 2010 byla lehce posunuta finálka (nove umisteni asi neni uplne idealni, snad ale bude dostacujici - kazdopadne uz by se ale ve skrysi nemel tvorit takovy sajrajt jako ve skrysi stare), venujte tedy pozornost casti "o cache" na konci listingu.

Velka cinska zed

Velka cinska zed

Velka cinska zed je stary system opevneni tahnouci se napric severni Cinou. V dnesni podobe byla vybudovana za dynastie Ming v dobe od konce 14. do zacatku 17. stoleti. Jejim ucelem bylo chranit Cinu pred mongolskymi najezdy. Podobna opevneni proti vpadum kocovnych kmenu byla vsak budovana jiz v davnejsich dobach. Zed se táhne v ohromující délce cca 6000 km, východní pocátek má v San-chaj-kuan pri morskem zalivu Po-chaj v provincii Che-pej (Hebei) na hranicich vlastni Ciny a Mandzuska, konci daleko na zapade u Tia-ju-kuan v provincii Kan-su na pokraji pouste Gobi, v mistech, kudy pres roztrousene oazy kdysi pokracovala zapadnim smerem Hedvabna stezka. Nutno zduraznit, ze zed v nekterych usecich probiha v nekolika liniich a vytvari odbocky (zapocteno do celkove delky), na jinych mistech je naopak prerusena. V roce 2009 cinske urady ohlasily, ze nasly dosud nezname zbytky cinske zdi. Dnes ma tedy zed celkem 8851 km.

Historie N -399

Prvni Velka zed byla postavena za vlady Prvniho cisare (Cchin S'-chuang-ti), zakladatele epizodicke dynastie Cchin (Qin). Na stavbu byly nasazeny statisice lidi, predevsim zajatcu a trestancu. Nejednalo se o budovani z niceho, ale spise o propojeni jiz existujicich useku opevneni postavenych za casu Obdobi Valcicich statu v 5. - 3. stoleti pr. n. l. Probihala daleko severneji, nez dnesni zed a dochovaly se z ni jen nepatrne zbytky. I nasledujici dynastie budovaly ve vetsi ci mensi mire obranne zdi na severnim pomezi. Dnesni podobu ziskala zed za dynastie Ming, kdy byla prebudovana do velkorysych rozmeru s pouzitim trvanlivych materialu (kamen, palene cihly). Zed pochopitelne nemela za ukol odrazit masivni utok nepratelskeho vojska, ktere by hradby dokazalo zlezt, ale znesnadnit polokocovnym kmenum podnikání loupezivych najezdu do nitra imperia.

Hlavni obdobi budovani Velkych zdi E +337

  • za dynastie Cchin (Qin) (kolem roku 210 pr. n. l.)
  • za dynastie Chan (Han) v 1. stoleti pr. n. l.
  • v obdobi Peti dynastii a Deseti kralovstvi (1138 - 1198)
  • za dynastie Ming (1473-1620)

Konstrukce a vybaveni N -399

Odedavna uzivanym zpusobem budovani opevneni v Cine bylo dusani zeminy po tenkych vrstvach do pripraveneho bedneni. Takto vytvorene velmi pevne jadro bylo pak obezdeno. Stavebni material je rozmanity. Pobliz Pekingu byly pri budovani Velke zdi pouzivany vapencove kameny, jinde zula a palene cihly. Vse v zavislosti na mistnich zdrojich, protoze Velka zed zpravidla probiha v obtizne prostupnem terenu po hrebenech hor. Parametry stavby se ruzni - opevneni z mingske doby ma u paty sirku kolem 7 až 8 metru, v korune kolem 5 metru a dosahuje vysky 6 az 10 metru. Uvnitr zdi se nachazeji spojovaci chodby a skladovaci prostory. Kazdych nekolik set metru je zed zesilena vezemi, ktere slouzily jako pozorovaci a signalni stanoviste, skladiste zbrani a v pripade nutnosti i jako utociste obrancu. Celkovy pocet vezi se odhaduje na 25 000. Ve vetsich odstupech pak byly budovany kasarny, zasobovaci skladiste a velitelstvi. K predavani zprav o pohybu nepritele pouzivaly strazni hlidky kourove signaly. Napriklad v mingskem obdobi znamenal jeden kourový signal pocet 100 nepratel, dva signaly 500, tri signaly pres 1000 nepratelskych bojovniku.

Mytus o viditelnosti z vesmiru E +337

Dlouho se tradovalo popularni, ale nikterak podlozene tvrzeni americkeho cestovatele Richarda Halliburtona z roku 1938, ze Velka zed je jedinym lidskym vytvorem viditelnym z Mesice. Pokud jde o pohled pouhým okem, Velka zed rozhodne neni z takove vzdalenosti viditelna. Velka zed je maximalne 10 m siroka a Mesic je vzdalen asi 380000 km. Je to tedy pomer 10m : 380000000m. Po upravach dostaneme vysledek, ze je videt stejne jako cara o tloustce 1 mm ze vzdalenosti 38 km. V otazce pozorovani z kosmicke lodi na nizke obezne draze se nazory ruzni. Neni vylouceno, ze za prizniveho osvetleni muze pozorovatel s bystrym zrakem prubeh zdi spatrit, ale kuprikladu prvni cinsky kosmonaut Jang Li-wej (Yang Liwei) prohlasil, ze Velkou zed pri pohledu z vesmiru nerozeznal. Tvrzeni o jeji vyjimecne viditelnosti lze rozhodne odkazat do rise legend.

A ted uz k vlastni cache

  • misto ulozeni finalovky je pristupne i na invalidnim voziku, ale na jeji vyzvednuti budou hendikepovani kaceri potrebovat neci pomoc - sama schranka je totiz ve vysce cca 2m (ja osobne merim cca 187cm a pohodlne tam dosahnu, ale mensi kaceri budou asi potrebovat vypomoc. Pokud tedy budete chtit prizdvihnout nebo udelat kozu, ozvete se mi pres GC private message a ja rad pribehnu :o)
  • cache neobsahuje tuzku
  • po nalezu si nezapomente opsat bonus cislo z logbooku - v budoucnu ho urcite vyuzijete
  • misto ulozeni je docela zamudlene, takze POZOR pri vyzvednuti i ukladani cache
  • POZOR! Finalka je lehce posunuta, takze souradnice overene GeoCheckerem je potreba upravit:
    N -0.011 E -0.008

A kde je ta Velka cinska zed? Pokud neverite, ze jeji cast mame i u nas v Chrudimi, staci se od finalky podivat severovychodnim smerem a budete se divit! :o)

GeoChecker

Additional Hints (Decrypt)

cbq fgevfxbh n anq bxncrz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)