Stopy svatého Vojtecha okolo nás...
Stopy svatého Vojtecha z rodu Slavníkovcu cítíme po celé naší zemi, nicméne jejich podobu nalézáme prevážne v Plzenském kraji a snad nejvíce na jižním Plzensku. Na více než padesáti místech naší zeme se setkáváme s projevy lidového uctívání tohoto svetce a zhruba polovina z nich se nachází na západe Cech. Vojtechovy vrchy, kameny a studánky doplnují sochy, kaple a kostely postavené na jeho pocest. Sv. Vojtech musel být zdatným cestovatelem. Pres Plzenský kraj se vydal dokonce dvakrát do Itálie. Poprvé v roce 983, kdy získal biskupské svecení, a podruhé v letech 988 a 992, kdy v Ríme žádal zbavení své hodnosti. Neznáme presne, kudy šel, ale jeho kroky nám alespon zachovala lidová tradice. Vojtechovu pout jihem Plzenska pripomíná údajne kostel v Otešicích u Merklína. Puvodní svatyne prý vznikla prímo za osobní úcasti svetce. Východne od Preštic se nalézá kopec Ticholovec, kde se na skálu otiskl mocný stín svetcova tela a kde existuje pekná povest o netradicním jménu tohoto kopce. Na kopci Pouzrim nad Žinkovy prý svetec odpocíval. Nejznámejší oblastí na jihu Plzenska, která je povestmi spojována se sv. Vojtechem, je bezesporu okolí Zelené Hory. Místo zvané Vyskocilka prý získalo své jméno díky tomu, že zde na Vojtecha z porostu kroví vyskocili loupežníci. Historka o studánce, kterou zázrakem založil Vojtech, a balvanu, z nehož svetec kázal, se váže ke kapli sv. Vojtecha v míste zvaném „U šlépeje“ pod Zelenou Horou. Špicatý kámen najdeme pár kroku nad kaplí. Na samotné Zelené Hore pak modlitbami vyprosil déšt pro suchem zbídacenou okolní krajinu. Vše se potom zazelenalo a odtud název hory. Kámen s údajným otiskem svetcovi šlépeje se nachází za oltárem hradního kostela. Nad Vrcení se nachází vrch Štedrý. Povest hovorí o uhlíri, který trpel ve velkém suchu žízní a k nejbližší vode mel daleko. Svetec se nad ním smiloval a ukázal, kde má kopnout, aby našel pramen. Pozdeji pak bylo ze studánky svedeno potrubí, které privádelo lécivou vodu ke kapli sv. Vojtecha na úpatí protejšího kopce. Místo posléze proslulo velkými poutemi. Jiná povest také hovorí o lécivé studánce. Vojtech zde prý strelil po jelenovi šíp, ale minul, šíp se zaryl do zeme a z místa vytryskl pramen. Na tomto míste bylo roku 1684 postavena práve výše zmínená kaple sv. Vojtecha. U oltáre zde mužeme spatrit v kameni údajný otisk svetcova tela. U Kasejovic pri ceste na Chloumek se nachází kaple a bývalé lázne rovnež opredené svatovojtešskou povestí. Kaple sv. Vojtecha postavená u Nebílovského Borku má místo oltáre ze zeme vycházející žulový balvan s údajnými stopami svetce. Místo, kudy svetec šel, snad pripomíná zámecká kaple sv. Vojtecha ve Štáhlavech. Sv. Vojtech se údajne dockal velkého zklamání, když se pod hradem Plzní ve Starém Plzenci v roce 992 konal rušný trh v nedeli, v Den Páne. Posledním místem Vojtechova pobytu pred cestou do Prahy byl tzv. Kostelec kdesi v blízkosti Plzne. Žil zde krátce s mnichy, které si s sebou privedl v provizorne vybudovaném klášteríku. Drívejší hypotéza, že se jednalo o starobylý kostel sv. Jirí v Plzni – Doubravce, byla však historiky vyvrácena.
Kostel sv. Vojtecha ve Štáhlavech
V roce 1539 prodali Doupovci Štáhlavy s tvrzí, dvorem, pustým
hradem Lopatou a vesnicemi Štáhlavice, Nezbavetice, Sedlec, Lhuta,
Neslívy, Nezvestice, Žákava a Nevid, urozenému panu Jiríku
Kokorovcovi z Kokorova za 6 000 kop míšenských grošu. Ten pak dále
zvetšil svuj majetek o ves Radyni a Plzenec, které v roce 1561
odkoupil od Zdenka ze Šternberka. Pan Jirík v prubehu nekolika let
založil další dvory a lze jej tedy právem považovat za zakladatele
štáhlavského panství, které po jeho smrti spravovali jeho dva
synové. První z nich Karel Kokorovec postavil v roce 1548 na
štáhlavské návsi novou tvrz , kterou nechal pozdeji rozšírit v
renesancní zámek. Druhý ze synu se svou manželkou Dorotou Týrovskou
vystavel nad zámkem kapli sv. Vojtecha, jež je strední cástí
dnešního kostela. V roce 1710 prodal jejich vnuk Jan Jindrich celé
rozsáhlé panství Antonii Josefíne Cernínové, hrabence z Chudenic,
za 260 tisíc zlatých. Její príbuzný hrabe Herman Jakub Cernín,
následující vlastník panství, dal zámeckou kapli sv. Vojtecha v
roce 1762 rozšírit na chrám. V roce 1782 bylo pak zámku pristaveno
jižní krídlo. Obe tyto stavby byly již postaveny ve slohu barokním.
Dosavadní filiální chrám byl v roce 1813 premenen Hermanovým synem
Janem Vojtechem Cernínem ve farní kostel, jenž proslul svými tremi
kopulemi.
Vstupní portál kostela
Keš:
Na úvodních souradnicích najdete souradnice finálové schránky.
Není treba nic rozebírat, stací se jen dívat.
Není treba vstupovat mimo verejné prostranství, nebo za bránu objektu.
Hodnocení: Hodnoceno:
HODNOTIT KEŠKU