Mariánské údolí se nachází
prevážne na východním okraji katastrálního území brnenské
mestské cásti Brno-Líšen, ale zasahuje i do katastrálních
území Mokrá u Brna a Horákov (obe tvorí obec Mokrá-Horákov), a
Ochoz u Brna. Údolím protéká potok Rícka, vytvárející zde meandry,
na nemž se zde nachází 5 údolních nádrží vybudovaných v
letech 1953-1967 - Pod Hádkem, rybník Pod Hornekem, U Kadlecova
mlýna, Pod hrádkem a U Muchovy boudy. Dále se zde nachází nekolik
mlýnu a výletních restaurací, z nichž nejznámejší je
Muchova bouda. Po obou stranách údolí se nacházejí lesy. Celé údolí
je prujezdné jak na kole, tak autem s povolením. Za komunismu
bylo údolí prejmenováno na Gottwaldovo údolí, a ve zdejším k
tomu úcelu vybudovaném areálu byly každorocne koncem cervna
porádány „mírové slavnosti“, kterých se
zúcastnovala rada komunistických funkcionáru, vystupovala zde i
celá rada zpeváku a bývaly tu i ruzné poutové atrakce.
Mariánské údolí (Mariathal,
též Mariatal) získalo své jméno v roce 1884 na pocest Marie
hrabenky z Fünfkirchenu (1798-1860), manželky Eduarda hrabete
Belcrediho (1786-1838), majitele líšenského panství, spolu s
ním zakladatelky líšenské vetve rodu Belcrediu.
Jak cas postupoval, menilo údolí
své jméno:
17. 3. 1939 Mariental, též Marienthal - Mariánské
údolí
10. 5. 1945 Mariánské údolí
27. 6. 1949 Gottwaldovo údolí
29. 5. 1990 Mariánské údolí
Megalomanským projektem
se zde v 50. letech stalo vybudování areálu pro konání Mírových
slavností. Ješte dnes jsou po obou stranách údolí videt zbytky
príkrých betonových schodišt a lavicek.
Mírové slavnosti se v Mariánském údolí konaly do roku 1989.
Poslední velkou událostí, která se
zde konala, byl Romský festival v roce 1990, kterého se krome
prezidenta Václava Havla zúcastnily i pocetné skupiny Romu ze
zahranicí.
Zde muzete nahlednout do
unikatniho doboveho materialu:
str-01,
str-02,
str-03,
str-04,
str-05,
str-06,
str-07
Tomu, kdo pamatuje povinne
oslavovani rezimu a provolavani slavy komunistickym predakum vcetne
perzekuci tech, kteri se povinnych oslav neucastnili, muze po
zadech prejit zimnice. Starsi generace ma diky tomu na toto misto
spise smutne ci rozporuplne vzpominky. Doby davno minule dnes
pripominaji jiz jen zanikajici fragmenty monumentalnich prirodnich
tribun, kterym padly za obet tisice stromu. Priroda ale vzala vladu
nad timto mistem opet do svych rukou a rozhodla se nad touto casti
historie zatahnout svoji zelenou oponu. Pokud máte zájem, prijdte
se sami presvedcit, co se z rozsáhlého areálu zachovalo do
dnešní doby ...
|