Úkolem této multinky je ukázání zajímavých geologických a prírodních úkazu prevážne souvisejicích s prítomností more a pozdeší dobou ledovou. Vsechna zastavení se dají zvládnout na crossovém bajku do dvou hodin - prikládám mapu návrhu cyklotrasy.
nebo
FINÁLNÍ SCHRÁNKA OBSAHUJE REPLIKY I ORIGINÁLY ZKAMENELIN, ZAJÍMAVÝCH PRÍRODNIN, SCHRÁNEK ŽIVOCICHU - NEVKLÁDAT ŽÁDNÝ KINDERSMEJD - VEZMI SI NA PAMÁTKU CO SE TI LÍBÍ, POPR. ROZŠIR SBÍRKU O ZAJÍMAVÉ KOUSKY PRO OSTATNÍ.
!!!PAMATUJ NA CHOVÁNÍ V CHRÁNENÝCH LOKALITÁCH!!!
START- MECHOVKOVÝ
N49°11.917´ E016°55.580´
u paty tresne zjisti indicieABCD
1STAGE - HREBENATKOVÝ
N 49°11.57552', E 16°54.03257'
ze zadu popisne cedule k místu - zjisti indicie EFGH
2STAGE - MRAZOVÝ
N49°10.385´ E016°54.886´
na informacní ceduli zjistete velikosti keltských obydlí nalezených na archeonalezisti Prátlosy:"(od K, K x A, Hm až po L, B x A, K )"
FINALKA - PÍSKOVÝ
N49°EC.L(A+B)E´
E016°(K+E)(A+H+B).DA(G-H)´
MECHOVKOVY UTES
Území je oznaceno spolecne s PR Stepní stráne. Kolmé bradlo tretihorního litavského vápence o výšce 3 – 4m bezprostredne navazuje na S okraj PR Stepní stráne. Je tvoreno zkamenelými schránkami kolonií miocénních mikroskopických mechovek. Skála je dokladem posledního výskytu more v oblasti Vyškovské brány a paleontologickou lokalitou. Mimo zkamenelých kolonií mechovek se zde nacházejí rovnež schránky morských cervu rodu Serpula, jádra lastur hrebenatek a dalších morských živocichu.
HREBENATKOVY UTES
Útes miocenního litavského vápence o výšce 2 - 2,5 m vystupující na povrch v k.ú. Kroužek, les Borky, cca 500 m SV od obce. Je tvoren nekolika skalkami složenými z vápence vzniklého z výplní dutin lastur a ulit morských mlžu a plžu. Nejcasteji se jedná o jádra ulit morského mlže hrebenatky. Duvodem ochrany je dochování dokladu posledního výskytu more v oblasti Vyškovské brány.Význam lokality spocívá ve výskytu ruzných paleontologických nálezu, napriklad zuby velkeho zraloka rodu Lemna.
MRAZOVY KLIN
Nedaleko poutního kostelíka nachází v opuštené pískovne nejvetší doposud známý mrazový klín v Ceské republice, který vznikl postupným roztáváním a zmrazováním hornin. Je založen v píscích badenského stárí na rozvodním hrbetu a má hloubku 6,5 m a maximální šírku 11,2 m. Mrazový klín je vyplnen hlinitými a píscitým materiálem vcetne fosilních pud, které vznikaly na spraších na puvodním terénu. Ve své dnešní forme vznikl v podmínkách permafrostu za velmi studeného podnebí ve svrchním pleistocénu..
PISKOVNA
Na svazich byvale piskovny lze pozorovat ukládání jednotlivých geologických vrstev neogenního more. Naleznete zde bridlice, vápence písky, ale predevsím kousek krásné krajiny, odhalené bývalou lidskou cinností.Karpatská predhluben na Morave je soucástí periferních alpsko-karpatských pánví v predpolí flysových jednotek. Zahrnuje soustavu miocénních pánví, které v závislosti na postupujícím flysovém krecním klínu presouvaly svuj sedimentacní prostor i podélnou osu hlavní subsidence smerem na predpolí na tektonicky i sedimentárne ovaný a ohýbající okraj Ceského masivu. Sunutí príkrovu akrecního klínu soucasné se sedimentací zpusobily, ze ulozeniny predhlubne dnes lezí místy pod príkrovy, pred nimi i na nich nebo jsou dokonce do príkrovy zacleneny. Díky následné pliocénní a kvarterní denudaci prakticky nezpevnených neogénních sedimentu máme dnes zachovány jen relikty puvodne rozsáhlejsích pánví.
