Cesta za keskou vas privede
k jednomu z nejstarsich kosteliku u nas. Stoji celkem nenapadne na
severnim Blatensku na dohled od Tremsina.
Kostel pochazi nejspise z
let 1240-1250 a je pomerne vzacnou ukazkou prechodoveho obdobi od
romanskeho ke gotickemu slohu. Stavbe dominuje ciste romanska
kamenna prucelni vez ctvercoveho pudorysu, vtesnana do nitra lodi.
Nedosahuje jiz sve puvodni vysky, koncem 19.stoleti byla mirne
snizena pri opravach strechy kostela. Na jejich trech bocich
zaujmou ve dvou patrech umistena zdvojena romanska okna, rozdelena
zulovymi sloupky, na ctvrtem (jiznim) je zdvojene okno jen v jednom
patre.
Vlastni kostel je jednolodni
s obdelnikovym pudorysem s prilehajicim skoro ctvercovym
presbytarem. Delka lodi kostela je vice nez 11 metru a sila jejich
obvodovych zdi je mnohde i 1,70 m. V jizni zdi jsou dve okna s
gotickou kamennou kruzbou. Strop je stejne jako podlaha dreveny a
nektere tramy v jeho krovu pry pochazeji az z 15.stoleti. Do lodi
lze vstoupit pouze ze severu romansko-gotickym portalem z
„novejsi“ predsinky, ktera spojuje kostel s hrbitovem.
Zaklenutym triumfalnim obloukem je pak lod na vychode spojena s
presbytarem, po jehoz stranach jsou bocni oltare , osazene sochou
sv.Josefa resp.sv.Jana Nepomuckeho. Presbytari dominuje hlavni
oltar (barokni) zasveceny, jak jinak, sv.Vorsile. Z jeho puvodni
krizove goticke klenby zbyly jen fragmenty konzol, strop je dnes
plochy na urovni stropu lodi. Na zapadni strane lodi je kur s
varhanami, ktere jsou zrejme nejstarsim dochovanym zarizenim
kostela. Datovany jsou do roku 1736 a jsou pry v puvodnim
stavu.
V exterieru kostela mimo jiz
zminene zaujmou neomitnute narozni kameny, v zapadni stene kostela
pak zazdeny portalek, ktery spojoval kur puvodne s romanskou kurii,
nasledne s novejsi gotickou tvrzi. Oba objekty byly lokalizovany
zapadne resp.jihozapadne od kostela. Do dnesnich dob se z nich
nedochovalo nic. Tvrz zanikla kratce po roce 1542, kdy nalezela k
nedalekym Hvozdanum. Stejny osud stihl i s ni spojenou sladovnu a
pivovar. I kdyz zde jista rezidua byla v nekterych stavenich
vesnice patrna jeste zacatkem 20.stoleti.
Ladislav Stehlik ve svem
prvnim dile Zeme zamyslene hovori o Oujezdci take jako o miste
stredovekych zlatych dolu, na starych mapach zde byla vyznacena
Barborina stola. A kral Jan Lucembursky zastavil Belcicke a
Oujezdske zlate doly Petru z Rozmberka. Zbyly po nich ale jen sejpy
a zarostly umely rybnicek na vychodnim svahu Knezske hory (JJV od
Ujezdce).
Abyste se krome krasne
stavby kostela mohli potesit i z kesky, budete nejspise muset
projit kousek cesty okolim. Waypointy vas zavedou ke ctyrem
krizkum, nebo nekde jejich zbytkum. Na kazdem z nich si najdete
letopocet, ktery je ve vsech pripadech na celni strane kamenneho
soklu. Vetsinou kousek nad zemi. Cisla jsou ve vetsine pripadu
dobre detekovatelna (vyjimku tvori treti krizek - zde ale posledni
cislo, nejhure patrne, nebudete potrebovat), ale rozhodne bude
lepsi jit za denniho svetla, at nemusite prilis zapojovat fantazii.
Finalka neni primo u posledniho zastaveni, ale rozhodne od nej neni
dale nez 200 metru vzdusnou carou. Coz je jen o trochu vic nez od
uvodnich souradnic multiny. Z okoli kesky je hezky
vyhled
stg.1 - N 49°29.902, E
013°50.111 - letopocet 18AB
stg.2 - N 49°29.916, E 013°49.835 - letopocet 19CD
stg.3 - N 49°29.764, E 013°49.910 - letopocet 1EF4
stg.4 - N 49°29.767, E 013°49.984 - letopocet 19GH
FINALKA pak bude na souradnicich
N 49°29.DF(C+3), E 013°(F-1)(A-B).(G+H+5)(E-2)
Udaje cerpany na miste samem z
informacnich tabulek, z internetovych tematickych stranek
Ing.K.Karlika, rovnez z publikace F.Kasicka a B.Nechvatala –
Tvrze a hradky na Strakonicku.Konzultovan August Sedlacek a jeho
11.dil Hradu zamku a tvrzi Ceskych, resp. 1.dil Zeme zamyslene od
rodaka z nedalekych Belcic Ladislava
Stehlika