METEOROLOGICKE zastaveni Mystery Cache

Tato kes je venovana POCASI a METEOROLOGII a proto jsme za vychozi misto zvolili souradnice
statni meteorologicke stanice ve SVRATOUCHU

Finalni kesku najdete nedaleko odsud

Diky tomu, ze se o meteorologii sami intenzivne a dlouho zajimame, myslime si, ze jsme mohli "zplodit" listing, ktery vam muze, krome KESKY SAMOTNE, poskytnout i zabavu a nekomu mozna i trochu pouceni.
Predem se omlouvame, pokud tomu tak prave u vas nebude.

SOURADNICE FINALKY vcetne dalsich informaci k odlovu ziskate postupem uvedenym zde v textu.
(Vse co budete potrebovat je zde. Je na vas, jak s tim nalozite)

Tolik na uvod a ted uz rychly "prulet" METEOROLOGII ...

Atmosfera - takovy vzduchovy obal Zeme. Z hlediska meteorologie je nejzajimavejsi hned ta nejspodnejsi vrstva - do vysky cca 12km - ktera se nazyva TROPOSFERA. V ni se "kuchti pocasi". Vzdyt obsahuje 80-90%veskere vzduchove hmoty. Atmosfera je neco, co nutne potrebujeme k zivotu nejen proto, ze obsahuje kyslik, ale taky proto, ze chrani (napriklad proti UV zareni), ale take stabilizuje zivotni podminky na Zemi. Vemte si Mesic - ten chudak zadnou atmosferu nema a taky to tak vypada. Mozna by se nam libilo poskakovat jako balonek v beztiznem prostoru, ale mit pres den +150 a pres noc -150°C - to uz by bylo horsi. TROPOSFERA obsahuje veskerou vodni paru. Teplota vzduchu v na hranici TROPOSFERY se blizi k -45°... -85°C. O dalsich vrstvach se tu zminovat nebudeme, protoze z hlediska pocasi nehraji prakticky zadnou roli.

Tlak vzduchu - neni nic jineho, nez tiha sloupce vzduchu na danym mistem. Tedy tiha ATMOSFERY (viz prvni odstavec)

hustota (vzduchu) x vyska(sloupce vzduchu) x gravitacni zrychleni.

Tlak, mereny v NENULOVE nadmorske vysce tak musi byt prepocitan na hladinu more(0m), aby se tak daly porovnavat tlaky v libovolnych mistech republiky i pri nestejnych nadmorskych vyskach. Samozrejme – vzduchova hmota neni homogenni, hustota se vyskou zmensuje, a dokonce ani gravitacni zrychleni neni vsude na zemekouli uplne stejne. Je proto jasne, ze zavislot tlaku na nadmorske vysce nebude linearni. A jak vysoky je sloupec vzduchu? Hodne!! Stovky kilometru, ale uvedomme si, ze cim vys, tim je prispevek na tlak mensi, takze nejvetsi podil ma hned tech prvnich 40km  - kde je soustredeno cca 99% veskere hmotnosti vzduchu. Na celkovy tlak ma samozrejme vliv i to, jak je vzduch VLHKY. Nastesti je tlakovy prispevek od vody obsazene ve vzduchu „celkem“ maly – radove promile az jednotky procent. Pokles tlaku s vyskou je jednou z mala jistot na tomto svete. Neexistuje nic takoveho, jako treba TLAKOVA INVERZE, kdy by tlak s vyskou - byt i kratkodobe - rostl.

Tlak se meri TLAKOMERY. Jednotkou tlaku je Pascal(Pa), nebo hectopascal(hPa), anebo bar(bar) nebo milibar(mbar). Za typicky tlak se udava hodnota tlaku vzduchu 15°C tepleho a ma hodnotu cca 1010hPa (nebo 1010mb). Pro predstavu ... neni to malo. Po prepoctu je to jako kdyz vam na 1cm² tlaci vaha 1kg!, anebo je to asi stejny tlak jako v hloubce 10m pod vodou!!!.
Historicky nejnizsi tlak 870hPa byl v roce 1979 nameren ve stredu tajfunu v Cinskem mori. Nejvyssi tlak 1084hPabyl roku 1968 nameren na stanici Agata okolo 67° sev. sirky a 93° vychodni delky

Vlhkost vzduchu  - udava, kolik vody – tedy vodni pary- je obsazeno v danem objemu vzduchu. Absolutni vhlkost udava absolutni aktualni mnozstvi, kdezto relativni vlhkost udava pomer vodni pary k mnozstvi, ktere by vedlo ke 100% nasyceni vzduhu pri danem konkretnim tlaku a teplote. Stejne ABSOLUTNI mnozstvi vody pro ruzne teple vzduchove objemy znamenaji RUZNOU RELATIVNI vlhkost. V zime, kdy je teplota vzduchu velmi nizka, je i pri nizkych absolutnich objemech vodni pary RELATIVNI vlhkost pomerne vysoka. S vlhkosti vzduchu souvisi i tzv. ROSNY BOD, tedy teplota, pri niz bude dany objem vzduchu 100% nasycen. Tedy – vodni para zacne KONDENZOVAT – menit se ve vodu. Vzduch uz nemuze prijmout vice vody.  Z vlastni zkusenosti asi sami vite, ze vlhkost vzduchu ma velky vliv na to, jak lidske telo vnima okolni teplotu.

ABSOLUTNI vlhkost je objem vody v objemu vzduchu g/m³, RELATIVNI vlhkost se v %.  Napriklad ve 20°C teplem vzduchu pri 100% nasyceni je cca 17g/m³ vody. Relativni vlhkost se meni bezne od 40 – 95%. V pripade destiveho dne je ale relativni vlhkost blizka 100%. Vlhkost se meri VLHKOMERY, coz jsou zarizeni, jejichz mechanicke parametry zaviseji na vlhkosti a tudiz se zmeny vlhkosti daji mechanicky prevest na zmenu mechanickou – tedy treba posun ukazatele na stupnici.

Teplota vzduchu podobne jako tlak, s rostouci vyskou klesa. A to priblizne o 1°C/100m v suchem - NENASYCENEM - vzduchu. V oblacich, tedy v NASYCENEM vzduchu, je pokles cca 0,65°C/100m, diky tomu, ze se pri kondenzaci vody (tvoreni oblaku) uvolnuje kondenzacni teplo, ktere pokles teploty vzduchu zpomaluje. Hlavni duvod poklesu teploty s vyskou je ten, ze se vzduch cim vyse tim vice rozpina, jeho vnitrni energie klesa a tim padem klesa i teplota. Pokles teploty s vyskou predstavuje NORMALNI teplotni profil atmosfery. Muze se ale stat, ze teplota s vyskou roste - pak mluvime o TEPLOTNI INVERZI. Inverze muze byt prizemni, anebo vyskova. Pricin inverze je hned nekolik a neni mozne je tu rozebirat. Co je ale docela zajimave jsou nasledky inverze. Prizemni vrstva vzduchu se totiz vubec nepromichava, lezi u zeme, je tezsi a hustsi nez vzduch nad ni. Meni se podminky rozptylu necistot, ale take index lomu svetla a vubec elektromagnetickeho zareni coz zpusobuje pozoruhodne opticke a "technicke" ukazy. Z hlediska teplotniho gradientu muzeme rozlisit atmosferu, kde teplota klesa s vyskou velmi rychle (>1°C/100m) - ISTABILNI zvrstveni, nebo "tak akorat" (=1°C/100m) - INDIFERENTNI zvrstveni, anebo klesa velmi pomalu (mene nez 1°C/100m), ci dokonce roste a to je pak STABILNI zvrstveni. Co si pod tim predstavit se dozvite v povidani o mracich :o))

Pohyb vzduchu vznika jako vysledek rozdilnych tlaku na rozdilnych mistech Zemekoule. Rychlost vetru udava, jak rychle se premistuji castice vzduchu v prostoru. Vzduch proudi z mist s vyssim tlakem do mist s nizsim tlakem. Jeho smer tedy urcuje smer TLAKOVEHO GRADIENTU, ktery je pocatecnim impulsem pro pohyb vzduchu. Jakmile se ale vzduch da pohybu, zacne na nej pusobit tzv. CORIOLISOVA SILA a to tim vic, cim rychleji se vzduch bude pohybovat. (Coriolisova sila je UMERNA RYCHLOSTI PROUDENI VZDUCHU a vznika v dusledku rotace Zeme.) Vysledek je ten, ze se vzduch s rostouci rychlosti stale vice a vice staci DOPRAVA dokud se obe sily - tedy GRADIENTU a CORIOLISOVA - nevyrovnaji. Pak uz ale vzduch vubec nema smer smeru tlakoveho gradientu ale je temer rovnobezny se smerem izobar - mrknete na obrazek c1. Na obrazku - hnedou carou je znazornen "realnejsi" smer proudeni vzduchu, protoze respektuje treci sily vzduchu o povrch zeme nebo o jine vzduchove vrstvy. Tyto sily zpomaluji rychlost proudeni. Nastane nerovnovaha mezi Coriolisovou silou a silou tlakoveho gradientu a vzduch se stoci mirne do smeru nizsiho tlaku. Toto staceni je velmi dulezite a hraje vyznamnou roli pri tvorbe pocasi.
POZOR: smer proudeni, staceni, tak jak tady o nem piseme plati pouze pro SEVERNI POLOKOULI. Na jizni je vsechno prave obracene.

Oblaka mraky mracky nejsou nic jineho nezli "ZVIDITELNENA VODA" ve vzduchu. Aby se voda "zviditelnila" musi zkondenzovat. Aby mohla zkondenzovat, musi teplota vzduchu poklesnout az na teplotu odpovidajici 100% relativnimu nasyceni. Proto vznikaji mraky hlavne ve vysce protoze obvykle az tam je teplota dostatecne nizka. Mraku je spousta druhu. Deli se podle nejruznejsich kriterii. Jejich podrobny popis zde neni mozny. Uvedeme proto jen nejzakladnejsi druhy oblaku a nejzakladnejsi zpusob trideni, kterym je rozdeleni podle vysky na oblaka NIZKEHO(do 2km), STREDNIHO (2-6km} a HORNIHO (nad 6km) patra. Existuji take oblaka, ktera zasahuji do vsech pater.
Nejznamejsimi "mracky" ,podle tvaru, jsou CUMULUS - cesky KUPA - osamostatneny mrak vypadajici treba jako kupka sena, STRATUS - cesky SLOHA - souvisle pasmo oblacnosti mnohdy pokryvajici celou oblohu, CIRRUS - cesky RASA - vlaknite, rasovite utvary na obloze. Mrak, ktery je temer 100%-ni zarukou deste se nazyva NIMBOSTRATUS - mohutna souvisla oblacnost od zdola az nahoru (tedy pres vsechna patra), no a nakonec KRAL OBLAKU - CUMULONIMBUS - bourkovy oblak. Hrom a blesky, dest a kroupy a taky poradny vichr.
Oblaka vznikaji ruzne. V principu ale pokazde jen tehdy, kdyz zacne kondenzovat voda v dane vzduchove hmote diky tomu ze se dostala do mist kde je teplota rovna anebo nizsi nez teplota ROSNEHO BODU. Oblaka tedy vzniknou pri vzestupnem proudeni vzduchu, pri kterem klesa teplota vzduchu vlivem jeho rozpinani, anebo pri nucenem vystupu vzduchu v pripade, ze proudici vzduch musi prekonavat pohori, anebo prilivem jine vzduchove hmoty zvenci, treba pri postupu front. Toto vsechno je ale na dlouhe vypraveni. Kazdopadne, oblaka vznikaji zejmena v oblastech NIZKEHO TLAKU, kde se vzduch staci dovnitr (prot smeru hodinovych rucicek) a stoupa nahoru. Vystup vzduchu ale muze nastat i jinak, treba lokalnim ohratim urciteho ohraniceneho objemu vzduchu, ktery se tak stane teplejsi a lehci nez vzduch okolni. Jeho dalsi pohyb vzhuru vetsinou byva podporovan onim ISTABILNIM zvrstvenim atmosfery - tedy takovym, kdy teplota okolniho vzduchu klesa s vyskou rychleji, nez je tomu u vzduchu prave vystupujiciho. Tim padem, je takovy vystupujici vzduch v kazde dane vysce lehci a muze vesele stoupat. Tomuto jevu se rika TERMICKA KONVEKCE a je velmi popularni a vyhledavany temi, kteri provozuji jakykoliv druh BEZMOTOROVEHO LETANI. Naopak ve STABILNIM zvrstveni se vzduch ani nehne. Na obrazku 2 jsme se pokusli VELMI ZJEDNODUSENE naznacit princip vzniku oblaku.

Dole je jeste par nejznamejsich mracku ..... Vrele doporucujeme cestu letadlem. Naskytne se vam cela plejada oblacnosti, kterou budete proletavat. Prulet CUMULONIMBEM vam ale zadny pilot dobrovolne nepredvede. To by nemuselo dopadnout dobre. Nejvetsim nebezpecim pro letedla jsou v tomto pripade prudke sestupne vzdusne proudy na tylu mraku, ktere mohou dosahovat az 50m/s. Takovy "vanek" muze zpusobit havarii i velkeho dopravniho letadla. Nebezpecne jsou ale samozrejme i samotne bourkove srazky. Je znam pripad, kdy kroupy kompletne znicily moroty letadla, ktere nasledne havarovalo. Prejeme ... stastnou cestu :o))

Dest, kroupy, snih jsou obecne srazky vypadavajici z oblaku. Zpocatku se vzdycky vlastne jedna o vodu, ktera vynikla kondenzaci vodni pary. Vznikaji tak male kapicky, ktere rostou a rostou a az jejich vaha prekroci VZTLAKOVOU SILU vzduchu zacnou padat k zemi. Zajimave je, ze kondenzace vody je pomerne energeticky narocny proces. Podminkou uspesne kondenzace je nejen pokles teploty na teplotu ROSNEHO BODU, ale take pritomnost tzv. KONDENZACNICH JADER. Bez nich to nejde. Jsou to vodou smacive castice necistot, soli a podobne. Cim vetsi mnozstvi kondenzacnich jader, tim vetsi srazlivost a kondenzace. To je taky zpusob, jakym treba Cinani "vyvolavaji dest". Vystreli do atmosfery naboje s jodidem stribrnym aby zvetsili pocet kondenzacnich jader. A ono opravdu treba zacne prset. Stejne tak jsou tato kondenzacni jadra dulezita pro mrznuti srazek. Je dokazano, ze v cistem vzduchu, muze byt VODA VODOU (KAPALINOU) az do teplot kolem MINUS 40°C!!!. Kroupy jsou zase jenom zmrzla voda. Protoze vznikaji vetsinou v bourkovych mracich, kde existuji silne vzestupne a sestupne proudy, stava se, ze dana KROUPA prodela nekolik takovych vystupu a sestupu nez ve final spadne na vase auto a udela dulek. Takova kroupa se proto sklada z nekolika vrstev zmrzle vody a proto je tak velika.

STUDENA, TEPLA, OKLUZNI ... fronta. Opet pomerne obsahle tema. My si jenom rekneme, co si po temito pojmy mate prestavit. FRONTA obecne je ROZHRANI (uzka vrstva vzduchu), ktera oddeluje dve vzduchove hmoty s ruznymi vlastnostmi. TEPLA FRONTA je misto (cara) kde se zacina teply vzduch natlacovat na vzduch studeny a protoze je teplejsi, stoupa po nem vzhuru, STUDENA FRONTA je naopak rozhrani, kde se studeny vzduch tlaci POD teply. OKLUZNI fronta je misto, kde STUDENA fronta dostihne TEPLOU frontu. STUDENA je totiz temer vzdy podstatne rychlejsi.
Fronta obecne (tedy cara = rozhrani) vetsinou postupuje urcitym smerem, urcitou rychlosti do urciteho mista, kde tak vyvola urcitou zmenu pocasi. Kazda fronta da o sobe vedet jeste pred prichodem vlastniho rozhrani zejmena vytvorenim specificke oblacnosti. Cim blizeji pak fronta je, tim vice muzeme jeji prichod pocitovat diky zejmena ZRETELNEMU POKLESU TLAKU, ZMENE TEPLOTY a postupne pomale zmene SMERU PROUDENI VZDUCHU. V okamziku prechodu fronty a bezprostredne potom se jiz naplno projevi "pocasi" NOVE vzduchove hmoty se vsemi dusledky na teplotu, tlak, proudeni vzduchu popripade srazky.
Ted se jen v kratkosti mrkneme, jak to, o cem jsme psali vyse, vypada alespon u tech dvou zakladnich typu front. TEPLA fronta se nejprve ohlasi vysokymi oblaky Cirrus. Oblacnost se pak ale zacne menit s tim, jak se fronta blizi. Muzeme pozorovat prechod na oblacnost typu Cirostratus, Stratus az po Nimbostratus, ktery prinese dest. TLAK vzduchu velmi znatelne poklesne, TEPLOTA naopak malinko vzroste. V okamziku prechodu a dale, tlak pokracuje v poklesu, teplota v rustu. Vetsinou prsi a oblacnost je souvisla.
STUDENA fronta se nejprve ohlasi kupovitou oblacnosti. Nekdy pomerne mohutnou, treba i mraky typu Cumulonimbus - tedy bourkami a vydatnymi prehankami. Opet, tesne pred prichodem vlastniho rozhrani, tlak vzduchu mirne poklesne, a rovnez tak teplota. V okamziku prechodu a potom tlak naopak prudce vzroste, kdezto teplota prudce klesne. Oblacnost se pomerne rychle vlivem vysokeho tlaku vzduchu rozpusti a zavladne jasne slunecne pocasi

Na zaver uvadime jeste nektera zajimava meteorologicka data regionu SVRATECKA, v kterem se keska nachazi a ktere byly zaznamenany prave stanici SVRATOUCH

Rocni prumery:

Extremni hodnoty:

O kesce

Samotne souradnice ziskate uz v KROKU 1.
Ale POZOR: Najit kesku jen podle nich je obtizne.

Naopak SNADNE to bude, kdyz pomoci KROKU 2 a 3 ziskate dalsi doplnujici informace,
ktere mimo jine obsahuji i hint k reseni KROKU 1. Takze proc treba tady nezacit, ze?? :o)

Duvodem "KROKOVANI" je umoznit vam DVE VARIANTY odlovu.
Nechceme nikoho nutit do testu, ale chceme zase zvyhodnit ty, kteri test absolvuji, nebot
vedle mista samotneho, prave test je dulezitou soucasti samotne kesky.

Snazili jsme se ho udelat tak, aby vas nenudil ...

Doporucujeme NESPOLEHAT pouze na souradnice!.

Dotazy, nejasnosti, selhani techniky? NAPISTE NAM.

1. krok - ZISKAT SOURADNICE KESE

E 016° 02.

2. krok - TEST (vysledkem je 7mi mistne cislo - napr. 1111111)

1. Urcete pribliznou vahu vzduchu atmosfery kterou spociva na strese vaseho domu . Pak lze rict, ze ....

2. Rika se, ze „hory jsou v zime vyssi nez v lete“ .... Je jasne, ze je to nesmysl, proc se to tedy rika?

3. Predpoved pocasi rika, ze teplota vzduchu klesne pres noc na -1°C, pricemz rosny bod je  – 3°C. Potom muzeme cekat, ze ....

4. S rostouci vyskou teplota vzduchu normalne klesa ZEJMENA (tedy ne vzdycky) protoze ....

5. Diky Coriolisove sile se staci vitr do smeru izobar. Vlivem treci sily se, nicmene, od smeru izobar prece jenom odkloni smerem do oblasti nizsiho tlaku protoze ...

6. Plachtari, rogaliste, bezmotoraci potrebuji pro svuj let STOUPAVE vzdusne proudy. Kdy, podle vas, budou tyto proudy nejvice vznikat?

7. Jak se na danem miste zmeni tlak a teplota po prechodu studene fronty?.

3. krok - ZISKANI DALSICH INFORMACI (....... predstavuje vasi ciselnou kombinaci)

Nechcete-li, ci nemuzete-li vyuzit teto "automaticke sluzby", zaslete nam vase odpovedi pres GC profil.
Odpovime hned jak to bude mozne.

A na zaver ....

tu nemuzeme nevzpomenout jedno velmi zajimave setkani pri "obhlizeni terenu". Shodou nahod jsme tu potkali pracovnika stanice, z nehoz se k nasemu prekvapeni vyklubal kolega KACER. Pozval nas dovnitr a tak jsem si mohli fajn popovidat. Dozvedeli jsme se treba, ze ve Svratouchu nejen pozoruji pocasi, ale take zhotovuji snimky nocni oblohy pro hvezdarnu v Ondrejove.
Zdravime .....

Prejeme prijemnou zabavu u TV obrazovek
a uspesny odlov venku!!