CZ
Série keší - Lékarská
Tato keš je soucástí série keší o významných pražských zdravotnických zarízeních a medicíne obecne. Série se skládá z následujících keší:
Lékarská #1: IKEM
Lékarská #2: FN Motol
Lékarská #3: Bulovka
Lékarská #4: VFN
Lékarská #5: Dejiny lékarství (Bonus 1)
Lékarská #6: Pod Petrinem
Lékarská #7: Na Homolce
Lékarská #8: Porodnice Podolí
Lékarská #9: TN
... a další prijdou ...
U každé kešky ze série si nezapomente poznamenat bonusové císlo, bude se vám hodit pri odlovu jednotlivych bonusu i finální bonusové keše
Historie medicíny
Herbalismus
Nemáme žádný presný záznam, kdy se zacaly užívat rostliny za lécebnýcm úcelem, ale první všeobecne prijímané použití rostlin jako léciv bylo zachyceno na jeskynních malbách objevených v jeskyních v Lascaux ve Francii, jejichž odhadované stárí je cca 13,000 - 25,000 pred n.l. Postupem casu se znalosti o lécbe predávali z generace na generaci v domorodém obyvatelstvu, behem tohoto procesu se lécení stalo specializovanou oblastí, kterou vykonávaly postavy známé jako ranhojici nebo Shamani.
Egyptská medicína
Lékarské postupy z doby Starého Egypta jsou zaznamenány na papyrech okolo 3000 pred n.l. Chirurgie byla vykonávána v Egypte kolem 2750 pred n.l. Imhotep z 3. dynastie je považován za zakladatele medicíny starobylého Egypta a jako originální autor papyru popisujících léky, onemocnení a anatomická pozorování. Na techto papyrech je zachycena i staroveká ucebnice chirurgie, která popisovala velmi detailne diagnózu, lécbu, a prognózu cetných onemocnení. Ebers papyrus (c. 1550 pr.n.l.) je plný zaklínání a popisu nemocí zpusobených "démony", zároven ale také poskytuje naši nejcasnejší dokumentaci prehistorického vedomí nádoru. Lékarské instituce jsou známy už z dob vlády 1. dynastie. Ale až za panování 19. dynastie meli jejich zamestnanci výhody typu zdravotního pojištení, penze a zdravotní dovolené. Zamestnanci pracovali 8 hodin za den. Nejstarší dochované zmínky o prvním "lékari"- Hesyrovi, což byl “vedoucí zubaru a lékaru” pro krále Djosera, pocházejí z 27. století pred n.l. Nejstarší "lékarka", Peseshet žila ve starovekém Egypte za vlády 4. dynastie. Pyšnila se titulem “vedoucí lékaru starajících se o dámy.”
Indická medicína
Ayurveda (veda živobytí), systém vzniku medicíny pred 3000 lety, videla zdraví jako harmonii mezi telem, myslí a duchem. Její dva nejslavnejší texty patrí ke školám Charaka a Sushruta. Podle Charaka, zdraví a nemoc nejsou nicím predurceny a život muže být prodloužen lidským úsilím. Sushruta definuje úcel medicíny jako lécit nemoci nemocných, chránit zdraví, a prodloužit život. Ayurveda mluví o osmi vetvích: kayachikitsa (interní lékarství), shalyachikitsa (chirurgie vcetne anatomie), shalakyachikitsa (oko, ucho, nos, a krcní nemoci), kaumarabhritya (pediatrie), bhutavidya (psychiatrie, nebo démonologie), a agada tantra (toxikologie), rasayana (veda omlazení), a vajikarana (veda úrodnosti). Na rozdíl od tohoto ucení, student Ayurveda musel znát deset umení nepostradatelných v príprave a použití jeho lékarství: destilace, dovednosti delníka, varení, zahradnictví, metalurgie, výroba cukru, lékárna, analýza a oddelení nerostu, míchání kovu a príprava zásad. Výuka ruzných predmetu byla provádena behem významných klinických zkušeností. Napríklad, výuka anatomie byla cást výuky chirurgie, embryologie byla soucást školení v pediatrii a porodnictví a znalost fyziologie a patologie byla zavzata do výuky všech klinických disciplín. U záverecné zkoušky zasvecenec pronášel slavnostní projev ke studentum, kde se snažil nasmerovat studenty k životu v cudnosti, poctivosti a vegetariánství. Student se mel se snažit vším bytím svým o uzdravení nemocných. Nesmel prozradit tajemství pacientu. Musel se oblékat skromne a vyhnout se silnému nápoji. Mel být klidný v reci a vždy se ovládat. Mel za úkol neustále tríbit své znalosti a technickou dovednost. V domove pacienta mel být zdvorilý a skromný, soustredit se hlavne na pacienta. Normální délka školení studenta byla 7 let. Pred dokoncením studia, student musel projít testem. Ale i lékar se musel dále vzdelávat texty, bezprostredním merením (pratyaksha), a získat tzv. záver (anumana). Doktori také cerpali své nové poznatky od poutníku, pastevcu a "lesních mužu".
Cínská medicína
Cína patrila k jednou z míst, kde vzniklo tradicní lékarství. Lécení zde cerpalo hodne z filozofie tradicní cínské medicíny odvozené z empirických pozorování nemoci a odráželo klasickou cínskou víru, že každý clovek je soucást prostredí ve kterém žije a rídí se stejnými principy. Tyto principy byly zkoumány, jak materiální, základní, nebo mystické, a vztaženy na celý vesmír. Behem doby panování žlutého císare okolo 2600 pred n.l., skládali lékari tzv. Neijing Suwen nebo Základní otázky interního lékarství podle staré cínské tradice. Behem dynastie Hana, Chang Chung-Ching, ke konci druhého století A.D., bylo napsáno Pojednání o brišním tyfu, které obsahuje nejstarší známý odkaz o Neijing Suwen. Známý lékar a zastánce akupunktury Huang-fu Mi (215-282 pred n.l.), také cituje žlutého císare v jeho Chia já Ching, cca. 265 pred n.l. behem dynastie Tanga. Wang Ping pak následne výrazne rozšíril a ucelil puvodní dokument Neijing Suwen.
Hebrejská medicína
Vetšina z našich znalosti staroveké hebrejské medicíny behem 1. tisíciletí BC pochází z Bible, která obsahuje ruzná zdravotní práva a rituály, napr. nutnost izolovat nakažlivé osoby (Leviticus 13:45 - 46), mýt se poté, co se lékar zabýval mrtvým telem (císla 19:11 - 19) a pohrbívat výkaly daleko od tábora (Deuteronomy 23:12 - 13).
Islámská medicína
Islámský svet se pyšnil prvními lékari a mysliteli, kterými byli napr. Ibn Sina (Avicenna), Ibn Nafis, a Rhazes. První generace perských lékaru byla vyucována v akademii Gundishapur, kde byla založena fakultní nemocnice. Rhazes se stal prvním lékarem, který systematicky používal alkohol behem jeho praxe. Sepsal rozsáhlou knihu medicíny (Hawi nebo “al-Hawi” nebo “zdrženlivost”). V této knize Rhazes zaznamenal klinické prípady se kterými se za svuj život setkal a poskytl tak velmi užitecné a ucelé prubehy ruzných nemocí (jeho pojednání o spalnickách a neštovicích bylo známé i v Evrope). Filozof Ibn Sina (také známý jako Avicenna v západním svete) byl autorem neslavnejší islámské knihy medicíny, které zustala standardním textem i v Evrope až do veku osvícení. Maimonides, ackoli byl Žid, výrazne prispel krozvoji arabské medicíny v 12. století. Ibn Nafis (d. 1288) trefne popsal lidský krevní obeh. Tento objev následne rozšíril v Evrope William Harvey (1628).
Moderní medicína
Revoluce v medicíne probehla v 18. století díky pokrokum v chemii a laboratorních technikách, staré myšlenky o epidemiologii infekcních chorob byly nahrazeny novými mikrobiologickými teoriemi. Ignaz Semmelweis v roce 1847 dramaticky redukoval cetnost úmrtnosti matek na septickou horecku - vyžadoval, aby si lékari myli ruce predtím, než se postarají o ženy pri porodu. Jeho objev predcházel teorii bakteriálne prenášených nákaz. Nicméne, jeho objevy nebyly doceneny jeho soucasníky a jejich genialita se ukázala až po objevu antiseptik britským chirurgem Josephem Listerem v roce 1865. Jeho práce byla založená na velmi duležitých objevech zjištených biologem Louisem Pasteurem. Pasteur si všiml spojitosti nekterých mikroorganismu s nemocemi. Toto znamenalo opravdovou revoluci v lékarství. Dále vynalezl jednu z nejduležitejších soucástí prevence v infekcním lékarství - ockování. V roce 1880 vyvinul vakcínu proti vztekline. Robert Koch byl považován za jednoho ze zakladatelu bakteriologie. Proslavil se objevem tuberkulózního bacila (1882) a cholera bacillus (1883) a pro jeho vývoj Kochových postulátu. Teprve ve 20. století došlo k opravdovému prulomu v lékarství vlivem velkých pokroku ve farmakologii a chirurgii. 20. století prineslo rovnež výuku student-profesor, tzv.“demokratický” systém lékarských fakult. Dále se rozvíjela tzv. medicína založená na faktech (evidence based medicine), kdy se overí nejprve bezpecnost a dále úcinnost nového léku a vychází se z velkých klinických studií.
Neco o kesi
Tato keš je první z nekolika bonusu této série - zalogovat tuto keš smí pouze ten, kdo nejen že zná bonusová císla z predchozích 4 keší, ale musí mít všechny 4 keše odloveny! Na uvodnich souradnicich kesku nehledejte, jejímu nalezení budete muset správne identifikovat 8 skupin obrázku, které by vám mely priblížit nekteré z významných událostí v dejinách ceského i svetového lékarství. Ke každé z událostí, které vyjadrují obrázky musíte správne identifikovat rok, kdy k ní došlo a ciferací tohoto letopoctu získáte požadované jednomístné císlo. Pokud by nekde vznikla pochybnost, zajímá nás vždy 1. událost svého druhu nebo presný rok urcitého objevu/spisu apod.
K
L
M
N
O
P
Q
R
Máte vylušteno? Nyní použijte vyluštených 8 císel (písmena K-R) a ctyri bonusová císla z predchozích dílu série (A-D) ke zjištení souradnic podle následujícího vzorce:
N50 0(C-B+O-N) . (K-M)(O-K+R)(L-R)
E014 (L+R-P)(M-K+P) . (D-C-O-R)(Q+P-O)(Q-K-L+A)
Co budete k odlovu této keše rozhodne potrebovat:
- znát bonusová císla z Lékarské 1-4 a mít tyto keše zalogovány
- větsi pinzeta k vyndani mezistage
Za betatest luštení a cenné pripomínky k listingu dekujeme Werimu.cz a velký dík patrí také mému ne-kacerskému kamarádovi Milafovi, který pomáhal pri ukládání finální keše.
