Hnevotin 1 - Pomnik obetem svetovych valek Traditional Geocache
Moravian Reviewer: Archivace listingu keše<br /><br />
<b>Moravian Reviewer - Reviewer pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj</b>
Hnevotin 1 - Pomnik obetem svetovych valek
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jelikož je tato obec velmi zajímavá krasným velkým kostelem a dalšími památkami, rozhodli jsme se zde umístit trojici kešek na nejvýznamnejší památky. Tato první keš Vás zavede k obecnímu úradu, který jako ve vetšine podobných obcí slouží jako knihovna, kulturní dum, hospoda i ordinace místního l&
Obec Hnevotín, která má své jméno snad podle zakladatele obce Hnevoty, patrí k nejstarším obcím na Hané. O tom, že na území obce sídlili naši predci již v mladší dobe kamenné ( cca 6.-5. tis.l.pr.n.l.), svedcí zde nalezené archeologické vykopávky v podobe zlomku keramických nádob. Po predcích z pozdní doby kamenné se zde zase našly strepy a kamenné broušené ci štípané nástroje. Z doby kultury zvoncovitých poháru byl v roce 1935 v blízkosti Hnevotína u Blaty odkryt hrob, kde se mimo kostry uložené ve skrcené poloze našel i džbánek s pásovým uchem a zdobený zvoncovitý pohár. 
První písemná zmínka ale o obci Hnevotín pochází z roku 1078. V tomto roce daroval olomoucký premyslovský kníže Ota I. Slicný vesnici Hnevotín (spolu ješte s nekolika dalšími vesnicemi a pozemky) olomouckému klášteru Hradisko. Druhou písemnou zmínkou o Hnevotíne je zápis v listine, kterou v roce 1141 vydal olomoucký biskup Jindrich Zdík. Píše se v ní, že Hnevotín je majetkem katedrálního kostela sv. Václava v Olomouci. Oba tyto písemné zápisy svedcí o tom, že vesnice Hnevotín je slovanského puvodu. To, že v prubehu 13. století , kdy král Premysl Otakar II. Povolal do ceských zemí nemecké osadníky ale zpusobilo pravdepodobne pozdejší prevahu obyvatel nemeckého puvodu a užívání nemeckého výrazu „Nebotein“ pro oznacení vesnice. V roce 1291 za krále Václava II se Hnevotín stal majetkem královského mesta Olomouc, kam museli vesnicané odvádet i dane a pozdeji mesto vypsalo i povinnost robotovat. Po odchodu Švédu z Olomouce, kterou švédská vojska obsadila v letech 1642-1650, se pro obyvatele Hnevotína povinnost robotovat ješte zvetšila a navíc pribyla tzv. povinnost dalekých fur, tj. vozit dríví až z Húzové. Obcané Hnevotína casto žádali vrchnost o snížení roboty, která na ne težce doléhala, ale marne. 
Roku 1680 zachvátil Hnevotín velký požár a celá vesnice vyhorela. Další velké požáry postihly obec podle historických pramenu roku 1783, 1820 a v roce 1832, kdy ohen znicil nejen nekteré domy, ale i kostel a faru. V prubehu 19. století se zacínají v obci Hnevotín projevovat problémy v soužití mezi Nemci a Cechy. Od roku 1880 zde zacíná pocetne prevažovat nemecké obyvatelstvo a v Evrope rozširující se nacionalismus zasahuje i Hnevotín. V obci zacínají vznikat nejprve zvlášt nemecké a potom i ceské spolky. Rivalita mezi nekterými nemeckými a ceskými obyvateli, projevující se menšími ci vetšími spory, se potom táhne až do roku 1945, kdy dochází k odsunu nemeckého obyvatelstva z celého Ceskoslovenska a tedy i z obce Hnevotín. Tehdy opouští Hnevotín asi 600 obcanu nemeckého puvodu. Nejen II. svetová válka zasáhla do života lidí v Hnevotíne. I za I. sv. války muselo mnoho hnevotínských mužu odejít bojovat na frontu a 43 se jich nevrátilo zpátky domu. Obyvatelum Hnevotína neztežovaly život ve 20. století pouze tyto události. Potrápila je i samotná príroda. Roku 1924 obec postihlo velké krupobití, které znicilo velkou cást úrody. O rok pozdeji se nad Hnevotínem prehnala velmi silná vichrice, která vyvracela stromy i s koreny. V zime 1929 uderila tuhá zima, napadlo pres 1 m snehu a rtut teplomeru klesla po –30°C. Voda napáchala škody i v letech 1931, kdy rozvodnený potok po zime zaplavil náves a sklepy okolních domu, v roce 1962 po silném krupobití byly zniceny strechy domu a dva domy se dokonce zrítily a potok znovu zaplavil obec. Škola a nekteré domy byly zaplaveny i pri velmi silném dešti v roce 1965. Zvláštní kapitolu v dejinách obce Hnevotína tvorí snaha obcanu o to mít vlastní školu. První zmínka o škole, tentokráte o nemecké, pochází z roku 1657. Tato škola v roce 1757 celá vyhorela. Škola jako taková v obci i nadále fungovala, ale musela se potýkat s problémy, kde vyucovat, a proto se v roce 1871 rozhodlo o stavbe nové školy, která byla otevrena o rok pozdeji. Neustále zde ale docházelo ke sporum, protože ceští obyvatelé chteli, aby se zde vyucovalo i cesky, což Nemci odmítali. Proto v r. 1897 Ceský školský spolek v Hnevotíne rozhodl o postavení ceské jednotrídní obecné soukromé školy. Vyrizování povolení a samotnou stavbu této školy provázely nebývalé problémy. Nakonec 1. 10. 1902, i pres pokus Nemcu tomu zabránit , byla škola slavnostne otevrena pro 25 žáku. Vyucování ovšem trvalo pouze 8 dní , protože 8.10.1902 vydalo obecní zastupitelstvo rozhodnutí o uzavrení ceské školy. Spor o školu rešil nakonec až Výbor Ústrední Matice školské v Praze, který povolil otevrení s podmínkou, že se zde bude ucit tri hodiny týdne nepovinne nemcina. Nevraživost proti ceské škole ale neustala. Ceskému uciteli byly vytluceny všechna okna, byl udáván a nakonec i prepaden. Vše vyvrcholilo opetovným uzavrením ceské školy 5. dubna 1903. Ceši to však nevzdávali, dokonce se soudili kvuli škole až ve Vídni. Soud vyhráli, koncem roku 1904 byla ceská škola znovu otevrena a v roce 1912 byla v Hnevotíne otevrena dokonce i ceská materská škola. Roku 1924 se ceská soukromá škola premenila na meštanskou státní školu a v tu dobu mela již 77 žáku, kterí sem chodili z celého okolí. Z duvodu stále se zvyšujícího poctu žáku musela být postavena nová budova, kde se vyucovalo od r. 1929 až do zárí 1939. Po dobu II. Svetové války byla ceská meštanská škola premístena do Tešetic a ceští ucitelé byli posláni do koncentracního tábora. Po válce se ceská škola vrátila zpet a v soucasné dobe zde funguje materská a základní škola. Jelikož se Hnevotín nachází na Hané, vetšina obyvatel vesnice se venovala zemedelským pracím – pestování obilí, repy, zeleniny a chovu dobytka. Ve druhé polovine 19. století se v obci rozvinulo sýrarství – výroba známých tvaružku,které se vyvážely až do Vídne a Terstu. Jejich výroba zde skoncila 27. 5. 1950 zánikem poslední tvaružkárny pana Zelenky. Další pracovní príležitostí zvlášte pak pro ceské obyvatele byla blízká továrna brí Sigmundu v Lutíne a dnes již uzavrený kamenolom. Duležitým obdobím pro vesnici byly léta 1920-1921, kdy byla provedena elektrifikace obce a v dubnu 1926 zacala jezdit pres Hnevotín první soukromá autobusová doprava Olomouc - Hnevotín - Lutín - Slatinice.
prevzato ze stránek www.hnevotin.cz
Davejte si všichni prosím velký pozor aby vás nikdo pri hledaní keše nenacapal, místní jsou zvedaví, prece jenom je to vesnice:-) . Tato keš je prímo naproti již zminovanemu obecnímu uradu a taktež se v okolí nachází obytné domy.
Additional Hints
(Decrypt)
Frqargr fv an ynixh n xbpurwgr fr cnzngavxl.