Kdo, kdy a proc jej vymyslel? Proc je používáme? Na to vše snad najdeme odpoved pri luštení této keše.

Na úvodních souradnicích nic nehledejte. Souradnice Vás zavedou k místní pošte odkud mužete poslat psaní Vašim známým. Zajisté použijete i císlo popisné

Oznacování domu

Historické zpusoby oznacování

Puvodne se domy a usedlosti pojmenovávaly jménem rodu, rodiny nebo osoby, které v nich bydlely. Na malých vesnicích nebo v místech s rídkým osídlením mnohde tento zpusob v neformálním styku funguje dodnes jako nejefektivnejší. Pozdeji se ve mestech zacala užívat domovní jména podle domovních znamení, snadno pojmenovatelného a zapamatovatelného socharského nebo malírského prvku zpravidla nad vchodem domu, napríklad vyobrazení zvírete, rostliny nebo predmetu. Jiným zpusobem oznacování byly vývesní štíty, oznacující profesi majitele domu. Pozdeji bylo zavedeno císlování.

Zajímavá místní tradice je dochována v Malenicích v jižních Cechách nedaleko Volyne. Místní starousedlíci domy dodnes nazývají podle jmen majitelu, avšak nikoliv podle nynejších majitelu, ale podle prvního soupisu z 50. let 17. století. Pri pojmenování ulic v dubnu 2005 se toto oznacování promítlo do nekolika názvu ulic (K Jirickum).

Popisná a evidencní císla

Císlování domu bylo uzákoneno v dobe vlády Marie Terezie v únoru 1770 a ve vetšine obcí probehlo od podzimu 1770 do roku 1771. Zpocátku nemelo charakter trvalého oznacení, ale poradového císla v konkrétním soupise, trebaže dum byl císlem až do dalšího precíslování „popsán“ krídou na vrata ci dvere. Císlování se provádelo s pomocí vojska v prirozeném sledu tak, jak lze obec postupne projít, obvykle po smeru chodu hodinových rucicek. Zacínalo obvykle nejduležitejší, zpravidla verejnou budovou (panské sídlo, fara, rychta, nejbohatší usedlost). U obcí ležících podél silnice císlování obvykle zacínalo prvním domem po pravé strane vesnice ze strany, kterou prijíždí vrchnost, po opacné strane se pak vracelo. Domovní císla bývala napsána na drevené, plechové, popr. keramické tabulce, vytažena v omítce nebo provedena štukem. Ve vesnicích vetšinou od té doby císlování již nebylo meneno, takže okruh císel z roku 1770 i sled císel pridelených po roce 1770 poskytuje dobrou informaci o postupu vývoje obce. Ve mestech byly vetšinou budovy od té doby nekolikrát precíslovány. První vlna precíslování probehla v letech 1805–1815.

Každá budova se oznacuje bud císlem popisným, jde-li o stavbu trvalého charakteru, nebo císlem evidencním, jde-li o stavbu docasného nebo rekreacního charakteru. Císlo prideluje obec rozhodnutím, tabulku s císlem je povinen umístit na své náklady vlastník budovy. Císla se pridelují postupne v rámci katastrálního území, ale v nekterých prípadech se významným budovám (napríklad školám) vyhrazují snadno zapamatovatelná kulatá císla. Kostely, kaple a neobývané veže se již od dob Marie Terezie necíslují.

Pokud se v adrese uvádí zároven popisné i orientacní císlo, bývá zvykem uvádet je oddelená lomítkem, pricemž popisné se zpravidla (ale zdaleka ne vždy) uvádí jako první. Existuje však mnoho zpusobu psaní adresy (napr. v obcanských prukazech se v minulosti orientacní císlo uvádelo u názvu ulice a popisné císlo u názvu obce nebo místní cásti; obvyklé je také uvádet pouze jedno z techto císel).

Orientacní císla

Orientacní roli zpocátku plnila popisná císla. Také proto byly ve mestech domy v 18. a 19. století i nekolikrát precíslovány. Podle císarského výnosu z 23. brezna 1857 mel být zaveden systém císlování podle ulic, který odpovídá dnešním orientacním císlum. V Praze i v Brne byl realizován asi o deset let pozdeji. Zavedením pozemkových knih roku 1884 se popisná císla stabilizovala a orientacní byla užívána ve mestech soubežne. Zákon c. 266/1920 Sb. se zminuje o prípadné nutnosti precíslování celého místa, ale také uvádí, že „v mestech a v rozsáhlejších obcích muže býti vedle toho císlováno podle ulic a námestí“. Druhy císlování nejsou žádnými termíny odlišeny. Zhruba z poloviny 20. století je doloženo, že se orientacním císlum nekdy ríkalo nová císla.

Orientacní císla nejsou celostátne povinná. Používají se vetšinou ve mestech a mají oznacovat poradí budovy v rámci ulice nebo námestí. Pokud se použijí v cásti obce, která ješte není plne zastavená, vzniká problém, vznikne-li nová budova mezi dvema již ocíslovanými. K rozlišení muže být císlo doplneno jedním písmenem ceské abecedy bez diakritických znamének. Orientacní císla se obvykle pridelují ve smeru od stredu obce k okrajum, prípadne od zacátku ulice k jejímu konci, lze-li takovéto smery urcit, lichá vlevo a sudá vpravo. Na námestích a v nekterých mestech i na nábrežích císla následují po jedné, sudá i lichá dohromady.

V nekterých typech plánu mest jsou, zvlášte u dlouhých ulic, uvádena orientacní císla alespon nekterých domu.

Brno

Zásady pro císlování brnenských domu podle ulic stanovil již 24. kvetna 1867 výnos moravského místodržitelství:

1. Každá pojmenovaná ulice bude mít své vlastní císlování, a to liché na levé strane a sudé na pravé strane. 

2. Stredem této orientace se v Brne stává toliko Velké námestí (dnes nám. Svobody) a zacátky ulic (nutné ke stanovení onech obou stran) jsou (pomyslne, ci vzdušnou carou) blíže onomu stanovenému stredu. 

3. Císlování námestí zacíná na jeho severní strane a postupuje dokola ve smeru hodinových rucicek v souvislé císelné rade. 

4. Rohové budovy nesou príslušné císlo domu ulic z obou stran.

Když zacaly být (v roce 1932 v ulici Tábor) staveny obytné bloky kolmé k ulicím, používala se rozlišovací písmena za císlem orientacním k odlišení jednotlivých domu (vchodu, sekcí) v rámci bloku. Tato praxe setrvala i ve 40. a 50. letech.

Praha

V Praze se pro smer císlování uprednostnují smery urcené proudem Vltavy (tj. od jihu k severu) a smerem od Vltavy (podle nekterých zdroju od západu k východu), ale tyto zásady nebyly uplatnovány všude. Budovám po levé strane ve smeru císlování pridelují lichá císla a budovám po pravé strane sudá císla. Na námestích se císla pridelují obvykle postupne po obvodu námestí po smeru hodinových rucicek. Dotýká-li se pozemek budovy více ulic, prideluje se budove obvykle orientacní císlo zvlášt pro každou z techto ulic, ale na budove se vyznacuje pouze císlo príslušející k té ulici, kde má budova hlavní vchod. Orientacní císla podle nejbližší ulice se vetšinou pridelují i tem budovám, které nestojí prímo u ulice, ale z ulice k nim vede prístup (napríklad dvorem, bezejmennou úcelovou komunikací atd.). Rozlišovací písmena k císlu orientacnímu se používají takrka výhradne k ocíslování nových budov v dosavadních prolukách nebo jinak nove vestavených, prípadne budov dodatecne rozdelených.

Další mesta a vesnice

Zatímco v mnoha menších ceských mestech, zejména v okrajových oblastech, se orientacní císla nepoužívají, v okolí Prahy používají orientacní císla také leckteré vesnice. Nove byla orientacní císla, soucasne s pojmenováním ulic, zavedena napríklad v roce 2009 v Úneticích.

Orientacní císla se pridelují napríklad v techto mestech a vesnicích: Breclav, Ceská Lípa, Ceské Budejovice, Ceský Tešín, Decín, Havírov, Hodonín, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Karlovy Vary, Karviná, Krnov, Kromeríž, Liberec, Litomerice, Mladá Boleslav, Most, Nový Jicín, Olomouc, Opava, Ostrava, Písek, Plzen, Prostejov, Prerov, Šumperk, Tábor, Teplice, Trebíc, Únetice, Ústí nad Labem, Valašské Mezirící, Znojmo, Ždár nad Sázavou.

Naopak v techto mestech se orientacní císla nepridelují (v závorce je uveden pocet obyvatel v tisících): Pardubice (91), Kladno (72), Frýdek-Místek (60), Trinec (38), Príbram (35), Orlová (33), Trutnov (32), Kolín (31), Vsetín (28), Litvínov (28), Uherské Hradište (26), Havlíckuv Brod (24), Sokolov (25), Chrudim (24), Strakonice (24).

Zpusob oznacování

Tabulky s císly se umistují viditelne. Císlo orientacní má být podle vyhlášky ministerstva vnitra umísteno vždy pod císlem popisným. Oznacení popisných, orientacních a evidencních císel se podle vyhlášky má barevne lišit. Celostátne nejsou barvy stanoveny, jednotnou podobu pro své území mají podle Zákona o obcích (§ 32 odst. 1) stanovit obecní úrady (v prenesené pusobnosti státní správy, tedy narízením, nikoliv vyhláškou).

Praha

V Praze se popisná císla oznacují bílými císlicemi na cervené tabulce a orientacní císla bílými na modré; evidencní císla rekreacních staveb jsou cerná na žluté tabulce, nouzových staveb zelená.

Do roku 2000 mestská vyhláška c. 1/1960 Sb. HMP, Rád pro jednotné oznacování verejných prostranství a císlování domu na území Ústredního národního výboru hlavního mesta Prahy, ze dne 3. ledna 1960, predepisovala barvu i velikost tabulek, jejich textový obsah a smaltované provedení.

Od 12. listopadu 2000 (dnem voleb do krajských zastupitelstev) barevné rozlišení a provedení císel není stanoveno žádným predpisem a mesto Praha na rozdíl od všech ostatních obcí v CR už ani nemá kompetenci je stanovit. Zákon o hlavním meste Praze v cásti týkající se císlování domu (§ 14) totiž pražskému magistrátu ani jiným orgánum mesta tuto pravomoc nedává. Provedení tabulky a uvedení ci neuvedení dalších údaju na tabulce tak záleží na libovuli majitelu domu a místních zvyklostech.

Národní listy z 20. brezna 1886 ocenily, že na Smíchove (tehdy nepatrícím k Praze) tabulka s císlem domu obsahuje i název ulice. Pravdepodobne v letech 1960–1980 to bylo požadovaným standardem na tabulkách s orientacními císly v celé Praze, pozdeji tento zvyk zanikl. Na tabulkách s popisnými císly se však název katastrálního území a jednoho z deseti mestských obvodu uvádí zpravidla nadále, i když od roku 1980 to rovnež není predepsáno. Na mnoha místech zustaly dosud tabulky s oznacením obvodu podle clenení na 16 obvodu pred rokem 1960. Nové clenení na samosprávné mestské cásti a 22 správních obvodu se na tabulkách nevyznacuje.

Oznacení z období mezi lety 1949 a 1960

Oznacení z doby mezi lety 1923 a 1949, orientacní císlo novejší

Oznacení z nezjištené doby

Oznacení v omítce, Praha-Malá Strana

Domovní znacení v Ostrave

V Ostrave jsou císla popisná bílá na modrém podklade, evidencní bílá na cerveném podklade a orientacní cervená na bílém podklade. V tabulce s domovním císlem (tj. popisným, nebo evidencním) je zde uveden i název príslušného katastrálního území.