Obnovujte prosím maskování.
Cesta za touto keší Vám představí staré Lužiny. Tedy pozůstatky osady, ktera dala jméno dnešnímu sídlišti Lužiny na jihozápadním okraji Prahy. Osadu Lužiny byste v blízkosti dnešního "sídliště Lužiny" hledali marne - jejich umístěni, nemáte-li k dispozici starou mapu, dnes ukazuje pojmenování "náměsti Na Lužinach". Od sídlistě Lužiny jsou tedy "staré Lužiny" odděleny časti Stodůlek zvanou Nová Kolonie a Centralním parkem.
Pohled ze starých Lužin k sídlišti Lužiny.
Neco malo z historie
Samota zvaná Na Lužinách stala na stodůleckém uzemi ještě v polovině 19. století. V poslední čtvrtině 19. stoleti se zde začalo stavět, a tak vznikla osada Lužiny. Na přelomu 19. a 20. století měly Lužiny 34 domy a 266 obyvatel. Další početní růst Lužin nelze jednoduše zjistit, protože z pozdějších let jsou počty domů i obyvatel uváděny za cele Stodůlky, včetně k nim připojených místních částí Lužiny, Háje (Dvůr Háje - Waldhof) a Bílý Beránek. K Praze byly Lužiny připojeny společně s řadou obcí v okolí v roce 1974.
Výřez z mapy z II. vojenskeho mapovani (1836-1852). Je vidět,
že Lužiny již nejsou samota v polich východně do Stodůlek, ale že domů již přibylo.
Na výřezu z turistické mapy vzniklé na podkladě map z III. vojenského mapovaní (tato mapa je datovaná 1938) je vidět další rozrustání zástavby.
Památky
Vzhledem k výše uvedenému nelze na Lužinách očekávat žádné památkařské perly. Jejich velká hodnota je v urbanistickém členění této části Stodůlek a zachovaném rázu, který dodnes upomíná charakter venkovské osady. Který z dnešních domů je puvodní samotou "Na Lužinach" a zda se tato usedlost vůbec dochovala, se mi nepodarilo zjistit. Přírodovědně zaměřené kačery jistě zaujme rybníček s mokřadem zvanym Na Paloučku, ktery je zde znám jako lokalita rozmnožování obojživelníků, zejména ropuchy obecné. Proto zde můžete vidět v Praze jinak nevídanou dopravní značku "pozor žáby". Mokřad je severním směrem ve svahu nad rybníčkem. V letech 2011 a 2012 proběhla na rybníčku tzv "revitalizace".
Potkáte-li zde v jarním období mudlu (nebo i kačera - treba mne) s kbelíkem, vězte, že to není zahrádkář, ale že jen sbírá po okolních ulicích ropuchy a nosí je do rybníka. Migrace ropuch do rybníka zde vrcholí přibližně na přelomu března a dubna.
Asi nejvýraznější stavbou na okraji Lužin je škola v ulici Mládí. Secesni budova Základní školy Mládí vznikla v roce 1908 mj. díky císaři Františku Josefu I., který v rámci oslav 60. výročí svého panování poskytl příspěvek na její výstavbu.
V roce 1908 slavil rakousko-uherský císař František Josef I. šedesátileté jubileum svého panování. Na památku této události přispíval některým obcím na stavbu školy nebo kostela. Obec Stodůlky obdržela příspěvek na stavbu školy ve výši 50.000,- K s podmínkou, že budova ponese název Jubilejní škola. A tak byla v roce 1908 postavena nová škola, dnešní Základní škola Mládí. Budova byla dokončena v srpnu 1908. Škola měla 5 tříd, 1 tělocvičnu, sborovnu a byt řídícího učitele. Prvním rídícím učitelem se stal pan Felix Beran. Ve vestibulu školy byla umístěna mramorová deska s nápisem:
"Na pamět 60. letého výročí panováni J. V. císaře a krále Františka Josefa Prvního s Nejvyšším svolením názvu školy. Jubilejní obecnou školu císaře Františka Josefa I. vystavěla obec Stodůlky, Motol, Chaby r. 1908."
Od roku 1918 stále stoupal počet žáků. Zvláště ve druhé polovině 50. let navstěvovaly školu silné povalecné ročníky, takže školní budova zvýšenému počtu dětí nestačila. Situaci vyřešila až přístavba nové budovy. Při té příležitosti se opravila školní budova z roku 1908.
Od svého vzniku nesla škola různé názvy: Jubilejní škola císaře Františka Josefa I., Obecná škola, Měšťanská škola, Osmiletá střední škola, Jedenactiletá střední škola, Základní devítiletá škola.
Velký zlom v životě školy nastal v roce 1983, kdy byla Základní devítiletá skola převedena do nově postavené sídlištní školy v Kuncově ulici. Do školy Mládi bylo umístěno Střední odborné učiliště elektrotechnické. A kdo čte listingy, může si zalogovat logem "discovered it" můj travelbug py2zzx, který se mnou cestuje po keších.
V záři 1989 byla obnovena Zakladní škola v ulici Mládi. Do školy se po sedmi letech vrátila většina členů bývalého učitelského sboru a přešly sem celé třídy, ze školy v Kuncově ulici. Zakladní škola využívala opět všechny prostory az od školního roku 1990/91.
zdroj: http://www.zsmladi.cz, www.praha13.cz
Samtonou keš jistě nebude problém najít na výchozích souřadnicích. Nejsem si zcela jistý, zda je keš přístupná pro vozíčkáře, příslušný atribut po přesunu keše nelze odstranit..