Tato cache Vás zavede na hranici Prahy a Stredoceskeho kraje, kde
nedaleko od sveho ukrytu nabízí velice krásnou podívanou na jedno
obrovské kamenné monstrum.
PROSÍM NEVKLÁDEJTE ŽÁDNÉ VECI Z KINDER.
Do logu neprikládejte žádné fotky, které by mohly prozradit
umísteni teto keše a také nenapovídejte o okolí místa
uložení.
Dekujeme.
Historie tezby kamene na Zbraslavi
Kámen ve zbraslavském panství se težil nekolik staletí.
Skutecná težba lomového kamene ve vetším množství
se datuje asi od roku 1860, kdy se kámen lámal a
odvážel na regulaci reky Vltavy.
Pozdeji, když se rozrustala jižní cást Prahy v
prumyslovou ctvrt, bylo vytvoreno nekolik lomu , které dodávaly
stavební základový kámen a šterk do Prahy. Kámen byl
nakládán na lode a po splavení do Prahy byl rucne z lode
vyvážen.
V roce 1928 bylo
již mezi obcí Zábehlice a osadou Strnady celkem osm lomu, kde
se težil kámen a vyrábel šterk. Do skály se mvrtaly
rucne díry a ty pak po naplnení trhavinou uvolnovaly balvany ,
které se dál pomoci velkých železných kladiv rozbijely,
trídily a nejmenší kameny se pak roztloukaly na
šterk. Práce byla velmi težká a nebezpecná, konala se
jen rucne.
Nájemci lomu platili z každého vyteženého m3 mestu
Zbraslavi poplatek. Výroba kamene se vždy v breznu zahajovala
tak, jak zacínaly stavebni práce na silnicích a stavbách a koncem
listopadu koncila.
Delnici byli propušteni a na jare znovu do práce prijímáni.
Nemeli proto nárok na dovolenou.
Nájemce prvního lomu od Zbraslavi Hubatka drtil však
šterk již na malém drtici, který byl pohánen parní
lokomobilou. Kámen do drtice i od drtice byl vožen rucne na
haldu a pak pomocí lopat a vidlí nakládán na vozy a
auta.
Nejmenovaná
firma, která zacala težit v roce 1950, již postavila první
drtírnu, kde se drcený kámen trídil strojne a pomocí kapsového
výtahu dopravoval do násypek, odkud se nesypával do dopravních
prostredku. Také díry na odstrel se vrtaly pomocí stlaceného
vzduchu z kompresoru.
V lomu bylo zamestnáno 35 lidí. výroba denne cinila asi 70 tun.
Ostatní lomy vyrábely méne.
Od roku 1939 byly lomy
v dusledku války rušeny a jen lom na Zbraslavi pracoval
stále. Zamestnanci z ostatních lomu byli urceni po dobu války na
stavbu tunelu na Vinohradech a na stavbu prehrady ve
Štechovicích.
V roce 1945 po kvetnové
revoluci byla na všechny lomy dána národní správa a nekterí
zamestnanci se vrátili zpet do lomu. Firma rozširovala
výrobu a zabírala stále vetši cást lomové steny.
V roce 1947 byla
postavena druhá drtírna, ale kámen do dvou drticu byl dopravován
vozíky po kolejích.
V roce 1951 se druhá
drtírna modernizovala, nevyhovujici zarízení bylo nahrazováno
dopravními pásy a byl zaveden jednotný elektrický pohon.
V roce 1953 byl do lomu
dopraven bagr a kámen byl nakládán do dumperu a odvážen k
vetšímu drtici, který byl postaven pred dva starší
drtice. Také težba kamene se zvyšovala a byly hloubeny
první komorové štoly.
Do konce roku 1963
již bylo provedeno 52 komorových odstrelu a výroba rocne ciní
asi 400.000 tun. Bylo
toho dosaženo tim, že od roku 1954 se zapoclo se stavbou tretí
drtírny v prostoru bývalého Hubatkova lomu. Tato drtírna má proti
drtírne z roku 1930 dvacetinásobný výkon.
Lom je rozširován tak, že nyní je položen v délce
asi 1.500 metru a zahrnuje všechny bývalé lomy. K težbe
se používá trí velkých bagru a materiál zpracovávají dve
drtírny. Celá drtírna a ostatní zarízení se stále doplnuje novými
stroji.
V roce 1961 pracovalo v
provozovne pres 84 zamestnancu.
Zdroj:
Zbraslavská
kronika
V soucasné dobe je lom provozován firmou KÁMEN ZBRASLAV, která
vznikla v roce 1994
transformací sterkovny Zbraslav,jako cásti bývalého státního
podniku Stredokámen Praha, se zamerením na težbu a zpracování
kamene a šterkopísku.
Jak to vlastne všechno vznika
Kamenivo
Cesta k získání kameniva pro všechny oblasti stavebnictví
zacíná primárním rozpojováním, kterým se za pomocí trhacích prací
získá rubanina, vhodná pro další úpravu. Primární
rozpojování se v soucasné dobe provádí clonovými odstrely, kterými
se z rostlého skalního masivu získá (oddelí) rozval vhodné
kusovosti. Dále je rubanina nakládána a dopravována na úpravárenské
linky, kde je zpracována na hotové výrobky.
Sterkopisek
Težba šterkopísku se provádí vhodnými težebními
stroji za sucha nebo z vody podle polohy ložiska.
Vytežený šterkopísek je pak dopraven k dalšímu
zpracování ve výrobních linkách na hotové výrobky.