Cesta za touto kesi - prvni ze serie venovane pamatkam Prahy 13 - Vas provede starymi Stodulkami. Tedy pozustatky vesnice, ktera dala jmeno dnesnimu sidlisti Stodulky na jihozapadnim okraji Prahy. Katastralni uzemi Stodulek je pomerne velke. Pomineme-li panelova sidliste a novejsi stavby, patri do nej mimo samotnych Stodulek jeste Luziny, dvur Haje, Velka a Mala Ohrada a cast Stodulek zvana "Nova Kolonie". Stare Luziny byste v blizkosti dnesniho "sidliste Luziny" hledali marne - jejich umisteni, nemate-li k dispozici starou mapu, dnes ukazuje pojmenovani "namesti Na Luzinach". Nazev Nova Kolonie dnes pusobi ponekud komicky, kdyz je vseobecne povazovana za soucast "starych" Stodulek, nicmene v dobe sveho vzniku melo toto pojmenovani sve logicke opodstatneni.
Pri hledani teto kese se budeme venovat pouze tomu, co zbylo z puvodni vsi Stodulky.
Neco malo z historie Stodulek
Ves je pripomana jiz roku 1159 jako majetek radu Johanitu. Ve 13. stoleti patrila stredoveka osada panum z Hradce. Cast zdejsich pozemku daroval Oldrich II. z Hradce proboststvi svatovitske kapituly. V teto casti Stodulek mel roku 1402 probost Jan tvrz a dvur s dvojim popluzim, s luky a lesy a dvema poddanymi ke sve sluzbe. V dobe husitske, r.1429, se staly majetkem prazskeho purkrabstvi. Prestoze v predbelohorske dobe byly Stodulky pomerne velkou vesnici s 20 domy, v roce 1645 v dusledku utrap tricetilete valky zde zilo pouze 9 sedlaku, 1 chalupnik a 2 zahradnici, 3 selska, 5 chalupnickych a 1 zahradnicke staveni se nalezaly v troskach. V polovine 18. stoleti bylo v obci opet 25 hospodarstvi. V roce 1787 si zde zalozili skolu, kterou navstevovaly deti z Motola, Chab a samoty Luziny. V roce 1843 mely Stodulky 74 domy s 592 obyvateli. K hlavnimu mestu byly Stodulky pripojeny v roce 1974.
(zdroj: http://www.praha13.cz)
Tato pohlednice byla odeslana zhruba 20 let predtim, nez se Stodulky staly soucasti Prahy.
V roce 1907 je zde udavano 125 domu a 1132 obyvatel vcetne mistnich casti Luziny, Haj (Waldhof) a Bily Beranek. V roce 1965 pak 634 domy a 3173 obyvatel.
(zdroj: Seznam mist v kralovstvi Ceskem 1907 a Statisticky lexikon obci CSSR 1965.)
Pamatky
Dominantu Starych Stodulek tvori bezesporu kostel sv. Jakuba Starsiho (Vetsiho), ktery se nachazi na severni strane navsi puvodni vesnice na miste, kde staval romansky kostelik z 12. stoleti s rane gotickym presbytarem z 13.stoleti. Dnesni jednolodni kostel byl postaven v letech 1901-3 podle planu M. Krcha v pseudogotickem slohu. Je obdelnikoveho tvaru, se ctvercovym presbytarem, obdelnikovou sakristii a hranolovou vezi po strane pruceli.
Presbytar je sklenut krizovou zebrovou klenbou, lod krizovou klenbou. Zarizeni kostela pochazi z 19. a pocatku 20. stoleti (na hlavnim oltari obraz sv. Jakuba od Konst. Buska, po stranach oltare sochy sv. Cyrila a Metodeje.) Nejstarsi casti je dochovany kamenny goticky svatostanek, pochazejici z puvodniho kostela, dnes umisteny v cele leve casti lodi. Prvni pisemna zminka o farnim kostele ve Stodulkach pochazi z roku 1292, kdy predava Marie z Hardeku patronatni pravo nad nim radu templaru. Po zruseni temlparskeho radu roku 1312 prechazi fara ve Stodulkach se svymi statky i s podacim pravem na rad maltezskych rytiru (johanitu). Neni znamo, kdy a jak johanite o toto pravo prisli, ale podle konfirmacnich knih nalezelo toto pravo roku 1360 Frenclinovi od Veze ze Stareho Mesta Prazskeho, roku 1365 probostu metropolitni kapituly prazske a roku 1401 dokonce krali Vaclavu IV. Stodulecky farni kostel je poprve uvaden v seznamu papezskych desatku (tzv. svatopetrsky haler) v roce 1352. Valka se nevyhybala ani stodulecke farnosti. Roku 1421 obsadili husite Stodulky, kde se i s konmi opevnili v kostele pred utokem posadky Prazskeho hradu. V teto dobe utekl stodulecky farar do Zitavy. Po husitskych valkach se priklonila vetsina obyvatel na stranu utrakvistu (podoboji) a patronatni pravo preslo roku 1429 na prazske purkrabstvi. Po potlaceni stavovskeho povstani r. 1620 prisly Stodulky o sveho kneze a byly zavisle na duchovni sprave purkrabskych statku. Po zrizeni fary v Liboci (1702) k ni byly Stodulky pripojeny az do r. 1787, kdy dostaly v ramci josefinskych úprav vlastniho kneze - lokalistu, placeneho z nabozenske matice, na niz preslo i patronatni pravo. V teto dobe dostal stodulecky kostel i cast zarizeni zruseneho kostela na Bile Hore vcetne pamatneho obrazu, ktery byl r. 1813 na rozkaz konzistore prenesen do znovu otevreneho belohorskeho kostela. Roku 1806 byla na miste stare lokalie postavena nova. Roku 1854 byla stodulecka lokalie povysena na faru. Protoze rozrustajici se farnosti brzy nestacil prostor stareho kostela, jednalo se o d roku 1891 o stavbe noveho. Stavba probihala v letech 1901 az 1903 pod vedenim stavitele Aloise Elhenickeho. Novou stavbu vysvetil 11. rijna 1903 prazsky svetici biskup Fr. Krasl. Protoze zub casu pracuje neuprosne, musel se kostel i fara podrobit dukladne rekonstrukci, ktera byla zahajena v roce 1992. Posledni faze byla oprava interieru, pri niz doznal kostel nejvetsi zmeny. Nutno podotknout, ze zjednoduseni vnitrni vyzdoby (po doporuceni odborniku) kostelu pouze prospelo. Po rekonstrukci kostel v rijnu 1994 znovu vysvetil prazsky arcibiskup Miloslav Vlk.
Patron farnosti sv. Jakub Starsi (Vetsi) byl galilejsky rybar, syn Zebedea a Marie Salome, povolany Jezisem spolu s bratrem Janem od rybarskych siti. Spolu s Petrem a Janem byl jednim z nejblizsich a nejduvernejsich Jezisovych ucedniku. Spolu s Petrem byl svedkem vzkriseni Jairovy dcery, Jezisova promeneni na hore Tabor i jeho uzkosti v zahrade v Getsemanech. Podle Sk 12,2 byl v Jeruzaleme, kde byl hlavou tamni krestanske obce, jako prvni z apostolu popraven kolem roku 44 na rozkaz Heroda I. Agrippy. Podle legendy byly jeho ostatky preneseny do Spanelska, kde byly udajne roku 820 objeveny v dnesnim znamem poutnim miste Santiago de Compostella. Svaty Jakub je znazornovan s knihou, svitkem nebo mecem jako svymi atributy. Od 14. stol. je povazovan za patrona poutniku (atribut poutnicka nebo take Jakubova musle, kterou ma ve znaku i tato mestska cast).
(zdroj: http://www.centrumbutovice.cz)
Na teto pohlednici z prelomu 19. a 20. stoleti muzete videt puvodni podobu kostela.
A takto vypada kostel dnes - fotografovano ze stejneho mista jako na pohlednici.
Krome kostela ve Stodulkach najdeme radu dalsich opecovavanych i zapomenutych pamatek, okolo kterych se projdete pri hledani indicii pro vypocet souradnic kese. Jsou jimi predevsim puvodni zemedelske usedlosti. Zajimaji-li Vas podrobnosti o historii jednotlivych gruntu, clanky o nich vychazeji postupne ve zpravodaji mestske casti Praha 13, viz http://stop.p13.cz.
K samotne kesi:
Kes se nachazi v centru starych Stodulek. Pro vypocet souradnic se budete muset projit starymi Stodulkami, s vychozimi souradnicemi v uvodu uvedenymi pobliz cisla popisneho 1 (neni podminkou, klidne muzete zacit uplne jinde). Jedna dulezita rada k ceste pri hledani indicii:
Jakmile přidete mezi panelaky, otočte se, jdete špatně.
Prochazejte starymi Stodulkami a hledejte:
1) Pamatnik obetem svetove valky
Na desce na tomto pamatniku vyhledejte cislo (rok narozeni) podle teto
fotografie, toto cislo je indicii A.:
2) Tato opomijena, ale dosud stojici kaplicka je vestavena do zdi usedlosti
c.p. ...
Cislo popisne je indicii B.
3) Budete-li se divat na tento relief, na sloupku po Vasi prave ruce bude tabulka s letopoctem.
Tento letopocet je indicii C.
4) Snad narazite i na takto vyvedene cislo popisne. Na stejnem dome najdete stejne vyvedeny letopocet, ktery je indicii D. Jelikož nám letopočet zarůstá do popínavých rostlin, nabízím alternativní variantu: Od brány jděte po cestě k nejbližší lampě a od jejího čísla odečtěte 507608. Obrázek usedlosti č. 7 v ulici U Kašny lze též v dostatečném rozlišení vygooglit.
5) Tento krizek stoji na kamennem soklu, ktery se sklada z ... schodu. Pocet schodu je indicii E.
6) Na stitu domu v popredi byly dva letopocty. Prvni z nich byl indicii
F, druhy byl indici G.
Jelikož dům byl zbořen, hledejte v sousedství faru. Číslo popisné je novou indicií F a číslo orientační je novou indicií G.
Souradnice umisteni kese spocitejte podle vzroce:
50°02.(C-A-105)(B/E)(G-F+7) 14°18.(A-D-85)(B-7)(3*E+3)
17.6.2012: Přesouváme finálku na přívětivější místo. Zároveň se mění vzorec pro výpočet, indicie zůstávají stejné. Finále bývá nárazově zamudlené, ale pouze krátkodobě. Stačí chvilku počkat.
18.5.2013: Změna vzorce kvůli demolici indicií F a G.
10.9.2013: Změna velikosti na mikro.
10.11.2013: Přesun finálky po opětovném vymudlení na nové místo. Změna vzorce pro výpočet finálních souřadnic. Keš obsahuje pouze logbook. Korekce souřadnic oproti předchozí verzi: N +0°00.010 E -0°00.026
říjen 2017:Přesun o pár metrů, mna velikosi na "small". Korekce finálky oproti pedchozí verzi: N +0°00.006 E -0°00.010´
´
´
Celá cesta je průjezdná i pro vozíčkáře. Nejsem si zcela jist, zda to platí i pro vyzvednutí finálky. Doporučuji proto doprovod, pak nebudete mít obtíže. Nápověda, obsahující doporučené trasy, je skryta ve fotohintu 1. Zeleně je průjezdná trasa, zeleně přerušovaně prudší svah, červenou čárou příliš úzký chodník nebo obrubník přes cestu a červeným křížkem schody.
Upřesněná nápověda pro vozíčkáře, kteří se chtějí vyhnout riziku opakovaných cest nahoru a dolů - přece jen Stodůlky nejsou na rovině - je ve fotohintu 2. Těm doporučuji začít místem B nebo D.
S parkováním, byť za značkou "zákaz vjezdu, dopravní obsluze vjezd povolen", nebývá problém.