Osobnosti HK (Male namesti) Multi-cache
Osobnosti HK (Male namesti)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Krátká multicache venovaná osobnostem spjatým s Hradcem Králové, které jsou nám pripomínány na pametních deskách. Tato první keš z chystané série vás provede po Malém námestí.
N 50°12,645
E 15°50,215
Procházka zacíná na Kavcím plácku, v tesné blízkosti Malého námestí. Z úvodních souradnic uvidíte hned 2 pametní desky najednou. Na dome, kde je umístena první z nich, venovaná Adolfu Cernému, zjistete úplne nahore jméno objektu, jedná se o:
Dum Jan Ámose Komenského -> A=1
Žižkuv dum -> A=5
Husuv dum -> A=6
Druhá deska vám predstaví Vaclava Františka Cerveného, dozvíme se, že byl:
Cestný obcan -> B=5
Hrdý vlastenec -> B=4
Hudební inovátor -> B=3
N 50°12,615
E 15°50,224
Po presunu na Malé námestí zavítáme k rodnému domu známého herce Josefa Beka, kde vás zajímá prostrední modré císlo nad vchodem (nad cervenou trojkou):
17 -> C=3
19 -> C=1
21 -> C=4
N 50°12,618
E 15°50,199
Blízko Bekova domu je další rodný dum, Josefa Štolby. Co je zde dnes:
restaurace -> D=0
pocítace -> D=4
prodejna prádla -> D=1
Pamětní deska byla z nějakého důvodu sundána, obchod už také neexistuje. D=1
N 50°12,605
E 15°50,149
Na námestí žil dlouhá léta i Václav Kliment Klicpera, jaký prívlastek mu udelili zhotovitelé pametní desky:
otec mládeže -> E=1
otec ceské Thálie -> E=0
otec dramatu ceského -> E=9
N 50°12,597
E 15°50,130
Poslední zastávka vás privádí k domu, kde nekolik let bydlel Alois Jirásek. Kdy to bylo:
1867-1871 -> F=0
1869-1873 -> F=2
1871-1875 -> F=4
Zjištené údaje vložte do tohoto vzorce:
N 50°12,BFA
E 15°50,ECD
Nyní už nezbývá nic, jen si dojít pro blízkou finálku, ta sice není na Malém, ani Velkém náměstí, ale daleko to není, nebojte ;).
Zájemcum, kterí by chteli vedet o navštívených osobnostech více, poslouží snad jejich následující predstavení.
Adolf Cerný (1864-1952)
Adolf Cerný projevoval zájem o slovanské národy už jako student hradeckého pedagogia, jako ucitel hradecké cvicné školy Lutherova ústavu (1884-1894) i pražského ucitelského ústavu (1895-1900). V letech 1898-1916 pusobil jako šéfredaktor „Slovanského prehledu“, v letech 1898-1904 jako správce Národopisného muzea a po 28. 10. 1918 se stal vysokým úredníkem našeho ministerstva zahranicí. V roce 1919 byl dokonce jedním z úcastníku mírové konference ve Versailles. Byl též univerzitním profesorem polštiny, lužické srbštiny a srbochorvatštiny. Od roku 1923 se stal rádným clenem Ceskoslovenské akademie ved a umení, v letech 1922-23 pusobil jako legacní rada našeho velvyslanectví ve Varšave a v roce 1924 též v Ríme. Adolf Cerný byl stálým stoupencem T. G. Masaryka. Prispíval do „Pedagogických rozhledu“, byl autorem národopisných studií a reportáží zejména z Lužického Srbska. Podle ceskobratrského kneze, který kázal koncem 16. století v Polsku, zvolil pro sebe poetický pseudonym Jan Rokyta.
Václav František Cervený (1819-1896)
V. F. Cervený byl jeden z nejvýznamnejších ceských výrobcu hudebních nástroju. V dome c.p. 120 na Kavcím plácku si v roce 1842 pronajal ctyri místnosti, kde zacal vyrábet hudební nástroje. Jediná tovární výroba, která již od samého pocátku prosperovala a v krátkosti si získala svetovou povest, probíhala v továrne V. F. Cerveného vyrábející dechové hudební nástroje. Nejen že nástroje vyrábel, ale i opravoval, zdokonaloval a také vynalézal a vymýšlel nástroje nové (napr. carnan – zdokonalený lovecký roh, zvukovodka, zvukoroh aj.). S novými instrumenty musel vymýšlet i jména. Proto vydal v roce 1847 u královéhradeckého tiskare F. H. Pospíšila i patricnou názvoslovnou rukojet. Za zvukoroh, komorní barytonový nástroj, získal vysokou americkou cenu. Hudební plechové nástroje vyrábí továrna V. F. Cervený dodnes.
Josef Bek (1918-1995)
I presto, že jako díte vyslovoval „f“ místo „r“, dokázal tuto vadu prekonat a vyrostl z nej herec, který celý život hrál optimisticky naladené, bodré a príjemné ceské muže z lidu, rozverné chlapíky do každé životní nepohody. Za svuj dlouhý herecký život hrál témer v sedmdesáti ceských filmech, ve dvou stovkách televizních poradu jakož i v mnoha desítkách divadelních her. Mezi nezapomenutelné role patrí napríklad jeho vysloužilý voják Martin Kabát z filmu Hrátky s certem, nebo pozoruhodný výkon ve filmu Florenc 13.30 ci role kdy vystupoval coby amatérský dirigent Honza ve filmu Hudba z Marsu. Spolu s puvabnou kolegyní paní Irenou Kacírkovou natocil pod režijním vedením Ladislava Rychmana patrne vubec první filmovou písnicku, (což byla obdoba dnešních videoklipu) na svete s názvem Dáme si do bytu. Josef Bek je pohrben na hrbitove v Hradci Králové - Pouchove.
Josef Štolba (1846-1930)
Josef Štolba zacal se studiem na gymnáziu v rodném Hradci Králové, dokoncil jej v Praze na akademickém gymnáziu. V Praze také vystudoval práva. V roce 1870 prijal místo vychovatele u šlechtické rodiny Kounicu. S hrabetem Desfours-Walderode podnikl roku 1875 rocní cestu do Ameriky a pozdeji s jinými osobnostmi procestoval celou Evropu a dostal se i do Západní Indie (dnešní Pakistán) a za polární kruh. Poté, co se vrátil domu, získal roku 1874 doktorát práv, vykonával pet let soudní a advokátní praxi. Byl koncipientem v notárské kancelári a casem i notárem v Nechanicích, Pardubicích a v Královských Vinohradech. V Pardubicích se angažoval roku 1880 ve Spolku pro zrízení divadelního domu. Hlavním oborem jeho spisovatelské cinnosti byly fejetony a dramatická tvorba. Ve svých cestopisech umel barvite vylícit své zážitky ze zahranicních cest. Podílel se na založení casopisu Palecek. Dramatická tvorba se týkala hlavne veseloher, ale zkusil i jiné žánry. Rada jeho her se hraje dodnes. Debutoval s nimi v Prozatímním divadle a pozdeji se prosadil i v Národním divadle.
Václav Kliment Klicpera (1792-1859)
Od roku 1808 studoval na gymnáziu v Praze, roku 1813 zacal studovat filosofii, zde se stal clenem sdružení pražských vlastencu, tento spolek mel za cíl pozvednout ceskou literaturu a hrát ceské hry v Praze. Ve Stavovském divadle hráli odpolední hry. Roku 1819 se stal humanitním profesorem v Hradci Králové, téhož roku se oženil s Annou Švamberkovou († 1837), kterou poznal v místním ochotnickém divadle, kde krátce na to zacal delat reditele. Za zásluhy o mesto byl jmenován cestným obcanem Hradce Králové. Roku 1838 se podruhé oženil s A. Trnkovou. Roku 1846 odešel do Prahy na akademické gymnázium. Roku 1848 byl jmenován clenem národního výboru a zvolen tribunem akademické legie, krátce poté se stal clenem Ceské královské spolecnosti nauk. Roku 1850 se stal školním radou a roku 1852 se stal reditelem akademického gymnázia, které pred tím bylo prohlášeno za ceské. Brzy byl nucen na tuto funkci rezignovat, protože gymnázium bylo opet prohlášeno nemeckým. Byl prvním skutecným dramatikem národního obrození, autorem nekolika desítek her. Tato dramata jsou v nejruznejších stylech od historických dramat vysokého stylu, rytírských her pres frašky a komedie až k hrám situovaným do soucasnosti. Napsal celkem 57 divadelních her (Sobeslav, Divotvorný klobouk, Hadrián z Rímsu, Rohovín Ctverrohý a jiné). Hojne využíval tzv. metodu kuklení - tzn. nekdo se vydává za neco, co není, nebo za nekoho, kým není. Jeho dílo melo na ceskou tvorbu pomerne velký vliv, který je patrný napr. v Tylových dílech.
Alois Jirásek (1851-1930)
Alois Jirásek se narodil roku 1851 v Hronove u Náchoda. Pocházel ze selského rodu, jeho otec byl puvodne tkalcem a pak pekarem. Detství strávil ve Velké Vsi u Broumova. Studoval na nemeckém gymnáziu v Broumove, potom na ceském gymnáziu v Hradci Králové. Po maturite studoval na filozofické fakulte Univerzity Karlovy v Praze. Alois Jirásek pracoval jako ucitel dejepisu na gymnáziu, potom na reálce v Litomyšli a poté v Praze. Sprátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi ceského národa – napríklad s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem, Z. Nejedlým. Pracoval jako redaktor casopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti ceského a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest ceských spisovatelu. V roce 1879 se Jirásek oženil. Narodilo se mu postupne šest dcer a jeden syn. Alois Jirásek byl vynikajícím spisovatelem, ale i dramatikem. Jeho dílo je neobycejne rozsáhlé. Jedná se hlavne o prózu s historickou tematikou, odrážející významné epochy dejin naší zeme. Hlavním hrdinou je vždy clovek, který reprezentuje svou dobu. Ze zacátku byly jeho práce vydávány v casopisech Osveta, Kvety, Lumír, Zlatá Praha a Zvon. Mnoho jeho del bylo zpracováno filmove. Ve svých velkolepých dílech ztvárnil svou predstavu národních dejin a poukázal na to, že tvurcem všeho historického dení je lid. Z období husitství jsou nejznámejší jeho romány Mezi proudy, Syn ohnivcuv, Proti všem, Bratrstvo. Z doby pobelohorské si zaslouží jmenovat alespon Skaláci, Psohlavci, Skály a Temno. Období národního obrození se venují napríklad romány Na dvore vévodském, Filosofská historie, F. L. Vek. Psal rovnež literaturu pro mládež - napr. Z Cech až na konec sveta, Staré povesti ceské. Z jeho dramatické tvorby je pak nejznámejší Jan Hus, Jan Žižka a Jan Rohác. V roce 1920 byl zvolen do Senátu za Ceskoslovenskou národne demokratickou stranu. Alois Jirásek zemrel v breznu 1930 v Praze, pohrben byl pak v Hronove. V Hradci Králové jsou po nem pojmenovány zrejme nejhezcí mestské sady.
Additional Hints
(Decrypt)
zevm an bxar i ebuh