Nekdejsi hlavni mesto rakouskeho Slezska ma mimoradne pohnutou architektonickou minulost, kterou podstatne zastrelo temer uplne zniceni historickeho jadra za boju na konci druhe svetove valky.
Dominantou horniho namesti je zdena tripatrova budova mestske veze zvane
Hlaska; jez stoji volne uprostred namesti. Kdyz se v okoli Opavy rekne Hlaska, vsichni vedi, o co se jedna. Je to totez, jako kdyz se v Praze vzpomenou Hradcany. Je to proste budova, ktera je uzce spjata s historii mesta. Dnes vsak jiz malokoho napadne, ze vlastni vez je vlastne zakomponovana do okolniho objektu dnesniho Magistratu a ze vez je starsi, nez ostatni casti stavby. Jeste par slov o tom, jak vznikl nazev Hlaska. Samotna vez byla urcena k tomu, aby se z ni oznamovaly vyznacne udalosti, fanfary vyhlasovaly trhy, hlasily se odtud pozary ci zivelne pohromy. Hlaska jako takova byla postavena v roce 1618 a dnes ostatni jeji casti byly k vlastni vezi tzv. pribudovany pri posledni prestavbe v roce 1905. Jedna se o dominantu horniho namesti mesta Opavy, kde v soucasne dobe sidli Magistrat mesta Opavy.
V ose zapadniho kridla je ctyrboka vez , ktera prechazi v tripatrovy oktogon s ochozem. Vez je zakoncena tripatrovou bani s otevrenou lucernou a tremi zvony / hodinovymi cimbaly z let 1615 a 1877 /. Byvala nejstarsim obchodnim centrem mesta. Pod ni byla rada tzv. obchodnich komor, jez slouzily k uskladneni provazeneho zbozi a jeho prodeji / byl to vlastne hlavni obchodni sklad mesta /. Jejich existence je dolozena jiz k r. 1327. Komory patrily nejbohatsim obchodnikum sukny a v pol. 16. stol. Byly nahrazeny obchodnimi domy, pripominajicimi trznici. Pod vezi byla i mestska vaha, od roku 1582 pekarske lavky / prestehovaly se z blizke Pekarske ul. / , v prvnim patre zasedal soud a mestska rada. Puvodni drevena vez , z niz byly hlaseny pozary, zahajovany trhy i slavnostni shromazdeni, byla nekdy ve3.ctvrtine 16.stoleti smetena vichrici. Novou vez postavil opavsky stavitel Krystof Prochhuber v letech 1614-18. Od roku 1763 do r. 1805 se v jejim prvnim patre hravalo divadlo. Po r. 1803 do r.1888 bylo u Hlasky stanoviste mestske straze a po prestavbe v letech 1902-1903 podle projektu architekta Rudolfa Srntze tu bylo premisteno mestske muzeum a archiv. Za Hlaskou stavaly puvodne domy deseti nejbohatsich mestanu.Starobylost tohoto vychodniho bloku kolem veze byla setrena neuvazenou prestavbou v r. 1930, kdy tehdy modernim stavbam obchodnich domu ustoupily stare domy privilegovanych kupcu.
Posledni rekonstrukce hlasky probehla v obdobi 1. brezna 2006 do 31. rijna 2006 kdy byla opravena cela fasada budovy, vymenily se okna a byla provedena celkova rekonstrukce strechy. Pri rekonstrukci strechy byl do jeji makovice ulozen tubus s mestskymi materialy o dnesni dobe. Krome materialu soudobych mesto jeste okopirovalo vsechny materialy, ktere byly nalezeny pri sundavani makovice a to vcetne fotografii.
Opavska Hlaska byla vyhlasena kulturni pamatkou v roce 1963.
Znak mesta Opavy
.
Znak mesta Opavy je polceny stit. V pravem cervenem poli pul stribrne orlice se zlatou zbroji (zobakem, jazykem a paratem). Leve stribrne pole polceno a v jeho prave polovici tri cervene dolu obracene krokve.
Historie znaku
Nejstarsi podoba znaku mesta Opavy je dolozena na peceti z roku 1289 - goticky stit s kulem a na nem tri krokve nad sebou. Barvy sice nejsou znamy, ale s velkou pravdepodobnosti byly stribrna a cervena, odvozene od znaku opavskych knizat. Doklada to i listina Rudolfa II. z 24. listopadu 1579, kterou cisar na zadost predstavitelu mesta opavsky znak polepsil a stanovil, aby jim byl "stit od svrchu primo doluov vprostred rozdeleny, prava polovice cervene neb rubinove, leva strana bile neb stribrne barvy a v leve polovici tehoz stitu tri krokvice cervene neb rubinove barvy rozdilne jedna po druhe spicemi doluov obracene a ostatni dil leve strany tehoz stitu od vrchu az k spodku bile neb stribrne barvy." Casem vsak spravna podoba upadla v zapomenuti, stribrnou polovicni orlici vystridala cerna orlice slezska, krokve nahradily vlnovky. Navrat k ustanoveni Rudolfova privilegia znamenal az vynos c.k. ministerstva vnitra z 16. listopadu 1895.
O kesi:
Mym zamerem bylo umisteni kese na vezi Hlasky, coz by byl ten spravny for. Pravidla geocachingu pozaduji, aby byla kes pristupna po vetsinu dni v roce, coz v tomto pripade neni bohuzel splneno. Z tohoto duvodu jsem se omezil na microcache, kterou jsem umistil v blizkosti hlasky a je pouze na kazdem z vas, zda-li se na vez vydate. Rozhodne vyhled z Hlasky stoji za namahu, protoze uvidite jak na centrum mesta tak i cele okoli. Vez je pristupna o vikendech temer cely rok.
V kesi neni tuzka!
Pozor je zde premudleno!!! Pri vyzvedavani a zpetnem ukladani kese budte obezretni. Davejte kes na puvodni misto tak, aby nebyla videt! Durazne doporucuji odlov rano nebo vecer, tedy v dobe kdy je zde mensi pohyb lidi. A pozor...! Velky bratr se diva! Nelze s tim nic delat, ale je dobre to vedet. Lovu zdar!
Pridavam bodik do obtiznosti za toto misto.
Stranky mestskeho infocentra, ktere organizuje vystupy na hlasku.