O druhou univerzitu v českých zemích, jejíž součástí měla být i právnická fakulta, usilovaly české politické kruhy a širší česká veřejnost již od 60. let 19. století. Po vzniku samostatného státu už ustavení nové univerzity nestálo v cestě nic podstatného. Hybnou silou následného dění se stali profesoři brněnské techniky a členové revolučního Národního shromáždění za národní demokracii Karel Engliš a František Weyr. Už začátkem listopadu 1918 společně vypracovali stručný návrh zákona „na zřízení univerzity s českou řečí vyučovací v Brně“, který pak Národní shromáždění v lednu 1919 s dílčími změnami schválilo. Byla tak zřízena Masarykova univerzita s právnickou, lékařskou, filozofickou a přírodovědeckou fakultou.Výuka se po imatrikulaci studentů a slavnostním zahájení přednášek rozběhla v zimním semestru akademického roku 1919/1920.
Ve dvacátých letech sídlila právnická fakulta v budově bývalého alumnátu - dnešního rektorátu VUT, ke kterému se dostaneme v rámci stage 2. Jeho prostory však brzy přestaly vyhovovat, což zvýraznilo potřebu vlastní budovy, s jejíž výstavbou počítal už zákon o zřízení univerzity. Po delším hledání vhodné lokality padlo rozhodnutí, že na ulici Veveří nedaleko Kraví hory vyroste celá Akademická čtvrt. Stavět se však nakonec začala jen budova právnické fakulty a ani ta nebyla ve stanoveném termínu hotova. Fakulta se do ní začala stěhovat o Vánocích 1931, avšak dokončovací stavební práce probíhaly až do roku 1934.
Bývalý alumnát (církevní školský ústav pro chudší děti), sídlo PrF mezi léty 1919 - 1932
Model plánované čtvrti s akademickým náměstím
Na právnické fakultě působili v meziválečném období mimo jiné osobnosti jako byli Bohumil Baxa, Jaroslav Kallab, Karel Engliš či František Weyr, přičemž poslední jmenovaný se stal také prvním děkanem fakulty.
V listopadu 1939 byla právnická fakulta, stejně jako ostatní české vysoké školy uzavřeny. Budovu právnické fakulty si brzy přivlastnilo Gestapo, které ji nechalo zrekonstruovat, aby ji přizpůsobilo svým specifickým potřebám. Stávající prostory se zejména rozšířily přístavbou místností ve čtvrtém nadzemním podlaží. Z jedné z menších poslucháren se stalo sídlo stanného soudu, v podzemí byly vězeňské kobky. V odděleném zadním prostoru dnešní menzy si noví majitelé zřídili bar, který v roce 1943 sochou, reliéfy a karikaturami s obličeji samotných gestapáků vyzdobili čeští umělci věznění v Brně.
Budova na ulici Veveří v období, kdy v ní sídlilo Gestapo
Nástěnné malby v baru Gestapa
Po osvobození v roce 1945 se ke studiu vrátili předváleční posluchači a přišla spousta těch, kteří chtěli dohnat ztracená válečná léta. Postupně se vraceli též někteří profesoři, soukromí docenti a další zaměstnanci. Po mocenském zvratu v únoru 1948 dolehly na učitele i studenty fakulty zásadní změny. Nově zřízený Akční výbor organizoval čistky mezi učiteli, posluchači i zaměstnanci, prakticky rozhodoval o doplnění učitelského sboru, prosazoval změny ve složení profesorského sboru a zasahoval také do organizace a obsahu výuky. V roce 1950 byla brněnská právnická fakulta zrušena a budova byla předána do užívání Vojenské akademii Antonína Zápotockého (VAAZ).
Počátkem roku 1968 se vedení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), jak se v té době brněnská univerzita jmenovala, rozhodlo využít politicky příznivou dobu a usilovat o znovuobnovení právnické fakulty. Ke znovuobnovení právnické fakulty v Brně došlo v roce 1969. Fakulta byla umístěna do budovy bývalé Cyrilometodějské záložny na Náměstí 25. února (dnešní Zelný trh), kde po nezbytných úpravách našla pro další dvě desetiletí nové sídlo. První léta po obnovení nebyla pro právnickou fakultu jednoduchá. Musela se vypořádávat nejen s materiálními problémy, ale též s nedostatečným obsazením pedagogického sboru a s počátky normalizace, která komplikovala i personální situaci. Především znemožnila dlouhodobější personální kontinuitu s bývalou fakultou, neboť jen malé části dřívějších učitelů se podařilo znovu vkročit do právnických poslucháren.
Bývalá budova fakulty na Zelném trhu
Po roce 1989 byla na fakultě zavedeny principy akademické samosprávy. Nově tak představovala samosprávnou instituci konstituovanou pro pedagogickou a vědeckou činnost v oboru právo, jejímž úkolem je samostatně a svobodně rozvíjet vzdělávací, vědeckou, hospodářskou a další činnost a vytvářet pro tuto činnost podmínky. Revoluční změny umožnily návrat fakulty do jejích původních prostor, i když s jistým zpožděním a na etapy. Poslední prostory Vojenská akademie vyklidila k začátku akademického roku 1993/1994. V roce 1996 byla v budově na Veveří otevřena zrekonstruovaná knihovna.
Od roku 2011 se brněnská právnická fakulta umísťuje pravidelně na prvních místech v anketách Hospodářských novin a Lidových novin o nejlepší právnickou fakultu v České republice.
Vlajkovou lodí fakulty je magisterský studijní program Právo a právní věda, lze zde studovat i několik bakalářských studijních programů, jakož i studium doktorské.
Více k historii brněnské právnické fakulty se je možné dozvědět ve dvoudílné monografii: VOJÁČEK, L., TAUCHEN, J., SCHELLE, K., Dějiny Právnické fakulty Masarykovy univerzity 1919-2019. Brno: Masarykova univerzita, 2019.
A nyní k samotné keši.
Následuje kvíz o Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Spolu s indiciemi ze Stage 1 a Stage 2 vám jeho výsledky poslouží k výpočtu souřadnic finálky.
KVÍZ
A) Kterou fakultu Masarykova univerzita nikdy nemela?
a) teologickou (A=1)
b) filozofickou (A=3)
c) sportovních studií (A=5)
d) pedagogickou (A=9)
B) Kdo byl prvním dekanem Právnické fakulty MU?
a) Karel Engliš (B=2)
b) Bohumil Baxa (B=8)
c) Nadežda Rozehnalová (B=3)
d) František Weyr (B=1)
C) Kde približne mela stát plánovaná akademická ctvrt Masarykovy univerzity?
a) Na Kraví hore a východne od ní (C=3)
b) V okolí dnešního rektorátu Masarykovy univerzity (C=5)
c) Na míste dnešního univerzitního kampusu v Bohunicích (C=6)
d) V Králove poli (C=7)
D) Jaká organizace sídlila v dnešní budove PrF (Veverí 70) za druhé svetové války?
a) Vojenská akademie (D=7)
b) Moravské zemské velitelství gestapa (D=6)
c) Centrum moravské cásti národního odboje („Pravoverní“) (D=2)
d) Bylo zde skladište munice (D=5)
E) Jak se jmenovala univerzita, jejíž soucástí se roku 1969 až do roku 1990 Právnická fakulta stala?
a) Masarykova univerzita (E=1)
b) Univerzita Klementa Gottwalda (E=4)
c) Univerzita Jana Evangelisty Purkyne (E=0)
d) Univerzita Františka Ladislava Celakovského (E=9)
Stage 1:
Po vyrešení kvízu se vydejte na výchozí souradnice. Nacházíte se v blízkosti bývalé budovy Právnické fakulty na Zelném trhu, kde PrF sídlila v letech 1969 – 1990. Zde budete zjištovat následující indicie.
F) Pod každým oknem bývalé budovy na Zelném trhu uvidíte umne vyvedené mríže. Uprostred mríže pod každým oknem je znak se dvema písmeny, a sice:
a) PF (F=0)
b) CM (F=3)
c) ZT (F=4)
d) OM (F=6)
G) Ve spodní cásti dverí budovy je podobný znak jako na mrížích v predchozí otázce, jen obsahuje jedno písmeno navíc. Je to:
a) B (G=1)
b) S (G=2)
c) Z (G=3)
d) A (G=0)
Stage 2:
Premístete se na
N 49° 12.093 E 016° 36.190.
Nacházíme se blízko budovy, kde Právnická fakulta sídlila v letech 1919 – 1932, nyní zde sídlí rektorát VUT. Zde zjistete následující indicie:
Naproti vchodu do budovy uvidíte v kroví bustu „slavného elektrotechnika“. Spocítejte souhlásky „s“ v jeho jméne a príjmení (nepocítáme titul) a máme indicii H.
Vpravo vedle dverí do budovy je tabulka s nápisem. Spocítejte souhlásky „N“ v celém nápisu a dostanete indicii I.
Nad vstupními dvermi do budovy najdete znak, v jehož prostredku je biskupská mitra. Kolem ní uvidíte (jsme porád na jednom znaku) urcitý pocet andelu. Jejich pocet dá indicii J.
Finálka:
Nyní už se mužete vydat k finálce, která se nachází v blízkosti soucasné Právnické fakulty. Vzorec k výpoctu finálové cache je:
N 49° 12. (F + H) (C + A - B) (D + E)
E 016° 35. (G + I - A) (C + D - J + H) (D - H + J)
Vzhledem k vysokému výskytu mudlu doporucujeme odlov finálky v noci.
Prejeme úspešný lov :-)
Dekujeme fotrikovi za betatesting.
POZOR, od 28. 6. 2021 zmena finálových souradnic a tedy i výpoctu. Indicie jsou stále stejné, je ale potreba prepocítat finálové souradnice.