Kostel Velká Bystrice

Tato cache patrí do série kostelu Farnosti Velká Bystrice a Hlubocky, proto si nezapomente opsat písmeno k „bunus“ keši. Je napsáno na tvrdé zadní strane logbooku.

Historie kostela:

Farní kostel Stetí sv.Jana Krtitele ve Velké Bystrici.

Velkobystrický farní kostel byl postaven uprostred mesta na malé vyvýšenine vypínající se nad ríckou Vrtuvkou. Kolem vetší cásti areálu kostela se doposud nachází ohradní zed z lomového kamene pokrytá bridlicí, která ohranicovala bývalý hrbitov. Jedná se o jednolodní v jádru gotický kostel, postupne prestavovaný v 16. až 18. století do dnešní barokní podoby.
První zmínky o existenci kostela pocházejí z roku 1283, kdy je uváden rovnež i jeho první rektor Jindrich Hluza. Z gotické doby se zachovalo polygonálne uzavrené knežište s krížovou klenbou a svorníky, k nemu priléhá sakristie, rovnež v gotickém slohu s žebrovou klenbou. Na venkovní strane jsou doposud patrné zbytky velkých gotických oken s kružbou, jenž byly zazdeny v dobe barokní prestavby a nahrazeny dvema menšími, oválnými okny.
Kostelní lod byla postupne budována od 16. do 18. století. V letech 1676-1680 byla k lodi pristavena trípodlažní hranolová vež se šnekovým schodištem a malá vežicka nad knežištem. Vež v této dobe byla podle dochovaných zpráv bez báne a hodin, tzv. hanáckého typu a kopulou byla opatrena až v letech 1768-1769, kdy soucasne s ní došlo k porízení hodin s tremi ciferníky. Ve velké veži se dnes nachází celkem 6 zvonu, z nichž nejstarší pochází z roku 1499 a nejvetší z roku 1699, jeden malý zvon z 19. století je povešen na malé vežicce.
Pod kostelem se nachází krypta, v níž jsou pochováni nekdejší majitelé zdejšího panství. Na ne zvlášte odkazuje torzo pozde gotického náhrobku majitelky zdejšího panství Elišky z Hradcan a renesancní náhrobek Karla Herborta z Fulštejna pocházející z roku 1558.
V 18. stol. prošel chrám dalšími významnými zmenami. Byl vybudován barokní hlavní oltár z umelého mramoru a dreveným svatostánkem. Sochy za oltárem znázornují Boha Stvoritele a Ducha svatého uprostred andelu. Níže po bocích jsou umísteny sochy patronu kostela sv. Jana Krtitele a sv. Bartolomeje. Uprostred ve výklenku se nachází socha Božského Srdce Páne z prelomu 19. a 20. stol. Mezi nejvzácnejší památky patrí malý oltární obraz znázornující Stetí sv. Jana Krtitele, který v roce 1753 namaloval významný olomoucký malír Jan Kryštof Handke. Z roku 1792 pocházejí varhany, jejichž vnitrní stroj byl pro nevyhovující stav nahrazen novým v roce 1908 a v roce 1937 rozšíren firmou Jan Tucek z Kutné Hory, soucasne došlo k úpravám a rozšírení jejich puvodní barokní skríne. Varhany mají dva manuály a18 rejstríku. Pred kostelem se nachází socha sv. Bartolomeje od sochare Michaela Scherhaufa z roku 1744 a litinový kríž jetelovitého tvaru s telem Krista na kamenném podstavci a s reliéfem Panny Marie Bolestné pocházející z roku 1847. Patrne nejstarší památkou nalézající se v prostorách kostela je masivní mramorová románská krtitelnice s pískovcovým podstavcem, nad níž je zavešeno barokní filigránské sousoší, znázornující krest Pána Ježíše v rece Jordán.
Dalšími promenami prošel kostel v polovine19. stol, kdy byla v roce 1857 pristavena k jižní strane presbytáre orator, tzv. Práslavská kaple s novým kurem k nemuž vede z malé predsíne kryté schodište. Puvodní drevenou kazatelnu nahradila pseudobarokní z umelého mramoru a byly porízeny nové bocní oltáre pro než byly namalovány malírem Janem Hawelkou v roce 1856 dva nové obrazy, znázornující sv. Annu s Pannou Marií a sv. Barboru. Na oltárích byly umísteny sochy sv. Cyrila, sv. Metodeje a na protejší strane sv. Petra a sv. Pavla. Soucasne byl definitivne zrušen starý hrbitov nacházející v okolí kostela, který byl od roku 1805 postupne nahrazován hrbitovem novým, jak jej známe dnes. Z prelomu 19. a 20. století pocházejí sochy sv. Josefa s Ježíškem a sv. Anny s Pannou Marií, zhotovené v socharské dílne Ferdinand Stuflesser-St.Ulrich v Tyrolsku.
K dalším zmenám docházelo po celou dobu minulého století. Z roku 1905 pochází krížová cesta. V roce 1908 byly porízeny nové hodiny, které byly v 80. letech nahrazeny elektrickým strojem. V predsíni kostela je umístena socha Piety z bývalého oltáre Božího hrobu v Práslavské kapli od sochare Antonína Berky ze Zábrehu, porízená v roce 1947. V roce 1975 byly odlity dva nové zvony - Václav a Ludmila o váze 600 kg a 300 kg, vybavené již elektrickým pohonem. Téhož roku byl ke kostelu umísten barokní kríž z bývalého cukrovaru, který byl v roce 1999 nákladem obce nove restaurován a znovu premísten na dustojnejší a viditelnejší místo.
K posledním velkým opravám kostela došlo v roce 1971, kdy byl celý chrámový prostor upraven v rámci nových liturgických predpisu, postavena nová sakristie a zvetšen hlavní kur. Starý misijní kríž ve výklenku pod schodištem na tzv. Práslavský kur byl nahrazen umelou jeskyní a v ní umístena socha Panny Marie Lurdské. Rovnež tak ve druhé polovine 80. a na pocátku 90. let je pokracováno v opravách. Kostel byl nove omítnut a natren, vnitrek barevne vymalován, strecha a veže pokryty medeným plechem, v knežišti položena mramorová podlaha, postaven mramorový ambon a upraven svatostánek.

Informace z Farnostvbystrice.wz.cz