Malsice

Tato cache Vas zve na kratkou prochazku mestysem Malsice. Nejdrive trocha historie.

Prvni historicke zminky

Mestys Malsice se nachazi v Jihoceskem kraji v okrese Tabor. Lezi na silnici cislo I/137 (Tabor - Bechyne), 8 km od Tabora a 15 km od Bechyne. Prvni zminka o obci pochazi z roku 1279. V sousedstvi Malsic se rozmohl rod Vitkovcu (13. stoleti) ci panu Ruze (Rozmberku), kteri zalozili na skalnim ostrohu nad rekou Luznici mocny hrad Pribenice. Pod panstvim Rozmberku se zahy staly Malsice znacnou a bohatou farni osadou. Ve starem popisu diecese prazske podle kraju a zup je take uvadena tez zminka o plebanii malsicke. Vetsiho rozkvetu doznaly Malsice zvlaste v dobe, kdy ujali se panstvi Rozmberskeho: Petr, Vedrich, Jan a Jost. Tito zalozili ve vsi Malsicich roku 1373 na miste stareho kostela (asi ohnem zniceneho) novy kostel ke cti svate Trojice. Tehoz roku prodali (spolu s jinymi nemovitostmi) jeden lan v Malsicich klasteru sv. Klary v Tynci. Roku 1386 darovali Vedrich a jeho syn Jindrich kostelu malsickemu ves Potalov, aby mohl farar drzeti kaplana a cisti mse jisteho druhu. Take darovali (v nahradu za desatky z odprodaneho dvora v Libejicich) farari dva poplatni lany v Malsicich.

Doba husitska

V husitskych valkach stala i krajina malsicka v popredi valecneho ruchu (zvlaste po dobyti hradu Pribenic Tabory dne 13. listopadu 1420). Roku 1464 je opet zminka o farari malsickem Janu z Loprozilu. Ve druhe polovici 15. stoleti se vsak nevyplacelo vydrzovani urednictva na zdejsim panstvi a proto zacali Rozmberkove jednotlive casti pronajimat. Syn Januv, Jindrich zastavil roku 1472 uzemi v Malsicich Mikulasi spanovskemu z Lisova, drziteli panstvi zelecskeho. Tak se i Malsice dostaly v drzeni panu zelecskych a hradiste pribenicke pozvolna zarustalo lesem.

Doba pobelohorska

Tricetileta valka zanechala zle stopy i v Malsicich. Fara byla opustena a po roce 1623 zanikla. Ve strachu uschovavali zamozni lide penize, zakopavali je v polich a ve stavenich, kde se po staletich nahodou objevuji. V Malsicich se naslo na nekolika mistech vice minci z te doby). Jsou to mince z doby Rudolfa II. a Ferdinanda II. a i mince bavorskeho biskupa Leopolda. Po valce pak vysoke dane, nesnesitelna poroba a cizi vrchnosti mely za nasledek, ze se lid vracel pomalu ke sve praci. Roku 1669 koupil panstvi zelecske Vaclav Frantisek Enseb z Lobkovic, cimz se Malsice dostaly pod jeho panstvi. Za teto vrchnosti byla roku 1739 obnovena fara v Malsicich, prijmy penezitymi, deputatem nadana a fararem obsazena. Soucasne s farou byla zrizena v Malsicich skola a roku 1743 na ni dosazen ucitel (kantor a varhanik) Vojtech Mikura. Rod Mikuru byl pri zdejsi skole nepretrzite temer pul druheho stoleti (od roku 1892). Roku 1833 byla postavena nynejsi skolni budova (jako dvoutridni). Snatkem Jana hrabete Harracha s Marii kneznou z Lobkovic se roku 1856 dostaly Malsice s panstvim zelecskym pod panstvi rodu Harrachovskeho. Bourlive doby na pocatku 19. stoleti zanechaly i v Malsicich nevalne vzpominky. Kdyz se mela mezi lety 1830 – 1840 stavet silnice z Tabora do Bechyne zadali malesicti, aby byla vedena mimo osadu (aby se spise vojaci a potulny lid vyhnuli vesnici). Nova silnice, vedouci primo pres Malsice byla vystavena roku 1872 nakladem obce a poplatniku. V klidnejsich dobach druhe poloviny 19. stoleti rostl pocet obyvatelstva i domu velmi rychle. V roce 1845 bylo zde jeste 78 cisel – dnes jiz skoro dva a pulkrat tolik. Pricinenim vedoucich muzu obce a mistnich spolku byly Malsice roku 1868 povyseny na mestys. Zvlast se pripomina farar Sonka Jan, ktery se velmi pricinil o zvelebeni Malsic ve vsech smerech.

Udalosti od roku 1848

Ze zvlastnich udalosti v poslednich letech zaslouzi zminky:

V roce 18A3 zde byl zalozen zivnostensky spolek.

V roce 186F byla zalozena Obcanska zalozna. Tehoz roku bylo povoleno konani vyrocnich trhu.

V roce 1868 se zde hralo prvni divadelni predstaveni.

V roce 1870 byla zde zrizena posta, kupecky zavod „uspora“. Telefonni zarizeni je zde az od roku 1903.

V roce 1873 byla otevrena nova fara.

V roce 1877 byl zalozen hasicsky sbor.

V roce 1833 zrizena cetnicka stanice.

V roce 1890 bylo provedeno scitani lidu (napocteno 1046 obyvatelu).

V roce 1898 byl zalozen „Jubilejni dum chudych“ (Chudobinec).

V roce 1900 byla vystavena budova „Obcanske zalozny“.

V roce 19B3 byla slavnostne zahajena jizda na elektricke draze z Tabora do Bechyne. Malsice maji sve vlastni nadrazi.

V roce 1910 – 1913 byly vystaveny z Malsic okresni silnice: do Marsova a do Becic.

V roce 1911 se v Malsicich zacal stavet vodovod (samocinny).

1. svetova valka zabrzdila vzrust a vyvoj novych Malsic a zanechala mnoho hroznych vzpominek zde. V roce 1918 konala se zde obrovska slavnost – z radosti nad znovudobytim nasi svobody (3. listopadu). V roce 191C zde byl zalozen Sokol; roku 1920 – 1922 provedena pri velkostatku Karoline a cervenem dvore parcelace pozemku pro drobny lid. V roce 1921 provedeno scitani lidi: v Malsicich napocteno 473 muzu a 511 zen, celkem 984 obyvatel (i se Starymi Lany).

Z jara v roce 1923 byl poprve priveden do Malsic elektricky proud – o neco pozdeji zacalo s elektrizaci cele obce.

V roce 192E zde zalozena cirkev ceskoslovenska; jedna nabozenska obec.

V roce 1924 se zde konana vystavba ucnovskych praci dilenskych.

V roce 1920 byla utvorena Mistni osvetova komise v Malsicich a zrizena zaroven Verejna lidova knihovna.

Dne 10. dubna 1920 projel Malsicemi autem pan president T. G. Masaryk, bydlici tou dobou v Plane nad Luznici. Jel se podivat do Pribenic. Na zpatecni ceste byl obcanstvem bourlive pozdravovan; o jeho prijezdu nikdo nevedel.

V roce 1924 byly vystaveny pozemky na „farske zahrade“ a vystavena tam cela kolonie domku.

Dne 30. srpna 192D zde byl odhalen pomnik padlym vojinum ve svetove valce.

V roce 1928 mluvil zde na schuzi byvaly president Statniho pozemkove uradu poslanec Dr. Karel Viskovsky.

Pametihodnosti v obci a okoli

Kostel Nejsvetejsi Trojice - na namesti V. Haka. Kostel je zminovan jiz roku 1379, barokne byl prestaven v roce 1743, fasada opravena roku 1994.

Pomnik obetem odboje na navsi

Krucifix

Turisticke cile v okoli:

Zricenina Pribenice, po modre turisticke znacce necelou hodinku

Stadlecky most, posledni dochovany empirovy retezovy most v cR, po zlute znacce hodinku.

1. zastavka

N 49,21,ABC

E 14,34,DEF

Vypoctene souradnice nas dovedou na zacatek nasi prochazky. Na vstupni brance je cerveny napis, který ma G písmen

2. zastavka

N 49,21,(50*G – 46)

E 14,34,(40*G + 28)

Souradnice Vas privedou na malsicke namesti. Zde spocitejte pocet jmen na pomniku. Pocet jmen = H

3. zastavka

Nyni popojdeme kousek ke kostelu Nejsvetejsi Trojice

N 49,21,(30*H + 123)

E 14,34,(40*H - 115)

Kostel ma I vezi a J vezni hodiny

4. zastavka

A ted se dostaneme na posledni zastavku nasi prochazky.

N 49,21,(200*I + 100*J + 109)

E 14,34,(100*I + 200*J - 142)

V tomto bode se dostaneme na prostanstvi mezi zakladni a materskou skolu.

Zakladni skola ma popisne cislo K

Materska skola ma popisne cislo L

Finalni cache se nachazi na souradnicich

49,2E, (3*L - 29)

14,3F, (K - 128)