Historie Astronomie v kostce
Astronomie se podobne jako další vedy zacala rozvíjet ve staroveku. První se z astronomie rozvíjela astrometrie, zabývající se merením poloh hvezd a planet na obloze. Tato oblast astronomie mela velký význam pro navigaci. Podstatnou cástí astrometrie je sférická astronomie sloužící k popisu poloh objektu na nebeské sfére, zavádí souradnice a popisuje významné krivky a body na nebeské sfére. Pojmy ze sférické 
astronomie se také používají pri merení casu.
Další oblastí astronomie, která se rozvinula, byla nebeská mechanika. Zabývá se pohybem teles v gravitacním poli, napríklad planet ve slunecní soustave. Základem nebeské mechaniky jsou práce Keplera a Newtona.
Aristotelés ve svém díle O nebi z roku 340 pr. n. l. dokázal, že tvar Zeme musí být kulatý, jelikož stín Zeme na Mesíci je pri zatmení vždy kulatý, což by pri plochém tvaru Zeme nebylo možné. Rekové také zjistili, že pokud sledujeme Polárku z jižnejšího místa na Zemi, jeví se nám níže nad obzorem než pro pozorovatele ze severu, kterému se bude její poloha na obloze jevit výše. Aristotelés dále urcil polomer Zeme, který ale odhadl na dvojnásobek skutecného polomeru. V aristotelovském modelu Zeme stojí a Mesíc se Sluncem a hvezdami krouží kolem ní, a to po kruhových drahách.
Myšlenky Aristotela rozvinul ve 2. století našeho letopoctu Ptolemaios, který také stavel Zemi do stredu a další objekty nechal obíhat kolem ní ve sférách, první byla sféra Mesíce, dále sféry Merkuru, Venuše, Slunce, Marsu, Jupitera, Saturna a sféra stálic (hvezd, jež byly považovány za nehybné, jak to plyne z názvu, mely se pohybovat jen spolecne s oblohou; tato sféra byla nemenná). Tento model pomerne vyhovoval polohám teles na obloze.
Roku 1514 navrhl Mikuláš Koperník nový model, ve kterém bylo ve stredu soustavy Slunce a planety obíhaly kolem nej po kruhových drahách, setkal se ale s problémy pri pozorováních, objekty se nenacházely na správných souradnicích.
Roku 1609 zkonstruoval Galileo Galilei dalekohled, s jehož pomocí objevil ctyri mesíce obíhající kolem planety Jupiter, a tím dokázal Koperníkovu teorii o Slunci ve stredu a planetách kroužících kolem. Johannes Kepler zamenil kruhové dráhy planet za eliptické, címž bylo dosaženo souladu s pozorovanými polohami teles. V roce 1687 vydal Isaac Newton knihu Philosophiae Naturalis Principia Mathematica o poloze teses v prostoru a case a zákon obecné pritažlivosti, podle nehož jsou k sobe telesa vázana gravitací, která závisí na hmotnosti teles a na jejich vzdálenosti. Z gravitacního zákona vychází eliptický pohyb planet.
Roku 1929 studoval Edwin Hubble daleké galaxie, zjistil rudý posuv, který se zvetšuje se vzdáleností, to byl dukaz o rozpínání vesmíru. Fakt, že se od sebe objekty vzdalují, naznacuje, že nekdy v minulosti byly objekty velmi blízko od sebe, tím se zrodily myšlenky o velkém tresku, míste a case, kdy byl vesmír nekonecne malý a hustý. V letech 1905 - 1915 napsal Albert Einstein (obecnou a speciální) teorii relativity, ve které zavedl konecnou rychlost svetla a obecnou relativitu o gravitaci, case a prostoru ve velkých rozmerech. Na zacátku 20. století vznikla kvantová teorie o chování elementárních cástic.
Svetelné znecištení
Co to vlastne je?
Svetelné znecištení je svetlo, rozptýlené v ovzduší. Jde zejména o svetlo, které svítí nahoru - cím víc je v atmosfére necistot, napríklad prachových cástecek, tím víc se na nich toto svetlo rozptyluje. Proto ve mestech sice vidíme spoustu svetla všude kolem sebe, ale nevidíme napríklad hvezdy nad námi.
Už se Vám to urcite stalo. Stáli jste v nocní krajine a ukazovali za kopce na svetelné bochánky nad obzorem. Lidská sídla lze za noci snadno vystopovat. Obloha nad nimi je svetlá, protože se umelé svetlo rozptyluje v ovzduší. Zdrojem tohoto svetla je nevhodné osvetlení, tedy to, které svítí do horního poloprostoru, tedy nikoliv pouze dolu.
Prestože by clovek mohl za dobrých podmínek pouhým okem pozorovat asi tri a pul tisíce hvezd, lze spatrit na nocní obloze velkomesta sotva ctyri sta. Není vylouceno, že nad mesty jednou „zhasne“ i poslední z nich. Prícinou je stále vetší množství umelého svetla.
Pojem svetelného znecištení patrí do lidského slovníku již mnoho desítek roku. V posledních deseti letech patrí v nekterých zemích už i do slovníku zákonodárcu. Tech nepríjemností, zpusobovaných zbytecne vysvíceným umelý svetlem, kterého stále pribývá nejenom u nás, ale na celé zemekouli, je samozrejme víc. A práve astronomové nejcasteji pricházejí s návrhy omezit nejakým zpusobem svetelné znecištení, zacít regulovat svícení, protože práve oni jako první poznají, že z oblohy zdánlive mizí hvezdy. Je totiž svetlejší a ty slaboucké tecky už se na ní neprosadí. Ale astronomie a hvezdná obloha jsou v tomto prípade takrka poslední v rade. (Vlevo dole: Typický príklad svetelného znecištení.)
Komu to vadí? A vadí to vubec nekomu?
Svetlo se preci lidem líbí. Cítí se pri nem také bezpecneji. A presto - je tu spousta „nespokojencu“. Svetelné znecištení nevadí totiž pouze hvezdárum. Mnohem duležitejší jsou zbytecná omezení a obtežování nás všech. Špatné lampy svítí do ocí chodcum a ridicum, kterí vlivem oslnení vidí špatne na cestu a volají po ješte silnejším osvetlení, které ale ješte více oslnuje. Nedostatek tmy v noci narušuje život mnoha organismu v prírode i spánek lidí. Lékari se vážne zabývají tím, že nedostatek tmy ve spánku vede ke zvýšenému výskytu onemocnení rakovinou, protože pred nádory chrání melatonin, který se v tele tvorí jen potme. Svetlo, které zbytecne svítí na oblohu, také zbytecne platíme.
Uvádí se, že ve Spojených státech amerických jde na svícení do vzduchu, resp. do smeru, kde to vadí lidem a prírode, rocne jedna miliarda dolaru. Je tu ale i celoplanetární problém. Zbytecné svícení svým nárokem na výrobu elektriny neprímo prispívá ke zvyšování podílu skleníkových plynu v atmosfére a tím ke globálnímu oteplení.
Nocní obloha vcera a dnes
V roce 1965 bylo možno na Štefánikove hvezdárne na pražském Petríne exponovat snímek nocní oblohy až dve hodiny, než byl presvetlený. Dnes jsou to kvuli jasu pozadí jen dve minuty. Na presvetlené obloze velkomesta dnes najdeme ocima steží 400 hvezd. V dobrých pozorovacích podmínkách na 3500. Astronomové amatéri už nemohou pozorovat ve mestech a profesionálové vyklidili pozice ve strední Evrope a prestehovali své observatore na její okraje nebo ješte lépe do Jižní Ameriky nebo na ostrovy uprostred oceánu. (Vpravo: Fotka nocní Evropy z roku 2004.)
Zákon o ochrane ovzduší
Zhruba pred osmy roky vznikala zákonodárná iniciativa astronomických institucí, které se spojily ve snaze prosadit do zákona ustanovení o omezování svetelného znecištení. V cervnu roku 2002 vstoupil v platnost zákon c. 86/2002 Sb. o ochrane ovzduší, ve kterém je obsaženo historicky první zákonné ustanovení o svetelném znecištení v Ceské republice. Zákon obecne ukládá povinnost neznecištovat (a to ani svetlem) a svetelné znecištení omezovat. Provádecí pokyny odkládá do provádecího predpisu, kterým má být Narízení vlády. Ceská republika sklidila v zahranicí za tuto iniciativu v oblasti svetelného znecištení výrazný ohlas. Do Ceské republiky tehdy prijela napr. BBC. Prijel také predseda Mezinárodní organizace pro temnou oblohu (International Dark Sky Association) pan Gent a pri své návšteve byl prijat ministrem životního prostredí a navštívil pracovní komisi Ministerstva životního prostredí pro prípravu provádecího predpisu o svetelném znecištení. Komise koncem roku 2002 pripravila konecný návrh Narízení vlády, který lze z hlediska astronomie považovat za kompromisní. Legislativní rada vlády však nalezla formální právní rozpor ve zmocnení zákona a Narízení vlády proto neprijala. Naši obcané a koneckoncu i politici se báli, že to bude stát peníze, ale celý ten zákon je smerován do budoucna. To znamená do prirozené výmeny svítidel. Ta opatrení, která obsahuje, jsou smerována tak, že platí pro svítidla, která budou montována nove. Jakmile v nejakém meste nebo vesnici dožije osvetlení, to nové by melo splnovat parametry podle zákona. Tedy presneji - podle provádecího predpisu. Ten zákon odkázal opatrení ke snižování svetelného znecištení do narízení vlády. To bylo postupne pripraveno komisí, kterou zrídilo Ministerstvo životního prostredí. Nakonec však nebylo prijato. V soucasné dobe je zákon pred novelizací.
Na rozdíl od doby pred šesti lety, kdy jsme museli v Parlamentu vysvetlovat, oc se vubec jedná, se dnes o tomto problému ví. Od astronomu se svetelné znecištení a problematika správného a šetrného osvetlování posunula k ochrane noci a nocního životního prostredí, tedy i k jiným oborum. Dnes se svetelným znecištením zabývá napr. úrad hlavního hygienika CR, ochrana prírody, lékari – ocní i spánkoví specialisti, samozrejme Ministerstvo životního prostredí a co je duležité, cím dál více také komunální sféra, tedy zastupitelstva mest a obcí.
Naše i svetové zákonodárství však do znacné míry liberálne povoluje svícení u jednotlivcu; tam je to všechno na dobrovolné bázi. Záleží to spíš na každém jednotlivém cloveku. Nelze však vyloucit, že jednou budeme muset omezit i sami sebe, každého jednotlivce, protože svetelné znecištení nepochybne patrí mezi opravdové civilizacní problémy. Zatím se jeho výskyt zvyšuje a svetelná spirála se roztácí...
Mapa svetelného znecištení. Cím je prostor modrejší, tím je svetelné znecištení menší. Cím je prostor cervenejší, tím je svetelné znecištení vetší. Mapu si v plném rozlišení mužete prohlédnout ZDE.
Pokud chcete videt svetelné znecištení na vlastní oci, vyckejte na noc, kdy bude mlhavo (nebo silný opar), bude mrholit, huste snežit a nebo bude pouze nízká oblacnost. V takovouto noc vyjdete na nejaký kopecek za mestem, je ale nutností, aby tam už nebylo verejné osvetlení, a zadívejte se do prostoru nad mestem a do okolí. Zjistíte, že nad mestem se nachází velká „svetelná kopule“. Z místa umístení finální krabicky této kešky mužete videt takovéto „svetelné kopule“ nad Uherským Brodem, Uherským Hradištem a dokonce i Zlínem.
Ke keši
Tato keš je venována astronomii a problematice s ní související, a to svetelnému znecištení. Pro získání souradnic finální krabicky budete muset vyluštit následující test. Pokud budete mít s tímto testem potíže, napište mi, nebo se zastavte na Uherskobrodské hvezdárne. Já i zamestnanci hvezdárny vám rádi poradíme :o) .
1.) Jak se jmenovala první družice vypuštená na obežnou dráhu Zeme?
a) Explorer Q = 3
b) Sputnik Q = 4
c) Venera 1 Q = 5
2.) Která vesmírná lod pristála jako první na mesíci?
a) Apollo 11 R = 10
b) Apollo 1 R = 9
c) Apollo 13 R = 11
3.) Jak se jmenuje naše nejbližší hvezda?
a) Sirius S = 0
b) Proxima Centauri S = 3
c) Slunce S = 5
4.) V jakém souhvezdí se nachází hvezda Polárka?
a) Malý vuz (Malý medved) T = 1
b) Velký vuz (Velká medvedice) T = 0
c) Orion T = 3
5.) Kdo sestrojil první dalekohled (tzn. prokazatelne sestrojil a použil)?
a) Galileo Galilei U = 7
b) Tycho Brahe U = 9
c) Johannes Kepler U = 6
6.) Která planeta slunecní soustavy nám muže být odstrašujícím príkladem toho, jak daleko muže dojít skleníkový efekt?
a) Mars V = 6
b) Jupiter V = 4
c) Venuše V = 8
7.) V jaké fázi musí být Mesíc, aby mohlo dojít k zatmení Slunce?
a) v úplnku W = 20
b) v novu W = 40
c) v první ctvrti W = 60
8.) Jaká je zkratka americké agentury pro letectví a kosmonautiku?
a) ESA X = 4
b) NASA X = 7
c) IOA X = 1
9.) Kdo byl konstruktérem raket V-2?
a) Sergej Pavlovic Koroljov Y = 8
b) Wernher von Braun Y = 6
10.) Jak se v prekladu do ceštiny jmenují dva mesíce Marsu - Phobos a Deimos?
a) Strach a Hruza Z = 6
b) Pat a Mat Z = 4
c) Malej a Velkej Z = 2
11.) Jakou barvou znacíme nejteplejší hvezdy?
a) žlutou L = 3
b) modrou L = 0
c) cervenou L = 8
12.) Do které skupiny souhvezdí patrí v našich zemepisných šírkách Hadonoš?
a) zimní M = 0
b) cirkumpolární M = 6
c) letní M = 7
13.) Poucka, která ríká, že rychlost vzdalování galaxií je prímo úmerná jejich vzdálenosti se nazývá:
a) Pogsonova rovnice N = 1
b) Hubbluv zákon N = 9
c) Hertzsprunguv - Russelluv zákon N = 5
d) Koperníkuv zákon N = 2
14.) Povrchové útvary na Venuši jsou pojmenovávány po bohyních, bájných hrdinkách a významných ženách z historie. Na Venuši tak mj. najdeme jméno
a) Boženy Nemcové O = 8
b) Marie Terezie O = 4
c) Johanky z Arku O = 1
d) Alžbety Pomoranské O = 0
15.) Která trojce uvedených hvezd tvorí letní trojúhelník?
a) Vega, Polárka a Regulus P = 30
b) Antares, Altair a Albireo P = 20
c) Vega, Deneb a Altair P = 10
A protože astronomie není jen o pozorování vesmíru, ale také o pocítání, výsledky dosadte do následujících príkladu :o) :
A = (Q + L) - 3
B = R - O
C = - M + 2 * (S + T + 1) - 7
D = N - U + 6
E = W - X - V - 19
F = (Y * Z) - (3 * P) - 2
Výsledné hodnoty doplnte do souradnic:
49° 2.ABC
017° 38.DEF
a získáte souradnice finální krabicky.
K umístení finální krabicky
Keška je umístena na VELMI FREKVENTOVANÉM MÍSTE. BUDTE OPATRNÍ PRI JEJÍM VYZVEDÁVÁNÍ.
Vzhledem k umístení finální krabicky se také prosím náležite chovejte, aby poté nevznikly problémy kvuli neukázneným geocacherum (kterí se neumí chovat slušne), které by mohly vést až k nucenému presunu finální krabicky. Pro nalezení NENÍ potreba delat ruzné vylomeniny (napr. prelézat ploty, lozit na stromy nebo sloupy el. vedení atd.). Keš se nachází na 24 hodin denne prístupném míste! NENACHÁZÍ se v žádném areálu ci oplocené oblasti! Dekujeme za pochopení.
Zdroje: www.wikipedia.cz , www.astro.cz , www.astro.zcu.cz