Cosmos cache Mystery Cache

    Je tomu teprve nekolik desitek let, kdy se pribehy o letech do vesmiru daly najit pouze ve vedeckofantastickych knihach. Dnes startuji rakety ze Zeme pravidelne a jejich ukolem je umistit umele druzice na obeznou drahu kolem nasi planety, nebo dopravit do vesmiru kosmonauty ci kosmicke sondy. Lety do kosmu se staly skutecnosti diky dvema objevum: raketovemu motoru, ktery jako jediny druh motoru muze pracovat ve vesmirnem vzduchprazdnu a pocitaci, ktery ridi kosmickou lod na jeji pouti.

    Do kosmu letaji predevsim raketoplany a kosmicke rakety. Raketoplan je letadlo, ktere muze opakovane letat do vesmiru. Vyrobily ho Spojene staty i byvaly SSSR. Americky raketoplan ma silne motory a obrovske pomocne rakety, ktere ho dopravi do vesmiru. Sovetsky typ se dostava do kosmu na zadech mohutne rakety Energia. Pomocne rakety se oddeluji zhruba ve vysce 47 km. Po dopadu do oceanu je vylovi a mohou znovu pouzit. Aby se kosmicka lod dostala na obeznou drahu kolem Zeme, musi dosahnout rychlosti asi 28 000 km/h. Jakmile prekroci rychlost asi 40 000 km/h, muze se vymanit z pusobeni zemske gravitace a vydat se do vesmiru. Tato rychlost se nazyva unikova ci A kosmicka rychlost. Kosmicke rakety oproti raketoplanum obvykle letaji do kosmu pouze jednou. Startovaci raketa se sklada z nekolika casti zvanych stupne, pricemz kazdy z nich ma vlastni raketovy motor. Tyto stupne se postupne oddeluji, kdyz spotrebuji sve palivo, az nakonec do vesmiru leti jen samotna lod.


 
   Od vypusteni prvniho Sputniku bylo pomoci vice nez 4 300 nosnych raket vyneseno na obeznou drahu Zeme priblizne 33 500 ruznych druzic. A prave druzicim, ktere vsichni vyuzivame k nasemu konicku, bych se rad venoval podrobneji.

    Druzice

    Druzice, tez satelit, je oznaceni pro objekt pohybujici se po obezne draze kolem jineho hmotnejsiho kosmickeho telesa (napr. Mesic okolo Zeme). Podle puvodu se deli na:
- prirozene druzice - mesice planet (napr. Mesic)
- umele druzice - predstavuji tridu umelych kosmickych teles

 
  Druhy druzic
vedecke
    - astronomicke
    - geofyzikalni
    - geodeticke
    - biologicke
komunikacni
meteorologicke
navigacni
vojenske
spionazni

    4.10.1957 - 20:28 hodin stredoevropskeho casu byl zacatek kosmickeho veku lidstva. Ze sovetskeho kosmodromu Bajkonur ve Stredni Asii vynesla raketa R-7 prvni umelou druzici Zeme Sputnik 1 o hmotnosti 83,6 kg. Druzice obletala Zemi do 3.1. 1958, kdy po 1440 obletech vstoupila do zemske atmosfery a shorela.

    Prvni zivy tvor vyslany za Zeme se do vesmiru dostal 3.11.1957. Byl to pokusny pes Lajka, ktery se puvodne jmenoval B (pocet pismen jmena), byl vyneseny druzici Sputnik 2. Tato druzice mela hmotnost uz 508,3 kg.

    Treti sovetska druzice byla vypustena 15.5.1958. Jeji hmotnost cinila tehdy neuveritelnych 1 327 kg a vedecke a merici pristroje se zdroji energie vazily 968 kg. Druzice umoznila ziskat cenne udaje o zemskem gravitacnim poli, o slozeni primarniho kosmickeho zareni i o mnozstvi mikrometeoritu.

    23.7.1972 vyletela prvni druzice urcena k dalkovemu pruzkumu Zeme - ERTS 1 (USA). Nasledne zahajila cinnost pro prakticke potreby geologie, kartografie, oceanologie atd.

    Nejstarsi dosud existujici umela druzice je Vanguard 1. Do vesmiru se dostala uz 17.3.1958. O ctrnact dni pozdeji prestal na jeji palube fungovat teplomer, 16.4. vypovedely sluzbu baterie a v kvetnu 1964 umlkl vysilac napajeny slunecnimi panely. Odhaduje se pritom, ze v kosmickem prostoru vydrzi jeste tri stoleti. K nejdele aktivni druzici patri sonda Pioneer 6. Ta startovala z Mysu Canaveral 16.12.1965 a mela puvodne pracovat pouhych sest mesicu. Spojeni s ni se vsak naposledy podarilo 8.12. 2000! Dalsimi rekordmany jsou sondy Voyager 1 a 2, ktere v soucasne dobe opustily slunecni soustavu. Na sve palube vezou obrazky a zvuky ze Zeme, pozdravy v C jazycich a pozlacenou medenou desku o prumeru D cm (zaokrouhleno) s vysvetlenim puvodu Voyageru i zpusob jak disk prehrat.

    Dne 10.2.2009 doslo k prvni historicke srazce dvou druzic na obezne draze kolem Zeme. Stalo se tak ve vysce asi 800 km nad Sibiri a srazil se pri ni americky satelit komunikacni firmy Iridium a nefunkcni ruska vojenska druzice. Komercni druzice systemu Iridium byla vypustena v roce 1997, ruska v roce 1993. Kazda z nich mela hmotnost asi 455 kg. Spolecnost Iridium  podle puvodnich planu hodlala vyslat na obeznou drahu 77 druzic, ktere by pokryvaly cely zemsky povrch. Proto byl program nazvan Iridium - podle prvku, ktery ma 77 elektronu obihajicich jadro. Tak jak projekt dozraval, bylo rozhodnuto snizit pocet potrebnych druzic na E satelitu plus F druzic zaloznich. V zari 1998 byly vsechny druzice na obezne draze, vynesly je tam 3 rakety behem G startu.

    Podle NASA byly dosud zaznamenany pouze ctyri srazky lidmi vyrobenych objektu na obezne draze kolem Zeme, vzdy se ale jednalo jen o odhozene soucasti nebo stupne nosnych raket, pripadne malych satelitu, a tyto srazky se povazovaly za zanedbatelne. Srazka dvou mohutnych pultunovych druzic je tudiz historicky prvni a nasvedcuje tomu, ze na obezne draze Zeme zacina byt preplneno. Koluji tam necele 3 000 funkcnich satelitu a 19 000 lidmi vyrobenych predmetu, vetsinou vyrazenych nebo rozpadlych druzic. Likvidovat trosky by bylo velmi drahe, prave ony jsou pritom uz ted nejvetsim rizikem vesmirnych letu.




                                                          Kesku najdete na souradnicich

                                              N50°C-D+1.F*B*G+A*B+A
                                                E014°F*B+A.A*F*G-E-1