Messieruv katalog
Tato cache Vas pozve na vylet ktery bude nekonecne dlouhy a zavede Vas do casu vzdalenych miliony let. Na ceste se blize seznamime s nasi domovskou galaxii i s jejimi vesmirnymi sousedy. Proc bude tento vylet tak dlouhy? Vetsina mist ktere navstivime je tak daleko, ze i svetlu, ktere putuje rychlosti vetsi nez jedna miliarda kilometru za hodinu trva cesta k nám nepredstavitelne dlouho. Proto svetlo, ktere v noci vytvari na nebeske klenbe prekrasne obrazce pochazi mist a casu, ktery jsou nam velmi vzdalene.
A jak se pripravit na tuto cestu?
Asi nejdulezitejsi podminkou pri obdivovani kras nocni oblohy je dnes tzv. svetelne znecisteni. To je zpusobeno prevazne verejnym osvetlenim, ci ruznym nasvicenim pamatek a reklam, ktere z vetsi casti osvetluje oblohu a spolehlive vygumuje vetsinu hvezd. První podminkou je tedy misto mimo dosah civilizace. Snejne zhorseni pozorovacich podminek zpusobuje i nas soused Mesic a proto je nekdy lepsi pozorovat jeho krasu a slabsi objekty nechat jinou noc.
Pri pozorovani je take treba prizpusobit oci na tmu. To muze trvat az pul hodiny a jakekoliv svetlo z projizdejiciho auta, nebo verejneho osvetleni tuto pripravu prekazi behem nekolika sekund. Jedine svetlo cervene barvy neovlivnuje adaptaci tzv. tycinek(svetlocitlivich bunek). Ty jsou koncentrovany na okraji zorneho pole a proto je take vyhodne neprime pozorovani, kdy se zamerime napr. na hvezdu pobliz naseho cile a sledovany objekt je mimo stred zorneho pole oci.
Dalsi vybaveni je nepovinne. Jedna se o ruzne kukatka a dalekohledy. I s malym triedrem, ktery ma vetsina z Vas ve skrini uvidime daleko vic, nez pouhym okem. Na druhou stranu cim vetsi prumer, tim bude obraz lepsi a obevi se v nem vice detailu. Dalsi informace naleznete zde.
Dulezite upozorneni: Nikdy se nedivejte dalekohledem na slunce bez kvalitní slunecni folie na vstupni cocce/pred zrcadlem. Hrozi trvale poskozeni zraku !!!
Abychom se na ceste neztratili, budeme potrebovat i nejakou mapu. Jednou z moznosti je Messieruv katalog, ktery si dale podrobne prostudujeme.
V roce 1757 objevil pri hledaní komety 1P/Halley francouzsky astronom Charles Messier prvni objekty, ktere tvori tzv. Messieruv katalog. Puvodnim ucelem tohoto katalogu bylo upozornit na objekty ktere by mohli byt na pohled zameneny prave s kometami. Katalog byl rozsirovan postupne. Prvni vydani z roku 1771 obsahovalo 45 objektu, treti z roku 1781 jiz 103 a dokoncen byl az ve 20. stoleti. V dnesni podobe obsahuje 110 objektu vzdaleneho vesmíru (DSO).
Dnes je tento katalog vyuzivan hlavne astro-amatery, jelikoz vetsinu objektu lze pozorovat bez velkych naroku na vybaveni. Staci mensi dalekohled, obycejny triedr a nekdy i optikou neozbrojene oko. Dalsi dnes pouzivane katalogy jsou NGC (cca. 8 000 objektu) a IC (cca. 5 000 objektu).
A jake mista po ceste navstivime?
Hvezdokupa – Hvezdokupa je seskupení hvezd, ktere jsou vzajemne vazany gravitacni silou. Deli se na dve skupiny: kulove a otevrene. Otevrene hvezdokupy nemaji zadny specificky tvar a obsahuji desitky az stovky hvezd. Kulove jsou oznaceny podle sveho tvaru a tvori je az milion hvezd. Jejich prumer je priblizne 150 ly (svetelnych let).
Galaxie – Je to hvezdna soustava slozena z hvezd, mlhovin, hvezdokup, mezihvezdne hmoty a temné hmoty. Jednotlive komponenty jsou drzeny pohromade gravitacni silou a spolecne obihaji kolem stredu galaxie. Predpoklada se, ze ve stredu vetsiny galaxii jsou masivni cerne diry. Galaxie se podle tvaru deli na elipticke, spiralni a nepravidelne. V roce 2003 byl objeven novy typ ultrakompaktni trpaslici galaxie. Dalsi deleni popisuje Hubbleova klasifikace galaxii.
Supernova - Jedna se o zbytky mrtve masivni hvezdy, ktere ukoncili svuj zivot kataklyzmatickym vybuchem o sile, ktera prekonava nase predstavy. Dalsi moznost vzniku supernovy je termonuklearni exploze bileho trpaslika. Pri vybuchu je do okoli hvezdy vrzena cast, nebo vsechen material hvezdy, coz je pro nas velice dulezite. Tak se pred miliardami let uvolnili tezke prvky ze kterych je kazdy z nas sestaven.
Mlhovina – Je to mezihvezdny oblak prachu a plynu. Deli se na difuzni a temne. Difuzni se dale deli na emisni a reflexni. Emisni mlhovina je vnitrne osvetlene mraky ionizovaneho plynu. Reflexni mlhoviny jsou osvetleny blizkymi hvezdami. Temné mlhoviny pozorovatelné jen pri zakrytu s hvezdou, nebo jinou mlhovinou.
Planetarni mlhovina – Jako u supernovy se jedna o pozustatek mrtve hvezdy, ktera ma vsak mensi hmotnost. S planetami nemaji tyto mlhoviny zadnou souvislost. Byli takto pojmenovany kvuli podobnosti s plynnymi obry z nasi slunecni soustavy. Planetarní mlhoviny také hraji dulezitou roli v chemickem slozeni vesmiru.
Co vse uvidime?
Pro jasnost hvezd, nebo objektu na obloze byla zavedena fotometricka velicina zvana hvezdna velikost (zdanliva magnituda, symbol mag). Tato velicina nema nic spolecneho se skutecnymi vlastnostmi objektu, jelikoz u ni neni pocítano se vzalenosti. Proto byla zavedena jeste hodnota absolutni magnituda, ktera vyjadruje jas hvezdy pri pozorovani ze vzdalenosti 10 parseku (32,6 svetelnych let). Lidske oko by melo zachytit v idealnich podminkach hvezdy o velikosti cca 8-9 mag, ale u nas pocitejte cca s 6 mag, ve mestech a jejich okoli jeste mene. Nadruhou stranu Hubbleuv vesmirny dalekohled dokaze zaznamenat az 30 mag.
Nejjasnejsim pozorovatelnym objektem ze Zeme je samozdrejme slunce s -26,6 mag. Nasleduje Mesic (-12,6), Venuse (-4,4), ISS (-3,5), Jupiter (-2,8) a velké hvezdy napr. Sirius A (-1,46), Vega (0,03), Betelgeuze (0,5). Mezi slabsí objekty muzeme pocitat planety vzdalenejsi od Slunce (Uran 6 mag, Neptun 8mag, Pluto dokonce 15mag) a vetsinu DSO. Ty uz je velice tezke az nemozne sledovat pouhym okem.
Mezní magnituda dalekohledu je udavana vyrobcem. Napriklad refraktor o prumeru cocky 70mm by mel ukazat 11,9mag, velký 10'' reflektor (prumer zrcadla 250mm) má mezni magnitudu 14,7.
A ted k samotnemu katalogu. Jelikoz je na internetu spousta stranek, kde jsou objekty podrobne popsany i s obrazky nema cenu zde tyto informace vypisovat znovu. Uvedu zde tedy pouze nejznamejsi kousky. Dale Vas odkazu na stránky Galaxie, ktere si Muzete podrobne prostudovat.
M1 – Krabi mlhovina
Souhvezdi Byk, typ Supernova, 8,4 mag, vzdalenost 6300 ly
Podle kreseb americkych indianu bylo urceno datum vybuchu supernovy na rok 1054 n.l. V te dobe byla jeji zare az 6x silnejsi, nez Venuse a viditelna byla i za dne.
V teto mlhovine byl nalezen jeden z prvních pulzaru. Jeho velikost byla stanovena na 30km. Je vsak hmotnejsi, nez Slunce a jeho vykon je 100 000 x vetsi.
M13
Souhvezdi Hekules, typ Kulova hvezdokupa, 5,8 mag, 25 100 ly
Jedna z nejznamejsich kulových hvezdokup. Krasna v jakemkoli dalekohledu. Jeji prumer je 150 ly a obsahuje uctyhodnych 100 000 hvezd. Stari hvezdokupy se odhaduje na 12 miliard let. V blizkosti centra je hustota hvezd 500x vyssi nez v jejim okoli. V roce 1974 byl k teto hvezdokupe odvysilan prvni radiovy signal pro pripadne mimozemske civilizace.
M27 – Cinka
Souhvezdi Listicka, typ Planetarni mlhovina, 7,4 mag, 1240 ly
Cinka je stejny typ planetarni mlhoviny, ktera vznikne na konci zivota naseho slunce. Jedna se o jednu z nejjasnejsich planetarních mlhovin. Jasnejsi je uz jen mlhovina Helix (7,3 mag).
M31 – Velka galaxie v Andromede
Souhvezdi Andromeda, typ Spiralni galaxie, 3,4 mag, 2 900 000 ly
Jako vsechny ostatní galaxie byla i M31 povazovana za mlhovinu. Proto se nekde mužete setkat i s tímto chybným oznacením. M31 je nejbližší galaxií k té naší a spolecne s dalšími tvorí místní skupinu galaxií. Za dobrých podmínek je viditelná pouhým okem a v menším dalekohledu jsou videl i její pruvodci M32 (8,1 mag) a M110 (8,9mag). M31 je v soucasné dobe velice studovaná. Umožnuje nám zvencí studovat všechny vlastnosti galaxie podobné té naší.
M33 – Galaxie v trojúhelníku
Souhvezdí Trojúhelník,typ Spirální galaxie, 5,7 mag, 3 000 000 ly
Jedná se také o clena místní skupiny galaxií. Je to nejvzdálenejší objekt, který lze pozorovat pouhým okem (28 382 191 417 742 400 000 000 km!). Spatríte jí však jen s dobrým zrakem a v míste mimo dosah osvetlení.
M42 – Mlhovina v Orionu
Souhvezdi Orion, typ Difuzni mlhovina, 4 mag, 1500 ly
Je to nejjasnejsi mlhovina, ktera se nachazi ve znamem souvezdi Orion. Lze ji pozorovat pouhym okem, ale uz v malem dalekohledu se nam objevi mnohem vice detailu.
M45 – Plejady
Souhvezdi Byk, typ Otevrena hvezdokupa, 1,6 mag, 380 ly
Nejznamejsi hvezdokupa, ktera je pozorovatelna i pri horsich svetelnych podminkach pouhym okem. Muzeme se setkat i s oznacenim Sedm sester, nebo Kuratka. V Japonsku jsou zname jako Subaru. Toto jmeno prevzala druha nejvetsi japonska automobilka. V soucasne dobe hvezdokupa prochazi nezavisle vzniklou prachovou mlhovinou. Tim dochazi ke vzniku modrych reflexnich mlhovin.
M51 – Virova galaxie
Souhvezdi Honici psy, typ Spiralni galaxie, 8,4 mag, 37 000 000 ly
Tato galaxie se vzájemne gravitacne ovlivnuje s jejím pruvodcem NGC 5159. Ve strednim dalekohledu jsou dobre rozpoznatelne spiralni ramena . Vzdalenost M51 neni doposud presne znama.
M81 – Bodeho galaxie
Souhvezdi Velka medvedice, typ Spiralni galaxie, 6,9 mag, 11 800 000 ly
Patri k jedne z nejsnaze pozorovatelnych galaxii. Diky jeji hvezdne velikosti postaci i mensi dalekohled.
Pokud se Vam tato cesta libila a o astronomii by jste se chteli dozvedet vice muzu Vas odkazat na nejblizsí hvezdarnu, obornou literaturu, spousty osobních stranek na internetu, ci na diskuzní forum nejen pro astro-amatery.
Jestli budete chtit, muzete se o sve zazitky take podelit na techto souradnicich:
N49 53.(7654)(7089)
E15 14.(1982)(5272)
Dekuji za pozornost a preji ciste a jasne nebe.