TVRZIŠTE
DŽBÁNEK
Tvrzište a dvur Džbánek je významná archeologická
oblast nedaleko Nebílovského Borku na Jižním Plzensku.
Bohužel z Tvrzište, které zde stálo pred dávnými casy
nezbyly témer ani památky, ale pro ukázku se podívejte,
približne jaké budovy zde stály nekdy období stredoveku a
raném novoveku. Podle poslední hypotézy se vzhledem k velikosti
dvora, jednalo o majetek Nepomuckého kláštera, znicený behem
husitských válek. Tvrzište však muže být i
pozustatkem staršího vladyckého sídla. V polovine 16.
století je toto tvrzište pripomínáno již jako pusté pri
Nebílovském statku. Na míste se nacházejí velmi pekne zachovalé
terénní a základové pozustatky puvodních objektu s opevneným
príkopem uprostred. Areál se nachází pri lesní križovatce
silnic východne od Nebílovakého Borku
Termín tvrz, též jako tvrzište má dva
hlavní významy. Ve stredoveku a raném novoveku oznacuje opevnené
sídlo drobného šlechtice situované zpravidla uprostred
vesnice v zemedelsky využívané krajine. Od barokního období
oznacuje slovo tvrz menší samostatný opevnený vojenský bod.
Podobný význam má i ve vojenské terminologii dvacátého století, kdy
oznacuje jednotlivé obrané objekty težkého opevnení.
Tvrz ve stredoveku a raném novoveku
Pojem tvrz oznacuje ve stredoveku a raném novoveku drobné opevnené
feudální sídlo budované obvykle v tesné návaznosti na venkovské
osídlení a hospodárské zázemí. Od hradu se tedy liší svojí
polohou a velikostí. Stavebníkem byla predevším
nižší šlechta, bohatí meštané a církevní
hodnostári. Tvrze vznikaly v ceských zemích od 13. století do
tricetileté války. Toto období zahrnuje sloh románský, gotický a
renesancní. Stavební podoba se lišila podle postavení
stavebníka. Vznikala široká škála objektu, od
prostých drevených až po výstavné kamenné stavby. Postupne se
vyvinuly tri základní dispozicní typy tvrzí: vežové volne
stojící tvrze, tvrze s obvodovou zástavbou casto palácového typu a
tvrze s rozvinutou obvodovou zástavbou. Obytná budova byla
zpravidla vícepatrová. Prízemí a prípadné sklepy sloužily k
uskladnení zásob a ruzného náradí, obytné prostory byly umísteny do
vyšších pater. Poslední patro bývalo casto lehcí
drevené konstrukce a vysazené na krakorcích. Soucástí obytné stavby
mohla být i zateplená roubená komora a prevéty. Opevnení bylo
tvoreno zdenými nebo palisádovými hradbami, casto v kombinaci s
vodním príkopem a valem.
Pro osoby z nejnižších šlechtických
spolecenských kruhu byly tvrze rodovými sídly, nebot vybudování
hradu presahovalo jejich financní možnosti. Pozdeji byly tvrze
v nekterých prípadech prestaveny na renesancní ci barokní zámky;
nezrídka i zanikly. Ty, co si zachovaly puvodní ráz, byly premeneny
na vesnické sýpky, stodoly, manufaktury anebo stáje pro
užitkový dobytek.
Zdroj: www.wikipedia.cz
Na fotkách a obrázcích jsou tvrze a tvrzište
Kestrany a Zvirotice.
