Tato keš je věnována komiksu Red Meat a jeho tvůrci Maxu Cannonovi. Těm, kteří tento komiks znají, snad tento listing přinese některé nové zajímavé poznatky a u těch, kteří o něm nikdy neslyšeli, snad vzbudíme chuť se s ním seznámit.
Max Cannon
Max se narodil v Tucsonu v Arizoně ve Spojených státech Amerických. Jeho přesné datum narození nelze zjistit, pečlivě ho tají, ale i přes to se lze alespoň dopátrat, že se stal Tucsoňanem v roce 1962. Pokud se ho na jeho věk zeptáte přímo, odpoví Vám: "Jsem příliš starý na piercing obočí a příliš mladý na jeho lifting.". Vyrůstal ve vojenské rodině, on sám však k armádě nepřilnul. V jeho karikaturách se tato skutečnost odrazila v postavě Mlékaře Dana, který nosí uniformu - nikoliv však vojenskou. Sám o sobě říká, že on sám se (jak doufá) žádné své postavě nepodobá. Pokud ale přece jen trochu, pak to nejspíš bude Ted Johnson, neboť tato postava má základ v jeho otci, se kterým má Max hodně společného.
V současné době učí tvorbu animace na Southwest University of Visual Arts (dříve The Art Center Design College) v rodném Tucsonu. Kromě působení na univerzitě a kreslení karikatur píše scénáře filmů (zejména hororových), věnuje se animaci, produkci a pracuje pro televizi. Své soukromí si chrání, více se o něm patrně nedozvíte. Snad jen ještě to, že je ženatý a že má minimálně jednoho potomka (syna), který pravděpodobně od mala kráčí ve stopách svého otce - od roku 2001 občas vyjde jeho vlastní strip mezi otcovými.
Red Meat
Komiks Red Meat se řadí mezi tzv. stripy. Každý z dílů je převážně tvořen třemi obrázky, vetšinou statickými, pouze s drobnými změnami ve tvářích postav. Nad každým dílem je vysazen řádek velmi zvláštního druhu poezie. Max říká, že ho sem píše pro ty, kteří nemají rádi komiksy, ale mají rádi angličtinu.
Red Meat se poprvé objevil v lednu 1989 v univerzitním studentském časopise Arizona Daily Wildcat. Na Arizonské univerzitě v Tucsonu, které časopis patří, totiž studoval malbu. Brzy po té se Maxovy stripy objevily v přibližně osmdesáti dalších alternativních týdenících a vešly tak ve známost miliónů čtenářů. Dnes je najdete především na oficiálních stránkách Red Meatu. Komiks je překládán i do řady cizích jazyků, např. do francouzštiny, italštiny, španělštiny, dánštiny, finštiny, slovenštiny a samozřejmě i češtiny. Překladu do naší mateřštiny se skvěle zhostil František Fuka, bohužel překládání Red Meatu se věnuje jen příležitostně.
Red Meat vyšel i knižně, v originále existují tři knihy Cannonových stripů: "Red Meat", "More Red Meat" a "Red Meat Gold". Poslední ze jmenovaných vyšla v roce 2005. Během autogramiády Max tisku řekl, že chce, aby další pokračování vyšlo maximálně do dvou let. Faktem bohužel je, že se čtvrtého dílu čtenáři dosud nedočkali.
U nás vyšly překlady všech tří knih u Albatrosu Plus a to pod názvy "Red Meat, kniha první" (2009), "Red Meat, kniha druhá" (2010) a "Red Meat, kniha třetí" (2010). Překlady však (dle našeho názoru bohužel) nejsou od Františka Fuky, ale od Petra Onufera, šéfredaktora nakladatelství. Velmi povedenou předmluvu k první knize napsal Petr Čtvrtníček, jehož humor je tomu Cannonovu poměrně blízký.
Pro webový televizní portál ComedyCentral.com vytvořil Max Cannon deset dílů krátkých animovaných filmů Shadow Rock, které vycházejí z Red Meatu.
Postavy objevující se v komiksu Red Meat
Vykulený Earl (orig. Bug-Eyed Earl)
První postava Red Meatu vystupující vždy samostatně a vyprávějící příhody ze svého značně podivínského života.
Ted Johnson, jeho syn a jeho žena
Postava vytvořená podle Maxova otce. Johnsnovi mají více dětí, ve stripech se však objevuje pouze jeden syn. Svůj nudný život si Ted zpříjemňuje kouřením fajfky, nošením manželčiných brýlí a blůzek a konzumací ne zrovna obvyklých látek, jakými jsou např. leštěnka na nábytek, šampón, silné kapky proti kašli, nebo sprej proti hmyzu. Zbožňuje kempink a strašení svého syna během něj.
Mlékař Dan a Karen
Věčně opilý mlékař dělá většinou dvě rozvážky denně vlastní nestandardně upravenou dodávkou. Tou přejíždí domácí mazlíčky holčičky Karen, která ho za to sice nenávidí, ale přitom se od něj nedokáže odpoutat. Dan jí neustále vyvádí i daší kruté žertíky. Potomci obou postav vystupují v několika stripech umístěných do budoucnosti a to pod jmény MMD3 a K-ren.
Další Johnsonovi sousedi, zaměstnanci, přátelé a známí
- Clyde (Tedův zahradník)
- Don (Tedův soused, afroameričan)
- Jenda Citrón (orig. Johnny Lemonhead - naivní muž s hlavou ve tvaru citrónu je posměchem pro celé městečko, jehož obyvatelé mu neustále ubližují)
- Ken (Tedův kamarád)
- Wally (trafikant; senilně dementní stařík, který rád s Tedem holduje halucinogenním prostředkům)
- Pan Bix (robot sestrojený Tedem)
- Nick (Tedův kamarád, trenér na místní základní škole
- Papa Moai (mluvící socha z Velikonočních ostrovů, která se usadila na Tedově zahradě)
- Kněz (ne zcela konvenční otec - většinou s pozvednutou hlavou promlouvá s Bohem, pochopitelně nezobrazovaným)
- Reuben (Tedův soused)
- Matt (místní pošťák)
- Vern (obchodník, jeden čas šéf Jendy Citróna)
Ostatní
- Babyhead Bobby (muž s dětskou tváří)
- Hloupý pes
- Mrtvý klaun (mrtvola, která posloužila dětem jako zdroj zábavy)
- Ponzo (klaun, který se zastřelil před diváky, ale zůstal nesmrtelným)
- Spuderman (parodie na Spidermana)
- Stubbo (postava je karikaturou chlapce Sluggo Smithe z komiksu Nancy ze třicátých let minulého století; přestože je to dítě, má věčně neoholené strniště; převážně se zabývá kříšením svých mrtvých, či alespoň umírajících domácích zvířátek)
- Starý kovboj
Umístění keše
Souřadnice uložení krabičky nejsou náhodné, jak by se na první dojem mohlo zdát. Název Cannonova komiksu se dá do češtiny přeložit jako tmavé, rudé, či syrové maso. Kam jinam tedy umístit krabičku, než do blízkosti jatek. Protože se Ústředním jatkům věnovala nejprve dnes již archivovaná keš GCWGH6 - Ústřední jatky pražské 1895, později nová, stále funkční GC2MHV7 - Ústřední jatky královského města Prahy, vybrali jsme si k uložení naší keše lokalitu masokombinátu čakovického, kterému ji částečně věnujeme - takříkajíc "post mortem". Budovy bývalého Masospolu Čakovice, který zkrachoval, byly totiž srovnány se zemí a celý areál byl v roce 1998 rehabilitován prodejem společnosti Globus, která zde kromě hypermarketu vybudovala i své ústředí.
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Pokud vyrazíte ke keši geovozidlem, ponechte jej prosím na parkovišti hypermarketu Globus, jak je doporučeno přiloženým waypointem. V žádném případě neparkujte před závorou na začátku polní cesty! Na tomto místě několikrát denně parkuje vozidlo ostrahy teplovodu a mohli byste jimi být považováni za sběrače kovů. Při odlovu buďte prosím nenápadní. Pokud nebude "čistý vzduch", ponechte odlov raději na jindy. Objekt s keší má omezenou nosnost, zvažte prosím, zda vás unese. V opačném případě si s sebou prosím vezměte lehčího spolukačera či spolukačerku. Pokud berete georobotky, dejte na ně velký pozor při cestě ke keši. Vozidla zde nejezdí zrovna pomalu.
Keš je krabička na potraviny o obsahu cca 1 litr.
V krabičce prosím ponechte:
- logbook
- propisku a tužky
- ořezávátko (až tam bude, nyní v keši není)
- silicagel (určeno pro Karen, ostatní prosím nejíst!)
Veškeré informace v listingu byly posbírány z různých zdrojů a sepsány vlastními slovy autorů keše - nic nebylo převzato. Použití jakékoliv části listingu je možný jen s výslovným souhlasem autorů.
Keš je momentálně na svém šestém místě (na prvním se ztrácela, na druhém se stala součástí tábořiště bezdomovců, třetí objekt poničili dílem bezdomovci a dílem účastníci megaeventu, na jejichž nájezd nebylo místo dimenzováno, čtvrté místo opět začali okupovat bezdomovci a keš spálili buď oni, nebo dřevorubci, kteří zde káceli a na pátém místě se dostala do kolize s jinou keší). Listing byl naposledy aktualizován 6. prosince 2014.