Sedeli
jsme
v Poirotove byte a cekali jsme na
stareho
znameho inspektora
Jappa ze
Scotland Yardu.
Vse bylo
jiz
pripraveno
k veceri.
Zakratko kdosi zaklepal na
dvere a ve
chvili Japp
vesel do mistnosti.
„
Doufam, ze jsem neprisel
prilis
pozde“,
rekl.
„Jestlize ano,
omlouvam se. Mel jsem debatu
s inspektorem Millerem, ktery
vysetruje
Davenheimuv
pripad.“
Zbystril
jsem pozornost,
protoze
posledni tri dny byly noviny
plne
tajemneho zmizeni spolumajitele banky
Davenheim
and Salmon.
Doufal jsem, ze se od Jappa
dozvim neco
noveho.
„
Clovek by tomu ani neveril“,
rekl jsem.
„Cozpak je
v dnesni
spolecnosti
mozne, aby
clovek zmizel bez
jakekoliv stopy?“
„
Mon ami“,
rekl
s usmevem
Poirot a posunul
talirek s chlebem o par milimetru.
„Vy stale neberete v uvahu, ze
clovek,
ktery se chce
nekoho zbavit, nebo
sam sebe –
v prenesenem slova smyslu –
muze byt
vyjimecne
inteligentni a podle toho
sestavi
svuj plan.
Pak oklame vsechny
vcetne policie.“
„Ale
vas ne, ze?“zeptal se
Japp a spiklenecky na
me zamrkal.
„
Proc ne?“ pokrcil rameny
Poirot.
„Muze se mu to
podarit,
ackoliv ke
svym
pripadum
pristupuji s metodou matematicky
presnou, kterou
jiz dnesni
mlada generace detektivu
nezna.“
„
Prosim“, zasklebil se
Japp. „Ale inspektor Miller,
ktery ridi
vysetrovani tohoto
pripadu, je velice bystry.
Neprehledne otisk stopy, popel z
cigarety, ani kousek chleba.“
„
Mon ami“, zvolal
Poirot.
„Londynsky vrabec
take
neprehledne drobek chleba a presto
nevyresi ani ten
nejjednodussi
pripad. Ze
vseho
nejdulezitejsi je mozek“, poklepal si
na celo.
„Smysly
nas casto
klamou.“
„Snad nechcete
rici, pane
Poirote, ze byste
dokazal
rozresit
Davenheimuv
pripad z tohoto
kresla?“
„Ano,
tvrdim to“ ,
usmal se
Poirot. „Ovsem za
predpokladu, ze mi budou
znama
vsechna fakta.“
„Beru
vas za slovo!“ zvolal
Japp.
„Sazim se o
pet liber, ze
behem tydne
nedokazete najit, nebo
alespon mi
rici, kde najdu
Davenheima,
at jiz
mrtveho nebo
ziveho!“
„
Plati, priteli“,
rekl
Poirot. „A
ted,
prosim, fakta,
mame malo
casu.“
„
Prosim“, rekl
Japp. „Minulou sobotu
spolecne
priletelo
soukromym letadlem osm
manzelskych
paru.
Zajimavosti je, ze se
pary dohodly, ze
kazdy si sebou do letadla
prinese jednu knihu, kterou tam
necha a zase jinou jednu si odnese.
Kazdy manzelsky par
samozrejme
ma spolecne
prijmeni,
spolecne
zamestnani a
z letiste odjeli
stejnym vozem. Kazda
dama ma
oblibenou jednu barvu.
„Vskutku
zajimave…“,
brucel si
Poirot.
„
Dale je jeste
znamo:
1)
Kellet
je
tovarnik a odnesl si knihu
Navrat
Sherlocka
Holmese.
2)
Manzele
Pittovi jsou spisovatele.
3)
Billyho
manzelka Aghata
ma rada modrou barvu.
4)
Manzelka
Marka
Lowena se jmenuje
Janet a ma
rada cervenou barvu.
5)
Ucitelka
Jennifer Miller odjela Pragou
Alfa.
6)
Arthur
a
Ria si odnesli knihu
Posledni poklona
Sherlocka
Holmese.
7)
Johnova
manzelka ma
rada zlutou barvu a
prinesla knihu Studie
v sarlatove.
8)
Clint
a
Zoe jsou cestovatele.
9)
Knihu
Udoli strachu si odvezl jeden
manzelsky par
v Mercedesu-Benz.
10)
Ucetni
Lemon
privezl knihu
Dobrodruzstvi
Sherlocka
Holmese.
11)
Eva
Davenheim je
bankerkou.
12)
Jamesova
manzelka ma rada fialovou
barvu.
13)
Ruzovou
barvu
zboznuje
Ellie
Moss.
14)
Joel
,
ktery odjel ve voze
Bentley,
prinesl
Navrat
Sherlocka
Holmese.
15)
Manzele
, kteri
prinesli knihu Pes baskervilsky, si
odvezli knihu Studie
v sarlatove.
16)
Daimlerem
odjela
milovnice zelene barvy.
17)
Hotelieri
si odvezli
knihu Pes baskervilsky.
18)
Fordem
odjeli inspektori.
19)
Amy
odjela
v BMW, prinesla knihu
Posledni poklona
Sherlocka
Holmese a odvezla si knihu, kterou
prinesli
manzele
Weaverovi.
20)
Tomyho
manzelce se
libi bila barva a odvezla si knihu
Podpis ctyr.
21)
Knihu
Archiv Sherlocka
Holmese
prinesla
dama, ktera
ma rada
hnedou barvu a odjela z
letiste
Jaguarem.
22)
Knihu
Podpis ctyr
prinesli
manzele,
kteri odjeli
Rolls-Roycem
“
„To je
vse?“ zeptal se
Poirot.
„
Budte tak laskav a najdete mi
vcerejsi
cislo Megafonu. Mam dojem, ze tam byla
otistena fotografie
pohresovaneho“,
rekl
Poirot.
Kdyz
jsem mu podal
noviny, chvili si
peclive fotografii
prohlizel.
„Tak co tomu
rikate?“ zeptal se
Japp.
„
Zahadne a temne jako noc“,
odpovedel
Poirot a
Japp se
zatvaril
spokojene.
„A diky tomu
mam nejlepsi
nadeji na
rozlusteni
te
zahady.“
„Jak to?“ ztuhl
usmev na
Jappove
tvari.
„Je-li
vec
nejasna, je to pro mne
dobre
znameni.
Prilis
pruhledne
veci byvaji
nebezpecne,
vetsinou je
nekdo
nastrazi.“
„Tak
ci onak, mate
tyden na
rozlusteni
te zahady“,
rekl Japp.
„Doufam, ze se z temnot
propracujete na svetlo.“
„
Jiste a vy me budete informovat
o vysledcich
prace
naseho
pilneho a
bystrozrakeho inspektora
Millera.“
Pak se
Japp
rozloucil.
„
Hastingsi, na co cekate?“
rekl Poirot
„Bezte tam, kde se
vse
odehralo a najdete
dalsi stopy.“