Historie
Kostel v Krásné Hore je puvodne gotický farní kostel. Stojí na vyvýšeném míste, kde býval i hrbitov. Existoval již ve 14.století. Farár je v písemnostech pripomínán od roku 1350 pod patronátem biskupa Arnošta z Pardubic. Predpokládá se, že kolem roku 1422 kostel od základu znicili husité, kterí meli u Valecova jakýsi zimní tábor. K obnove došlo v 1.polovine 16. století. S velkou pravdepodobností šlo o kostel utrakvistický, který si toto zamerení uchoval až do tragické bitvy na Bílé hore. Až do likvidace Trckovského rodu odolával rekatolizaci. V dobe tricetileté války spolu s osadou zanikl. Jeho nová stavba se realizovala až po jejím skoncení. Poté se promenil v kostel barokní a vlivem nových pomeru i v rímsko-katolické církvi byl zasvecen sv. Janu Krtiteli. Stavba byla dokoncena v r. 1692 podle návrhu lipnického zedníka Rathause. Kostel je postaven z kamene, má klenbu, 11 oken a 3 vchody. Strecha je plechová a nad ní je malá zvonicka se zvonkem sanktusníkem, ovládaným prímo z kostela. Hlavní oltár zdobí vynikající obraz Krest Kristuv v rece Jordánu, který mnozí odborníci považují za dílo malíre Karla Škréty. Cínová krtitelnice s dreveným poklopem je z r. 1694. Kazatelnu postavili v roce 1806 a v r. 1855 ji opravili a nove vyzdobili. Mimo hlavní oltár má ješte kostel na emporní strane dva oltáre bocní, Panny Marie a Božského srdce Páne. V lodích jsou dve proti sobe stojící kaple. Podle kaple na levé strane zasvecené sv. Václavu, je hrobka , prístupná po odstranení kamenné desky, sejít lze po peti schodech. V protejší kapli je náhrobek s dnes již špatne citelným, starou ceštinou psaným textem, pod kterou lze rozeznat znak lva s mecem v pravé tlape. V kryptách bylo uloženo 8 rozpadlých rakví s kosterními pozustatky. Vedle hrabenky z Valdštejnu, bývalé Rabínové z Rizenburku, lze identifikovat správce vežského a kvetinovského statku Jana Václava Schránka a regenta okrouhlického panství rytíre Pavla Buka z Bukoviny. Dvoje další pozustatky by mohly patrit dvema farárum Karlu Josefu Sasmanovi, který by podle svého prání mel být pohrben v hrobce pod kazatelnou a jeho nástupci Jakubu Vlachovi ze Staré Boleslavi. O zbylých trech kostrách zatím není nic známo. Jednoduché, ale zvucné varhany, byly porízeny v r. 1715 za 500 zlatých. V r. 1918 postavil v kostele nové varhany Josef Hubicka, varhanár z Prahy. Mimo kostel stojí ctyrhranná márnice a vedle ní drevená barokní zvonice pocházející z prelomu 15. a 16. stol., v níž se dochovaly tri z puvodních peti zvonu. Kdysi tri velké zvony – nejvetší Svatojan z r, 1545 má prumer 1,1 m, druhý zvon Prostredník z r. 1571 o prumeru 0,95 m a hmotnosti 800 kg a tretí Poledník, nejmenší zvon o prumeru 0,723 m a hmotnosti 400 kg. Jeden slouží k zvonení za dušicky po klekání a druhý je tzv. „umírácek“. Dne 18. ríjna 1916 byly dva menší zvony („umírácek“ a Barborka) zrekvírovány pro vojenské úcely. Namísto tretího zvonu z kostela dal farár prasklý zvon od sakristie a kostelní zvon zahrabal. Uchránil i velké zvony tím zpusobem, že podplatil nadporucíka a plukovníka šunkou a moukou.
prevzato z http://www.krasnahora.cz
Cache
1. stage
Na úvodních souradnicích stojí památník, na nem zjistete:
A=pocet kalichu
B=pocet písmen U
C=pocet písmen v prvním slove
2. stage
Stojíte pred krížem s oválnou tabulkou, zjistete na tabulce:
D=pocet rádku
E=pocet písmen Y
F=pocet písmen G
kontrolní soucet ABCDEF=15
Finále je na N 49°36,ABC a E 15°28,DEF
