Skip to content

u prejezdu Traditional Geocache

This cache has been archived.

Skupec Reviewer: Archivace listingu keše

Skupec reviewer pro Cz

More
Hidden : 12/24/2009
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato casche je umístena u prejezdu jak už samo vyplývá z názvu..jedná se o prejezd na sedlišti u bejvlé vápenky. Je zde hodne pekná krajna a cistý vzduch. Tak vám preji hodne úspechu.......

Jestli stojite o prochazku muzete nechat auto nahore na parkovisti je to asi 3km dolu po ceste v lese je to nadherna prochazka souradnice parkoviste:
Loc: 49°51'42.737"N, 14°53'57.206"E

Jelikož se v úseku mezi stanicemi Sázava-Cerné Budy (tehdy Sázava-Budy) a Ledecko (tehdy Rataje-Prívlaky) nenacházelo žádné význacné sídlo, nebyla zde pri stavbe trati vybudována žádná železnicní zastávka. Pro novou trat však jiste bylo zajímavé místo zvané na „Bílém kameni“, kde se nacházelo nalezište krystalického vápence. Jednalo se o velmi staré nalezište, které bylo k povrchovému získávání vápence používáno již v dávných dobách. To behem pozdejších výzkumu dokázala rada artefaktu (rozbitých palic a sekeromlatu, používaných a poškozených pri težbe), které zde byly nalezeny v okolí jam v nichž se vápenec težil. Vápenec se používal k saturacním úcelum v cukrovarnictví, jako hnojivé moucky nebo mramorové moucky pro sklárny. Jelikož v 19. století byla po vápenci velká poptávka, bylo již v projektu zdejší nové trati pocítáno s rozvojem tohoto oboru. Proto zde byla prímo pod samotným lomem postaveno jednokolejné nákladište. To se nacházelo v kilometru 42,9 a neslo pojmenování Sedlište, podle jména nedalekého panského dvora. Délka nákladište byla celkem 135,22 metru, pricemž užitná délka vedlejší koleje cinila približne 45 metru. K trati byla kolej nákladište pripojena dvojicí výhybek. Zajištení koleje bylo provedeno Goetzovými závorami.

Na nákladišti byla vybudována moderní vápenka, což byla prumyslová pec urcená k výrobe vápna. Toho bylo potreba pri hromadné produkci rozvíjející se stavební výroby, zemedelství i cukrovarnictví. Dominantou vápenky byla kruhová pec (tzv. kruhovka) a hlavne 38 metru vysoký komín. Doprava vylámaného vápence z lomu byla zcela tradicní pro tehdejší lomy. Z jednotlivých pater lomu se vápenec shazoval k jeho základne, odkud byl svážen systémem úzkokolejných drah k nákladišti svážné dráhy (tzv. svážnice). Jednalo se o dvojkolejnou úzkorozchodnou dráhu o délce 260 metru, která byla budována na svahu kopce a sloužila ke spuštení naložených vozíku ze svahu. Naložený vozík se prichytil k tažnému lanu a spouštel se ze svahu samospádem do dolní stanice na nákladišti. Jelikož tažné lano bylo v horní stanici svážnice ovinuto kolem kotoucu (v tzv. brzdné stanici), vytahoval spouštený naložený vozík, prázdný vozík z dolní stanice do horní. Zde byl opet naplnen a proces se mohl opakovat. Tento vtipne rešený systém umožnil, že k vytahování vozíku nebylo potreba žádné další síly. Naopak bylo treba lano brzdit, jelikož hmotnost dolu jedoucího naloženého vozíku byla znacne vetší (až 2300 kg), než hmotnost prázdného vozíku smerujícího nahoru (300 kg). Na dolní stanici svážnice se pak materiál bud prekládal na nákladišti do normálních železnicních vozu, nebo se prepravoval (zrejme opet systémem úzkorozchodných drah) ke kruhové peci, kde se cást vápence vypalovala.

Snímek z 11. cervence 2009 zachycuje osobní vlak do Zruce, který projíždí místem u prejezdu v km 42,816, tedy v místech, kde puvodne stálo nákladište vápenky Sedlište.
Vápenka a lom na „Bílém kameni“ však neprinášel dráze jen zisk. Obcas došlo i na problémy. Napríklad dne 4. kvetna 1932 došlo v kilometru 43,2 k sesuvu deponovaného odpadového materiálu z lomu na trat. Ta byla následne nesjízdná až do 18. kvetna 1932. Odstranování a úprava svahu se však táhle ješte nekolik dalších let. Stejne tak jako tahanice mezi majitelkou a nájemci lomu a železnicí o tom, kdo zaplatí náklady na odstranení sesuvu materiálu a následné zabezpecení svahu. O samotné události se nám zachoval zápis ze dne 11. kvetna 1932:

„… Ve výši 40 m nad tratí byl nepoužívaný kamenný lom, ve kterém se již cca 15 let kámen nelámal, ale do kterého se sypal nepotrebný zemitý a kamenitý materiál na deponii ležící asi 30 m nad tratí a též asi 30 m od ní daleko. Prah deponie tvorilo teleso svážnicové lanové dráhy. Tato deponie, jež byla cca 30 m široká se sesula. Pri sesunu strhla s sebou povrchovou vrstvu prirozeného svahu mezi deponií a drahou a vše se prevalilo pres dráhu a cástecne do reky Sázavy. Trat byla zasypána v délce 30 m a do výšky až 6 metru. Prícina sesunu zavinena prílišným tlakem deponie, címž její pata byla vytlacena a ztrativší podporu se sesula. Obsah materiálu je asi 10000 m3…“

Additional Hints (Decrypt)

qbyr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)