Série keší - Lékarská
Tato keš je soucástí série keší o významných pražských zdravotnických zarízeních a medicíne obecne. Série se skládá z následujících keší:
Lékarská #1: IKEM
Lékarská #2: FN Motol
Lékarská #3: Bulovka
Lékarská #4: VFN
Lékarská #5: Dejiny lékarství (Bonus 1)
Lékarská #6: Pod Petrinem
Lékarská #7: Na Homolce
Lékarská #8: Porodnice Podolí
Lékarská #9: TN
... a další prijdou ...
U každé kešky ze série si nezapomente poznamenat bonusové císlo, bude se vám hodit pri odlovu jednotlivych bonusu i finální bonusové keše.
Všeobecná fakultní nemocnice
Historie
Pražská Všeobecná fakultní nemocnice, sídlící na Karlove námestí, vdecí za svuj vznik císari Josefu II. Jeho majestát brzy po svém nástupu na trun - v r. 1781 - vydal tzv. direktivní pravidla, v nichž bylo stanoveno, jakým zpusobem mají být vybudovány zdravotní ústavy. Všeobecné nemocnice mely pecovat o chudé nemocné, v porodnicích mely rodit nemajetné rodicky. Soucástí nemocnice mely být i nalezince, sirotcince, chorobince pro chudé, chronicky nemocné pacienty a blázince.
Nejdríve byla otevrena nemocnice ve Vídni, poté v Brne a Olomouci. Otevrení nemocnice v Praze zápasilo s financne-právními problémy, spojené s vytvárením jednotného nadacního fondu ze zrušených klášteru, nevyhovujících špitálu, chudobincu a dalších. Z techto financí mel být hrazen provoz nemocnice.
KONKRÉTNÍ JEDNÁNÍ o vybudování zdravotních ústavu byla zahájena v r. 1785, v nichž významnou roli sehráli nejvyšší zdravotní úredník v Cechách, protomedik T. Bayer a stavitel F. L. Herget, profesor a reditel pražské polytechny.
Puvodní návrhy pocítaly s umístením nemocnice do kláštera a prelatury na Karlove, porodnice do kapitulního domu u sv. Apolináre, blázince a chorobince do bývalého kláštera u sv. Kateriny. Na Karlove však bylo málo vody, a proto byla hledána jiná rešení. V roce 1786 navrhli Herget s Bayerem, aby se ústavy vybudovaly v oblasti dnešního nám. Republiky. Nemocnice mela být v prostorách strahovských premonstrátu u sv. Benedikta, porodnice a blázinec v bývalém kláštere kapucínu u sv. Josefa.
Po svízelných jednáních a hledání prostor pro vybudování nemocnice zasáhl císar Josef II. V ríjnu roku 1786 navštívil Prahu. Poukázal na málo využitou budovu novomestského ústavu šlechticen u sv. Andelu na tehdejším Dobytcím trhu (dnešní Karlovo námestí). Na sklonku roku 1786 a zacátkem roku 1787 se zacalo uvažovat o umístení nemocnice do techto prostor, v dubnu 1787 predložil Herget projekty na prestavbu.
18. zárí 1788 byl z Vídne poslán elaborát s pokyny pro organizaci chudinské zdravotní péce. Materiál pocítal s umístením nemocnice a blázince na Dobytcím trhu. Prípis obsahoval i požadavky na úpravy ústavu šlechticen pro úcely zdravotnictví.
Rekonstrukce byly zahájeny v r. 1789. Prestavba nemocnice byla nákladná. Brzy po otevrení byla zahájena rada prestaveb a prístaveb, která dokonce probíhá do dnešních dnu. Postupne byly navíc prikupovány sousední objekty.
OD POLOVINY 70. LET 19. století se objevovaly návrhy na dostavbu nemocnice pavilony. Plán však byl realizován jen cástecne. V meziválecném období se mnoho nového nepostavilo, provádely se nejnutnejší opravy. Problematický stavební vývoj nemocnice provázel stejne složitý vývoj správní. Nemocnice byla založena jako nadacní ústav, postavený pod prímým dohledem nejvyššího zemského úradu - ceského gubernia. Uvedený stav trval až do období protektorátu. Na prelomu let 1942 až 1943 byl fond nemocnice zrušen a rozdelen. Ceská cást nemocnice byla prohlášena za zemský ústav nemecká byla podrízena úradu ríšského protektora. V r. 1946 byl fond obnoven a až do konce roku 1948 byla nemocnice fondovým ústavem. V lednu 1949 byla nemocnice zestátnena a v r. 1953 rozdelena na fakultní nemocnici I. a II. První byla zarízením KNV Praha, druhá ÚNV.
Za zmínku stojí i puvodní myšlenka, jakým pacientum má nemocnice sloužit. Mela totiž poskytovat péci pacientum bez ohledu na jejich stav, náboženství ci národnost. Výjimku tvorili pacienti, trpící nevylécitelnou chorobou. 0 ne pecovaly chorobince. Na bezplatnou zdravotní péci meli nárok nemajetní Pražané. Museli však v Praze žít nejméne 10 let a predložit Vysvedcení chudoby. Platící pacienti byli léceni na pokojích 1. a 2. trídy s tím, že Pražané meli nižší taxy. Tato výhoda byla zrušena až v r. 1928. Trídy byly zrušeny v r. 1948.
NEKOLIK MESÍCU po otevrení nemocnice v ní zahájily cinnost kliniky. Do té doby probíhala klinická výuka mediku v Nemocnici u milosrdných bratrí, v níž však smeli být hospitalizováni jen muži. "Lékarská škola" byla rozdelena na interní a chirurgickou. V cele klinik stáli profesori, každý z nich mel asistenta. Placeni byli ze studijního fondu a jejich pravomoc byla omezena na klinické pokoje. V r.1811 byly funkce profesoru a primáru slouceny.
Vedle klinik zacaly vznikat ambulance. Jejich existence však v pocátcích vyvolávala spory mezi studijním a nemocnicním fondem o jejich právním postavení a financování. V meziválecném období, v rámci nekterých klinik, vznikaly i odborné specializované poradny. Napríklad poradna sportovní a telocvicná, diabetologická, kardiologická, tuberkulózní, nemocí z povolání a další. I postavení poraden a jejich financování bylo problematické.
OD POCÁTKU 60. LET 19. století u nás probíhal zápas o ceskou univerzitu. Významnou úlohu sehráli v tomto období vedle J. E. Purkyneho také internista B. Eiselt, chirurg V. Weiss a porodník a gynekolog J. Streng. V r. 1882 byl vydán zákon o rozdelení univerzity na ceskou a nemeckou. Lékarská fakulta zahájila svoji cinnost ve školním roce 1883/4. Až témer po 10 letech, v r. 1892, dosáhla ceská fakulta toho, že mela s výjimkou propedeutické kliniky, stejné kliniky jako nemecká. Bylo tady 7 ceských a 8 nemeckých klinik a existovaly až do zavrení ceských vysokých škol 17. listopadu 1939.
Pražská Všeobecná nemocnice byla také kolébkou našeho ošetrovatelství. První ošetrovatelé a ošetrovatelky pocházely z nejchudších vrstev obyvatelstva. Duvod byl prostý - nemocnicní služba byla namáhavá a nedostatecne honorovaná. Úroven služby tomu odpovídala. Od roku 1844 pracovaly v nemocnici jako ošetrovatelky jen ženy. K otevrení ceské a nemecké ošetrovatelské školy došlo v nemocnici až v r. 1916.
V NEMOCNICI, která stojí na prahu tretího století své existence jejíž areál trpel a trpí nescetnými nedostatky, pracovaly desítky významných osobností našeho lékarství a zdravotnictví. Dosahovaly a dosahují úctyhodných výsledku v lécbe i vedecké práci. V nemocnici byla provedena rada prioritních operacních a lécebných výkonu, jež dosáhly mezinárodního uznání obdobne jako objevy, provedené ve stísnených laboratorích. To vše dává nemocnici neopakovatelnou a inspirující atmosféru. Soucasne zavazuje další generace k úsilí a snaze vyrovnat se svým slavným predchudcum.
1. lékarská fakulta
1. LF je soucástí Univerzity Karlovy v Praze od roku 1348 a je nejstarší lékarskou fakultou ve strední Evrope a nejvetší lékarskou fakultou v Ceské republice. Poskytuje studium v magisterských studijních programech v oborech všeobecné lékarství (6-leté studium v prezencní forme) a zubní lékarství (5-leté studium v prezencní forme).
Na fakulte probíhá doktorské studium (Ph.D.) v ceském i v anglickém jazyce v oborových radách sdružených v postgraduálním doktorském studiu v biomedicine na UK spolecne s AV CR a rezortními ústavy MZ CR.
Je nejproduktivnejší ceskou lékarskou fakultou v biomedicínském výzkumu, o cemž svedcí jak pocty publikací, tak pocet grantových projektu a výzkumných zámeru, které jsou na fakulte rešeny. Vedecká práce a postgraduální výuka na fakulte je soustredena v teoretických ústavech a probíhá i na klinických pracovištích, spolecných s nemocnicemi a v oborových centrech. V celostátních referencních laboratorích a centrech.
Neco o keši
Na úvodních souradnicích kešku nehledejte, zavedou vás k bráne Všeobecné fakultní nemocnice.
K nalezení keše by vám ale mohl pomoci následující obrázek. Na obrázku jsou písmenem A - F oznaceny struktury, které pokud správne pojmenujete, souctem písmen v jejich názvu dostanete príslušné císlo (nekteré struktury mají v názvu více slov, použijte soucet VŠECH písmen). Snímek byl indikován kvuli patologii, kterou máte oznacenou cerveným elipsoidem. Uznávám, že to není zrovna ucebnicový snímek, ale o to budete mít luštení zajímavejší.
Keš se nachází na souradnicích:
N 50 04 . (A - 2)(B + 2)(C + 2)
E 014 25 . D(F - 4)(E - 11)
Keš je velikosti small, atypického tvaru. Pri vyzvedávání se dívejte co se deje kolem vás i nad vámi. Keš prosím dostatecne zakryjte (nyní v zime i snehem). Keš muže i nemusí být umístena v areálu VFN, prozdradím jen, že je urcite v relativní blízkosti.Signál na míste trochu preskakuje, budte proto shovívaví k presnosti zamerení.
Vase reseni si muzete overit zde: GeoChecker.com.
